Stavební práce naretenční nádrži trvaly přesně 916 dní. V kombinaci s dnes již zrekonstruovaným a zkapacitněným Roudenským kanalizačním sběračem jde přitom o akci, která je klíčová pro budoucí zprovoznění severozápadního okruhu města Plzně. „V oblasti Vinic a Sylvánu vznikne také možnost se připojit na doposud přetěžovanou kanalizační síť v době srážkových událostí, kde byl z tohoto důvodu vyhlášen STOP stav,“ uvedl generální ředitel Vodárny Plzeň Jiří Kozohorský. Podle jeho slov je nesporným přínosem retenční nádrže z hlediska životního prostředí snížení množství vypouštěného znečištění z kanalizace do povrchových vod.
Výstavbu retenční nádrže zahájila Vodárna Plzeň v létě roku 2020, stavební práce byly dokončeny na začátku října letošního roku. Mezi stavebně nejsložitější objekt zcela jistě patřila samotná železobetonová monolitická podzemní nádrž, jejíž vybudování obnášelo nejprve vyhloubení stavební jámy o půdorysných rozměrech cca 64 x 35 metrů a hloubce více než 10 metrů, což znamenalo postupně odvrtat 2,5 kilometru ocelových zápor a spolu s tím vytěžit a odvézt 25 600 m3 zeminy. Do bednění o výměře přes 8000 m2 v rámci základové desky, nosných stěn a stropů bylo zapracováno přes 460 tun výztuže a 3200 m3 betonu.
Jeden z posledních a zásadních milníků pro úspěšné dokončení stavby bylo zkapacitnění spojné kanalizační šachty ve velmi frekventované Karlovarské ulici, kde práce probíhaly ve ztížených prostorových podmínkách v hloubce až 11 metrů pod povrchem. Následovaly dokončovací práce zahrnující mimo jiné terénní a sadové úpravy.
Archeologové odkryli zajímavé pozůstatky
Po zahájení stavebních prací zahájili archeologové v dotčené lokalitě výzkum, který odkryl v ploše retenční nádrže část rozsáhlého pravěkého sídelního areálu zachyceného již dříve při výstavbě sídliště Vinice. „Kromě ojedinělých objektů z časného eneolitu bylo prozkoumáno několik domů s doklady textilní výroby z mladší doby bronzové až starší doby železné,“ potvrdil ředitel Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Radek Široký. V jednom z objektů z mladší doby bronzové byl nalezen také unikátní depot starších eneolitických broušených kamenných seker a v trase kanalizační stoky pak archeologové dokumentovali podzemní prostor, jenž vznikl zasypáním mostku s umělou jeskyní, tzv. grottou. „Mostek byl od přelomu 19. a 20. století součástí parku lochotínských lázní,“ dodal Radek Široký.
