První letošní nákaza v regionu se prokázala 12. února ve vesnici Bzí, části Letin na jihu Plzeňska. Šlo o 21 kusů okrasných indiánských slepic araukana. Chovatelka nahlásila úhyn na krizovou linku. Nikam nic nepřesouvala, vejce nikomu neprodávala, takže se nákaza dále nezavlekla. Slepičky nakoupila v Katovicích v jižních Čechách. "Zdroj byl tedy z jiného ohniska," řekl Poláček. Nešlo o přenos z divokých zvířat, například kachen. Nedaleký uzavřený výkrm tisíců brojlerů Tagrea Henigarov vir nezasáhl.
První březnový den bylo potvrzeno druhé ohnisko ptačí chřipky v kraji, a to v malochovu na samotě v obci Hněvnice na severu Plzeňska. Chovatelka tam nahlásila úhyn šest slepic z celkového počtu 51 kusů drůbeže. Všechny byly hned utraceny, zlikvidovány v kafilérii a provedla se dezinfekce. Šlo o 40 kusů kura domácího a pět kachen, které jsou podle veterinářů rizikové. Poblíž drobnochovu je kaskáda čtyř rybníků, první deset metrů od domu. Zdrojem viru byl tedy volně žijící pták, řekl ředitel.
Třetí letošní případ se objevil 6. dubna ve Vysočanech na Tachovsku. "Byl telefonicky oznámen soukromým veterinárním lékařem. Uhynulo šest nosnic z osmi. A chovali tam tři kachny. Zhruba 300 metrů od domu byl Muckovský rybník a mokřady, kde je větší výskyt volně žijícího ptactva. Takže lze předpokládat, že opět došlo k nepřímému přenosu (od zvířete nebo z trusu, který se tam dostal z rybníka)," uvedl Polášek. Všech 11 zvířat bylo zlikvidováno a místo bylo dezinfikováno 7. dubna.
"Z prvních dvou případů už máme výsledky, tam se nic v okolí nedohledalo, a teď provádíme došetřování ve Vysočanech. Uzavřeme to, až když obdržíme hlášení od obcí, které jsou v ochranném pásmu," řekl Poláček. KVS se od obcí dozví o všech drobnochovech v okruhu tří kilometrů, náhodně jich několik vybere a provede tam výtěry. Pokud se nic dalšího neobjeví, krajští veterináři prošetřování ve Vysočanech uzavřou 7. nebo 8. května.
"Důležité je, že se to zatím v kraji nedostalo do velkochovů, čehož se všichni obávají. Všechny farmy jsou dobře informované a dodržují bezpečnost na vysoké úrovni a samy se bojí," řekl Poláček. Nejdůležitější je, aby zaměstnanci doma nechovali drůbež, zákaz mají většinou v pracovních smlouvách. "Také se zatím neprokázalo, že by se vir rozšířil z jednoho malochovu do jiného," uvedl.
Od dezinfekce, která se provede hned po utracení drůbeže, musí být do 21 dnů namátkově vybrané malochovy vyšetřené. "Pokud je vše negativní, tak se po 21 dnech zruší ochranné tříkilometrové pásmo a stane se součástí desetikilometrového pásma dozoru. A když se za další týden nikde nic neobjeví, tak se zruší celé mimořádné veterinární opatření," uvedl Poláček. Ve Bzí skončilo 15. března, v Hněvnicích 6. dubna.
Podle zákona o veterinární péči uhradí ministerstvo zemědělství chovatelům utracené kusy, likvidaci, dezinfekci i čištění. Vše zaplatí nejprve chovatel a poté požádá o náhrady. Musí ale splnit veškerá opatření včetně závěrečné dezinfekce. Žádosti kontroluje KVS a vyjadřuje se k nim.
čtk
