Bezprostředně po zadržení tvrdil Tomáš D., že se v minulosti léčil se schizofrenií. Neustále odpovídal zmateně, ale nakonec všechno přiznal. Nedokázal ale prý říct jaký byl jeho motiv. Jen několik hodin před vraždou prošel ambulancí lékařů. Pak se vydal do ulic města a začal řádit. Znalkyně ale u soudu jednoznačně uvedly, že schizofrenií netrpí. Má však toxickou psychózu v důsledku dlouhodobého užívání drog.
Podle obžaloby měl Tomáš D. časně ráno 13. října napadnout odlamovacím nožem ženu (54), která spěchala časně ráno na trolejbus. Řízl ji zezadu do stehna a utekl. Do Plzně přijel z jižních Čech jen krátce předtím. O několik hodin později pak podle soudu ve čtvrti Doubravka zaútočil bezdůvodně na seniora, který tudy procházel. Napadl ho zezadu a bodl ho nožem do krku, pak ho srazil ranou pěstí na zem a zasadil mu dalších nejméně 73 bodných a řezných ran nožem do hlavy, krku, hrudníku a rukou.
Tělo pak odtáhl ke garážím do odvodňovacího koryta, zakryl odpadky, trávou a také svou mikinou a utekl. Starší muž na následky zranění zemřel. Smrtelná byla šest až sedm centimetrů hluboká bodná rána na krku, která částečně přerušila krční míchu. Podle znalců byla část ran vedena silnou značné intenzity, útok byl surový a zvlášť trýznivý. Právě i kvůli brutalitě útoku soud věc posoudil přísněji.
Druhý den od vraždy seniora policisté ze Zbiroha na Rokycansku vyjeli k nahlášenému vloupání do zemědělského objektu v jedné z blízkých obcí. Pachatel ale stačil uprchnout. Při pátrání v okolí si policistka všimla, že v křoví se ukrývá muž. Když ho vyzvala, aby vystoupil, napadl ji golfovou holí. Zpacifikoval ho až psovod. Kriminalisté na základě důkazů dospěli k podezření, že muž má na svědomí plzeňskou vraždu i pořezání ženy. Pomohlo jim k tomu mimo jiné to, že našli nůž, který by měl být vražednou zbraní.
Na základě odběrů krve lékaři zjistili, že měl pachatel v těle pervitin a metamfetamin. V době spáchání žalovaných skutků měl podle znalkyň rozpoznávací schopnosti zachované, jeho schopnost se ovládat byla ale podstatně snížená. Podle psychiatričky je Dunkův pobyt na svobodě nebezpečný, zejména pokud by dál bral drogy, což je pravděpodobné. Navrhla proto jeho ochranné ústavní léčení.
Podle znaleckého posudku psycholožky je Tomáš D. individualistický, disociální, impulsivní, emočně nestabilní, má sklony k zveličování svých zdravotních potíží, manipuluje s informacemi, jeho intelekt je na hranici lehké mentální retardace. Možnost jeho resocializace je výrazně zhoršená až téměř nemožná, tvrdí znalkyně.
