„Pokud se zaměříme na počasí, v posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů, které si vybírají svoji daň. Sucho, shoda nešťastných okolností, ale také nezodpovědné chování v přírodě přináší často dramatické následky v podobě nebezpečných požárů. To, že se situace vyostřuje, pociťujeme právě i prostřednictvím zvyšující se četnosti výjezdů našich kolegů z Drony SIT. Ti za poslední roky prokázali, že jsou již nedílnou součástí integrovaného záchranného systému, a i díky jejich profesním kvalitám se daří efektivněji chránit majetek, a hlavně lidské zdraví. Jako město jsme i nadále připraveni hradit služby spojené s jejich činností a jsme rádi, že tímto způsobem můžeme pomoci složkám IZS v jejich velice náročné práci,“ řekl primátor města Plzně Pavel Šindelář.
Podle ředitele Správy informačních technologií města Plzně Luďka Šantory je nárůst výjezdů na povolání hasičů nebo policistů znatelný. „Jen za první pololetí letošního roku jsme vyráželi k více případům než za celý loňský rok. Jak už bylo zmíněno, kolegové drží pohotovosti, část týmu zůstává na základně, aby mohli plnit svoje běžné pracovní povinnosti, ostatní jsou připraveni vyrazit v každou denní i noční hodinu do terénu.“
Zásadním nástrojem v boji proti plamenům je termovize. Její využití přináší hasičům cenný náskok. „Vyráželi jsme například na noční výjezd k požáru lesa do obce Úherce, kde jsme pomocí termovize hledali ohniska požáru a monitorovali terén, zda se plameny nešíří dál, k tomu jsme měřili zasažené území. U obce Žinkovy jsme měli za úkol kontrolovat okolí již uhašeného pole, které vzplálo od kombajnu, aby se požár nerozšířil do lesního porostu. K požáru lesa u Blížejova na Domažlicku si nás hasiči povolali hlavně kvůli špatně přístupnému terénu, kdy jim obraz z dronu přinesl potřebný přehled,“ popsal některé z nedávných zásahů Josef Navrátil, pilot a programátor úseku Drony SIT.
„Kromě již zmíněných benefitů nasazení bezpilotního letounu v místě zásahu bych zmínil ještě fakt, že dronaři ze Správy informačních technologií města Plzně jsou schopni vyjet velmi rychle na místo určení – v některých případech rychleji než vrtulník. To je zásadní zvláště u pátrání po pohřešovaných osobách. Obecně využití dronu na místě zásahu, kde jej lze nasadit, má nespornou výhodu a je velikou podporou veliteli, aby měl jiný úhel pohledu na místo události a větší povědomí o jeho velikosti a rozsahu,“ uvedl Michal Holeček z Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje.
Bezpilotní letouny lze vidět také u vážných dopravních nehod, tam jsou díky nejmodernějším technologiím dronaři schopni podrobně nasnímat oblast nehody a policisté tak získávají cenný nástroj při následném šetření události. „Bohužel jsme museli v závěru července vyjíždět i ke smrtelným nehodám, tento typ zásahů je samozřejmě i pro nás velmi obtížný. Řešili jsme také pátrání po pohřešované osobě, to mělo naštěstí dobrý konec,“ doplnil Josef Navrátil.
Plzeňští dronaři, kteří byli v České republice průkopníky spolupráce bezpilotních letounů s integrovaným záchranným systémem, jsou formálně speciálním družstvem Sboru dobrovolných hasičů Plzeň – Litice. To jim dává například možnost využívat modré majáky a dostat se tak co nejrychleji na místo určení.
