"Odstřel a pád trval sedm sekund, komín se položil a během pádu se o pět metrů zkrátil. Přesně, jak jsme chtěli," řekl střelmistr Petr Mikula z firmy Demstav, který má za sebou odstřely zhruba osmi desítek komínů po celé republice. Dominantu areálu někdejší sirkárny poslalo k zemi devět kilogramů výbušniny perunit. "Navrtali jsme 90 vrtů do hloubky 41 centimetrů," řekl střelmistr. Vzhledem k tomu, že komín stál v ohraničeném rozlehlém a střeženém areálu, kam nikdo nesmí, nemusela se přijímat zvláštní opatření, i když továrna stála v rušné části města u silnice od Plzně a od Strakonic. Policie pouze na několik minut zastavila provoz na silnici. Střelmistr ještě před samotným odstřelem vypálil světlice a v komíně červenou dýmovnici.
Na odstřel se přišla podívat i řada místních lidí, pro mnohé z nich s komínem nenávratně zmizela i část historie města. Jiní uvítali, že se otevře cesta k využití zchátralé plochy. Se sutinami se mnozí lidé fotili, někteří si i odnesli cihlu na památku. Firma, která zajišťuje likvidaci objektů, nyní odebere ze sutin vzorky, aby se zjistilo, zda neobsahují ekologickou zátěž, řekl ČTK pracovník firmy.
Rozvojová studie, kterou zadalo město, podle Požárka zhodnotí možnosti, jak lze s územím nakládat. Město přitom spolupracuje a jedná se soukromým majitelem areálu. "Studie zhodnotí možnosti i ekonomiku využití areálu, posoudí uliční síť, vodovody a kanalizace a může být podkladem pro projekční činnost," řekl Požárek. Je možné, že město by areál po dohodě s majitelem koupilo celý nebo jen část, záležet bude i na ceně, nebo by mohlo spolupracovat na hledání investora a dalšího využití. Území je určené především pro lehkou výrobu, případně služby, v minulosti zkrachovaly plány postavit tam obchodní centrum. Po okrajích areálu podle místostarosty funguje výrobce dveří Solodoor, SG strojírna či Jihozápadní dřevařská.
S využitím území primárně pro bydlení město nepočítá. "Máme zájem na zachování lehké výroby, pro rozvoj bydlení máme i jiné další možnosti," dodal místostarosta.
První třecí zápalky vynalezl v roce 1826 anglický chemik John Walker. Jen 13 let poté dostal povolení vyrábět sirky Vojtěch Scheinost, který v Sušici založil jednu z prvních továren na výrobu zápalek v Evropě. Jelikož neměl kapitál na zvýšení výroby, spojil se s místním obchodníkem Bernardem Fürthem. Ten záhy celou výrobu koupil a Scheinost se stal jen ředitelem výroby. Když Fürth v září 1849 zemřel, znala již jejich sirky celá Evropa. Značka SOLO se na sušických zápalkách poprvé objevila v roce 1903.
čtk