„Ještě před pár lety by nejlepší plzeňské atletky přetahovaly pražské kluby. Ale teď stále vzkvétáme, stadion a sportovní zázemí jsou tady jedny z nejkvalitnějších v celé republice. Za tím si stojím. A věřím, že další úspěchy se budou hrnout. Pokud děcka vydrží, budou mít píli a cílevědomost, nemusíme se o budoucnost bát,“ svěřila se devětadvacetiletá běžkyně Škody. Loňský rok byl pro ni nejlepší v kariéře a v tom letošním na něj skvěle navazuje. Na nedávném halovém mistrovství Evropy v Istanbulu skončila ve finále na 400 metrů šestá, zároveň byla členkou české štafety, která na šampionátu obsadila čtvrtou příčku.
Vás někdy lanařili třeba do USK Praha?
Já jsem i členkou vysokoškolského střediska VSC Victoria. Ale stále jsem kmenovou atletkou AK Škoda. Jsem odchovankyně, vlajkovou lodí našeho ženského týmu. Držím se doma v teple a nechci měnit.
Ale narodila jste se ve Strakonicích, že? Mimochodem, stejně jako Jindřich Staněk, se kterým jste ovládla letošní anketu Sportovec Plzně.
O mě se říká, že jsem rodačka ze Strakonic. Ale já jsem se tam pouze narodila, vyrůstala jsem kousek vedle v Horažďovicích. Nicméně srdcem už jsem Plzeňanka, tady žiji od patnácti let.
A jste důkazem, že se sportem se dá začít vždycky, vrcholově jste se atletice začala věnovat až ve dvaceti letech. Dokonce jsem zaslechl, že kdysi jste na letních brigádách uměla spořádat na svačinu klidně pět rohlíků.
Bylo jich klidně i šest! Já milovala rohlík s hořčicí a s vysočinou. Inu, moje svačinky už se od té doby také posunuly na jiný level. (smích) Teď už se bílé pečivo snažím vynechat, vyměnila jsem ho za žitné a vysočinu za mozzarellu.
Kam řadíte ocenění pro nejlepší sportovkyni Plzně?
Je to moc milé. Třešnička na dortu. Chvíle, kdy se člověk zastaví, všechno sesumarizuje a ohlédne se, jak všechno bylo. Rok 2022 byl pro mě krásný, rozhodně nejlepší v kariéře. Ale začátek letošního už mu zdárně pošlapal paty, doufám, že na to navážu a letošní rok bude ještě úspěšnější.
Kdo z dalších oceněných sportovců vás v sále Měšťanské Besedy zaujal?
Nevidomý plavec David Kratochvíl z Tachovského kraje. Má úžasné úspěchy, je světovým rekordmanem, splnil limit na paralympijské hry v Paříži. Měla jsem husí kůži, když jsem poslouchala ten obrovský aplaus, který sklidil.
Dá se srovnat individuální a to, které jste přebírala společně s ženským týmem Škody?
Vtipkovaly jsme s holkama, že nám zkazili pohár! Máme na něm napsáno AC Škoda místo AK Škoda. Jsem moc ráda za naše týmové úspěchy, bojujeme společně, poslední roky máme dobré výsledky a je skvělé je opakovat. Ale o něco cennější je pro mě přece jen ta individuální trofej. Je to ocenění jen pro mě.
Jak se chystáte na hlavní, venkovní sezonu?
Teď jsem v nejdůležitějším bloku přípravy, v plném zápřahu. Hlavním cílem je srpnové mistrovství světa v Budapešti, tam bych se ráda kvalifikovala individuálně na čtyřstovku. Zároveň budeme usilovat i o start štafety na 4x400 metrů. Dalším vrcholem bude mistrovství Evropy družstev.
Už máte jasno o celém závodním kalendáři?
Máme na stole konkrétní data, uvidíme, jakou strategii s manažerem a trenérem zvolíme. Máme variantu A i B. Nicméně první venkovní start plánujeme doma v Plzni, na extralize 27. května.
Formu budete ladit tak, aby nejlepší byla na světovém šampionátu v Budapešti?
Já se budu snažit předvádět dobrou formu už v červnovém bloku závodů. Ty jsou klíčové pro to, abych nasbírala co nejvíce bodů, potažmo splnila limit na mistrovství světa. Ale ten je tak těžký, že se spíš budu snažit sbírat body a kvalifikovat skrze postavení ve světovém žebříčku.
