"Je to velká událost, považuji to za vyrovnání jedné velké rány ještě z dob druhé světové války," řekl. Kašperské Hory a jejich kostel sv. Markéty v centru náměstí měl na zvony smůlu. V 18. a 19. století padly opakovaně za oběť několika ničivým požárům, které je roztavily, ve 20. století zas byly při obou světových válkách rekvírovány a odvezeny. Po první světové válce dostal kostel nově odlité zvony v roce 1926, v roce 1942 byly ale opět sejmuty a odvezeny do Hamburku jako surovina pro zbrojní průmysl. Po válce dostal kostel provizorně dva historické zvony z roku 1657 z hřbitovního kostela sv. Mikuláše. Ty za války zabavení unikly, protože už byly považované za historické. Oba se ale časem poškodily a měly pukliny. Jeden byl puklý od velkého srdce z mnohem většího původního zvonu.
"Teď po druhé světové válce to byla nejdelší doba v historii, kdy byl kostel bez zvonů. A to nám přišlo líto. Zvony patří k hlasu domova, utvářejí jeho genius loci. Chtěli jsme opět město oživit a vrátit mu jeho zvukovou tvář. Nejde jen o zvuk, je to i symbol. Zvony probouzejí lidi k novému životu, k lásce, k vyšším ideálům a ke kráse," řekl Horpeniak. Nově budou zvony znít v akordu připomínajícím hymnus Te Deum laudamus, předchozí souzvuk byl Salve Regina.
Staré zvony sv. Mikuláše a sv. Josefa renovoval zvonař Petr Rudolf Manoušek, který zároveň odlil i tři nové zvony - sv. Marii, sv. Annu a sv. Markétu, uvedl Horpeniak. Největší ze všech zvonů je Marie, kde kovová část váží asi 800 kilogramů. Nejmenší Anna je odlita z téměř 200 kilogramů zvonoviny.
Náklady na návrat zvonů byly přes tři miliony korun, kromě veřejné sbírky významnou měrou přispěla nadace Blíž k sobě, peníze poslali například i lidé ze sousedního Bavorska.
čtk