Dokážete spočítat, kolik pošťuchování jste v zápase podstoupil?
Nevím, kolik toho bylo. Ale bylo dobré, že jsme tam byli všichni. V Hradci nám tam zůstal jeden hráč a ten dostal naloženo. Je to super, tyhle zápasy mají náboj.
Nebyly ale některé zákroky trošku za hranou?
Některé byly určitě za hranou, ale na to se nedá vymlouvat. Po zápase jsme zase normální lidi. (usmívá se)
Asi to byl zápas, který hodně bolel, co?
Ano, ale jak už jsem jednou někde říkal, od ledna to bude takové až do konce play-off. Je to vyhrocené, některé týmy mají větší hráče, my zase rychlost.
Jak je týmu, když hned ve druhé minutě odstoupí po souboji u mantinelu nejproduktivnější hráč? (Michal Bulíř, pozn. red.)
V první chvíli to každého zamrzí. Nechcete, aby nejlepší hráč odešel takhle hned. Strachovali jsme se, co s ním je. Doufejme, že bude v pořádku. Minutu je tým skleslý, ale pak hrajete za něj. Musíme za to zkrátka vzít my ostatní.
V zápase jste měli hodně přesilových her, včetně pětiminutových. Co v nich tentokrát chybělo, abyste je využili?
V tu chvíli jsme hráli bez několika hráčů, někteří šli zrovna na šití. Lepilo se to z jedné přesilovky do druhé. Bohužel dneska se to nepovedlo, ale urvali jsme to jinak. Že jeden, dva zápasy nevyjdou přesilovky, se stane.
