Dlouhodobě pracuje v kraji nejvíc Slováků, aktuálně 15.751. Následují Rumuni, jichž bylo na konci dubna 8425, a Bulhaři (6570), počty pracovníků ze všech tří zemí klesly. Pracovníci z EU nezvyšují náklady firem, které jen odevzdají na úřadu práce informační kartu o nástupu.
"V souvislosti s utlumením ekonomiky dochází nyní k poklesu zahraničních pracovníků. Zatím je pokles jen mírný, většina zaměstnavatelů vyčkává, jak se bude situace nadále vyvíjet," uvedl Moravec.
Proti březnu přibylo cizinců ze zemí mimo EU, jimž stačí odevzdat informační kartu a nemusejí mít pracovní povolení, protože mají v ČR trvalý pobyt nebo někoho z rodiny s legálním pobytem. Jejich počet rostl od roku 2008 do loňského listopadu, poté dva měsíce klesal. Na konci dubna jich v kraji pracovalo 9689, meziměsíčně o 27 víc, meziročně o 848 více. Nejvyšší podíl tvoří Ukrajinci, jichž je 6669, následují Vietnamci a Moldavané, počty cizinců z Ukrajiny a Moldavska rostly.
Cizinců ze třetích zemí, kteří získali od úřadu práce povolení k práci, je v kraji 6744, proti březnu o 1203 méně, proti dubnu 2019 o 2116 méně. Ve většině případů mají krátkodobá pracovní povolení do tří měsíců. Většina pracovních povolení se vyřizuje v režimu zaměstnaneckých karet, které slouží zároveň jako povolení k pobytu i k práci. Vydává je odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra a jejich počty nejsou zahrnuty v krajské statistice.
Továrny v kraji se zatím bez cizinců neobejdou. Nejčastěji jde o pozice montážních dělníků, pomocných dělníků ve výrobě, obsluhy strojů nebo stavebních dělníků.
V Plzeňském kraji bylo ke konci dubna 12.335 lidí bez práce a pracovní úřady nabízely téměř 35.000 volných míst. Jejich prioritou je obsadit volná místa uchazeči, které mají v evidenci. Statistický úřad eviduje v kraji 215.000 zaměstnanců.
čtk
