Jak jste aktuálně spokojen s ekonomickou situací Plzeňského kraje?
Plzeňský kraj je ve srovnání makroekonomických ukazatelů poměrně bohatý kraj. V HDP se umisťuje mezi čtyřmi nejlepšími kraji, dobře si vede také u průměrné mzdy. To svědčí o určité stabilitě kraje. Kraj na jedné straně využívá výhody bohaté plzeňské aglomerace a v jižní části pak sousedství s bohatými bavorskými regiony. Problémem je ale ohromný velikostní rozdíl mezi krajským městem a druhým největším městem, kterým jsou Klatovy. Takový rozdíl v ostatních venkovských krajích nenaleznete. Z toho by měl také vyplývat pohled samosprávy kraje – tyto sídelní rozdíly překonávat kvalitní silniční infrastrukturou a kvalitní dopravní obslužností.
Co je podle Vás nejbolavějším místem kraje v této oblasti?
Rozhodně rozdíly v pracovních perspektivách na jeho území. Byť kraj určitě nelze jako celek považovat za tzv. strukturálně postižený, jeho venkovské oblasti se nerozvíjejí stejnou měrou. Rozhodující je přístup na dálniční síť, železniční infrastrukturu. Je přirozené, že např. koncern Volkswagen cílí ve svých rozvojových záměrech na dopravně dostupnou bohatou plzeňskou aglomeraci. Na druhé straně je otázkou, zda v této oblasti nalezne dostatečný počet volných pracovních sil. Vyváženému ekonomickému rozvoji kraje nepomůže ani zřízení strategického podnikatelského parku v prostoru letiště v Líních. Určitě ne natolik, aby se kvůli tomu likvidovalo významné letiště, kde sídlí i letecká záchranná služba. Tento záměr jsem na zastupitelstvu kraje nepodpořil.
Pokud byste byl ve vedení kraje, jaké kroky byste v ekonomických záležitostech učinil jinak než vedení současné?
Krajská samospráva nemůže výrazně ovlivňovat vývoj ekonomiky. Dokonce i způsob financování krajů podobně jako obcí je vlastně na ekonomickém výkonu regionu nezávislý, protože vychází z výnosu celostátně vypisovaných daní a jejich přerozdělování. Jako někdejší náměstek hejtmana jsem se zasadil o to, že podíl Plzeňského kraje na rozdělování těchto daní je více než sedmiprocentní. To ale neznamená, že by kraj měl tyto peníze neproduktivně vyhazovat. Mnohé investice třeba i v oblasti kultury mají také ekonomický přesah v rozvoji cestovního ruchu. Zásadně nesouhlasím se zastavením výstavby nové galerie, protože kraj vyhodil dříve investované finance. Je to promarněná příležitost, která bude navždy spojena se současným vedením kraje.
Řada občanů se ptá, proč se staví „na zelené louce“ (mnohdy na úkor orné půdy či lesů) namísto toho, aby se zrekonstruovaly a využívaly budovy již stojící, ať už jde o byty nebo budovy pro podnikání. Jak se na tuto problematiku díváte Vy?
Nemyslím, že nějaká divoká zástavba bytů na „zelené“ louce je typická pro území našeho kraje. Samozřejmě v oblastech kolem krajského města takové lokality nalezneme, ale je to spojeno se zájmem v těchto lokalitách stavět. Za vývoj zástavby v jednotlivých sídelních útvarech jsou zodpovědné především obce. Kraj by měl být v těchto záležitostech nápomocný ve vybudování potřebné infrastruktury, včetně vzdělávací, kulturní i sportovní. Pokud se týká nějakých starších podnikatelských areálů, myslím, že se nedostatečně podporují brownfieldy, kraj by měl být v této věci aktivnější.
Jak hodnotíte činnost současného vedení kraje? Je něco, za co byste současné vedení kraje pochválil, a co naopak hodnotíte nejkritičtěji?
Současné vedení převzalo tradičně velmi zdravý rozpočet Plzeňského kraje. Určitě neslouží k jeho cti, že nedokáže odhadnout vývoj svého hospodaření. Kraj v minulém roce schvaloval rozpočet s ohromným schodkem, výsledek byl ale zcela odlišný. Pro letošek rozpočet nezahrnuje na příjmech více než 900 mil. Kč, opět tedy dojde s největší pravděpodobností za letošní rok ke zcela odlišnému výsledku. Jednou se taková ekonomická nedůslednost může prominout, podruhé už je to důsledek ignorance vedení kraje. Zvláště v situaci, kdy na to byli předkladatelé na zastupitelstvu od opozice s odkazem na reálná a nezpochybnitelná čísla upozorněni. A za co ho pochválit? To asi neumím.
