„Mladí orli se kroužkují přímo na hnízdě, nebo je spustíme v pytli dolů, okroužkujeme na zemi a pak vrátíme zpět do hnízda. Kroužkování snášejí v klidu, jen málokdy mají potřebu útočit. Vylézt na orlí hnízdo ale dokáže jen zkušený stromolezec, jako jsou v tomto případě ornitologové Josef Veselý z Přírodovědného spolku Dobříš a Lubor Křížek darujkridla.cz. Musí si obléct lezecké popruhy, dát na nohy drapáky a vydat se do výšky,“ popisuje Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Orlí hnízda jsou opravdu impozantní. Ptáci je budují z větví, drnů a trávy, někdy je využívají opakovaně. V průměru měří asi 1,5 metru, po letech může dosáhnout výšky pres 2 metry a váhy až 0,5 tuny. Pro takovou váhu je samozřejmě potřeba pořádný strom,“ doplňuje Bohumil Fišer.
Značení kroužkem přinese informace o dalším pohybu okroužkovaného ptáka. Díky kroužkování je například známo, že mládě orla mořského, které bylo opatřeno kroužkem v Brdech v roce 2015, se o dva roky později pohybovalo u Bohumína na Ostravsku. Jiné mládě, které vylétlo z hnízda v Brdech v roce 2019, bylo o rok později vyfotografováno na Třeboňsku.
Název orel mořský není príliš výstižný, tento pták neobývá jenom mořská pobreží, ale i vnitrozemské sladké vody, okolí velkých řek ci jezer a rybníků. V Evropě byl koncem 19. století jako „škodná“ téměř vyhuben, díky důsledné ochraně ve většině evropských států se od 70. let minulého století postupně vrací na bývalá hnízdiště. V České republice nyní hnízdí kolem stovky párů ročně.
Samice orlů mořských dosahují podobně jako u řady dalších dravců větších rozměrů než samci. Váží okolo sedmi kg, samci 4-5 kg. Přes impozantní rozpětí křídel, které dosahuje až 2,5 metru, nejsou dobrými letci. Většinu času tráví sezením u vody na vyvýšeném místě s dobrým rozhledem. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v zimě tvoří mršiny, orel tak v přírodě plní významnou sanitátní funkci.
