Oslavy Dne válečných veteránů v Plzni začnou již v 9:00 pietním aktem u symbolického makového pole vedle Divadla Josefa Kajetána Tyla. Paměť národa zve všechny, aby přišli, připnuli si symbolický květ vlčího máku a vzdali tak hold těm, kteří bojovali za naši svobodu. Pole vlčích máků zde bude připraveno jako prostor k tiché vzpomínce a vzdání úcty válečným veteránům.
Část výtěžku ze sbírky Paměti národa poputuje do Centra pomoci Paměti národa, které pomáhá válečným veteránům a dalším pamětníkům, kteří se často potýkají s obtížnými životními situacemi. „Mnozí hrdinové z války nebo komunistického odboje pociťují ostych vůči státním institucím, když potřebují pomoc, ale k nám mají důvěru, která vzniká při dokumentování jejich vzpomínek,“ vysvětlil ředitel Post Bellum, Mikuláš Kroupa. Centrum pamětníkům poskytuje podporu v oblastech sociálního zabezpečení, bytové problematiky nebo při jednání s úřady. Zaměřuje se také na boj se samotou, která trápí mnoho z nich. Druhá část výtěžku je určena na natáčení a dokumentaci příběhů hrdinů.
„Koncert pro hrdiny“ se uskuteční v pondělí 11. listopadu od 19:00 v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni. Záštitu nad akcí převzal náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Karel Řehka. Koncert pro hrdiny zahájí úvodní slova ředitele Post Bellum Mikuláše Kroupy a ředitelky Plzeňské filharmonie Lenky Kavalové. Po tomto úvodu zazní vojenská Večerka v podání trumpetisty Hudba Hradní stráže a Policie České republiky a modlitba za padlé vojáky z úst Tomáše Holuba, biskupa plzeňského. Vrchol večera nabídne Plzeňská filharmonie s interpretací Requiem francouzského skladatele Gabriela Faurého. Toto nádherné a klidné dílo se svou jemností a nadějeplnými tóny symbolizuje smíření a úctu k těm, kteří položili své životy za vyšší hodnoty. Requiem, provázené prostorami katedrály sv. Bartoloměje, přinese posluchačům hluboký duchovní zážitek, v němž se propojí hudba, vzpomínka a vděk.
Den válečných veteránů připadá celosvětově na 11. listopad jako připomínka konce první světové války. Tradice oslav konce 1. světové války se začala rodit již při prvním výročí dne příměří, 11. listopadu 1919, kdy byl tento den připomínán v Londýně, Paříži i dalších městech dohodových států. Den válečných veteránů se slaví zejména v západní Evropě, v USA a v zemích Commonwealthu jako Den památky, Den příměří, nebo Den veteránů. Vlčí mák jako symbol pro padlé vojáky 1. světové války poprvé použila americká profesorka a humanistka Moina Michaelová. V roce 1921 zvolil bývalý velitel britských expedičních sil polní maršál sir Douglas Haig jako předseda Nadace veteránů vlčí mák za symbol pro sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům. Květ vlčího máku je inspirovaný básní kanadského vojenského lékaře Johna McCrae, který pozoroval tyto květy na válečných polích ve Flandrech:
Na polích flanderských
Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.
My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.
Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.
Když rozkvétá lán máků červených,
my neměli jsme spát na polích flanderských.
(český překlad Jindra Svitáková)
Od roku 2004 je tento významný den – Den válečných veteránů - připomínán i v České republice poté, co předešlého roku vláda navrhla doplnit do novely zákona o státních svátcích také 11. listopad, jako významný den (nikoli státní svátek), který je věnován veteránům všech válečných konfliktů a slaví se ve všech demokratických zemích Evropy, USA a Kanadě jako významná připomínka vítězství demokracie ve světě, ke kterému pomohly i Československé legie. Návrh vlády byl potom vtělen do zákona č. 101/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
