„Výstava přiblíží všem návštěvníkům nejen fenomén svobodného zednářství obecně, ale současně s ním také dějiny svobodného zednářství na Plzeňsku a životní příběhy nejvýznačnějších členů místních zednářských lóží. V kontextu svobodného zednářství bude představen rovněž život a dílo Josefa Skupy,“ sdělil kurátor výstavy Michal Chmelenský.
Pro zednáře je důležitý pojem Šalamounova chrámu, který pro ně představuje dokonalý chrám všech lidí spojených bratrstvím. Všichni členové pracují symbolicky na jeho vybudování. Zároveň nese tento název sídlo každé lóže. Chrámem té plzeňské býval hotel Continental.
K zednářům vždy patřily nejvýznamnější osobnosti národa, představitelé inteligence. Asi nejznámějším českým členem řádu byl malíř Alfons Mucha, který žil devatenáct let na zámku Zbiroh. Mezi lety 1922 až 1938 působil jako Grand Commander, tedy nejvyšší představitel českých zednářů. Významným členem byl například i vynálezce a rodák z Plánice u Klatov František Křižík. I díky tomu se výrazněji prosadila jeho oblouková lampa. K zednářům patřil i propagátor lyžování na Šumavě Arnošt Arna Juránek. Stál u zrodu lóže Josef Dobrovský a dokonce ji i tři roky vedl.
Dějiny svobodných zednářů jsou vskutku pozoruhodné. Dosud převládá názor, že je to společnost tajná a exkluzivní. Jedná se však pouze o společnost uzavřenou. Zednářské spolky vždy byly a jsou řádně registrovány. Domněnky, že svobodné zednářství je přežitkem nebo výtvorem nějakého společenského řádu, jsou mylné. Ve všech novodobých vývojových etapách společnosti svobodné zednářství existovalo jako příklad sdružení, které v sobě stíralo rozdíly mezi společenskými vrstvami. Různé mylné domněnky, vztahující se k tématu svobodného zednářství, se výstava pokusí rozptýlit a přiblížit svobodné zednářství a jeho historii jak laické, tak odborné veřejnosti. A to zejména na příkladu jednoho z nejznámějších plzeňských svobodných zednářů - Josefa Skupy. Do lóže Josef Dobrovský byl autor Spejbla a Hurvínka přijat roku 1921. Na neformálních setkáních zednářů jim dokonce spolu se svou manželkou hrál improvizovaná loutková představení.
V českých zemích se svobodné zednářství poprvé objevilo v polovině 18. století za francouzsko-bavorské okupace Prahy roku 1741. O první české lóži víme jen to, že se jmenovala U Tří korun, poté změnila název na U Tří hvězd a nakonec se přejmenovala na U Tří korunovaných hvězd. Z pražské lóže vzešel popud k založení dceřiné české lóže Sincerite v Litoměřicích, která pak působila do konce roku 1785 postupně v Plzni, Lokti, respektive v Klatovech.
V roce 1879 vznikla v Plzni česko–německá lóže Harmonie, která uceleně působila až do roku 1918 do vzniku Československé republiky. Protože čeští zednáři cítili potřebu mít čistě českou lóži, vznikla v roce 1922 z lóže Harmonie ryze česká zednářská lóže, která byla pojmenována Josef Dobrovský.
Výstava bude pro návštěvníky přístupná v termínu od 20. října 2022 do 26. února 2023 vždy od úterý do neděle od 10:00 do 18:00. Vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 19. října od 17:00 hod. v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni v Kopeckého sadech.
