Na oslavy se vydali nejen zástupci našeho města náměstkyně primátora pro oblast školství a cestovního ruchu Lucie Kantorová a první náměstek primátora Pavel Bosák, ale i zástupci škol a různých organizací i řada Plzeňanů. Celkem v neděli do Řezna odjelo více než 130 osob.
Hosty uvítala primátorka Řezna Gertrud Maltz-Schwarzfisher. „Základem partnerství našich měst je kulturní výměna,“ uvedla v projevu. Zmínila také, že v průběhu let se čím dál tím více prohloubila i spolupráce v oblasti vysokých škol a kooperace v mnoha dalších oblastech vzdělávání se stala samozřejmostí. „Právě oblast dětí a mládeže má pro budoucnost našeho partnerství zvláštní význam,“ řekla primátorka. Podotkla, že partnerství udržují při životě i senioři z obou měst. Dále uvedla, že v letošním roce slaví 30 výročí svého vzniku celá řada přeshraničních kooperací a vzpomněla také letošní 30. výročí vzniku Biskupství plzeňského, které v jeho rozvoji velmi podporovalo biskupství řezenské. „Nyní obě diecéze pojí úzké partnerství a probíhá mezi nimi intenzivní výměna zkušeností.“
„Plzeň má sedm partnerských měst na třech kontinentech a jedna z těchto spoluprací je pro město výjimečná, a to právě partnerství s Regensburgem. Je to dané už historicky, kdy obě města spolupracovala v obchodních záležitostech. Naštěstí nezůstalo jen u obchodu a v průběhu let jsme navázali spolupráci v oblastech kultury, sociálních věcí, sportu a také školství, kde se už několik let od našich partnerů inspirujeme,“ řekla během projevu Lucie Kantorová.
Náměstkyně Lucie Kantorová a primátorka Řezna Gertrud Maltz-Schwarzfisher si po zahájení nedělních oslav a úvodních proslovech předaly oficiální dary. Po koncertě v Minoritském kostele sv. Salvatora, kde zazněla hudba Šimona Brixiho, Jana Václava Flašky, Antonína Syrůčka, Václava Jana Kopřivy a Jana Josefa Ignáce Brentnera, a po společném obědě si delegace prohlédly bavorsko-českou zemskou výstavu Baroko v Bavorsku a Čechách. Výstavu v květnu otvíral v Řezně premiér Fiala spolu s bavorským premiérem. Od prosince bude k vidění v Praze.
Řezno je čtvrtým největším městem Bavorska. V současné době žije na jeho území přibližně 154 tisíc obyvatel. Město bylo jedním z nejstarších německých městských sídlišť v Německu a ve 12. – 13. století i největším a nejbohatším městem v jižním Německu. Již ve starověku zde existovalo keltské středisko s názvem Radasbona, který se později přeměnil na Ratisbona. Kolem roku 70 tu Římané založili vojenský tábor pro kohortu, který o sto let později císař Marcus Aurelius rozšířil na tábor pro legii s názvem Castra Regina. Ve 4. století bylo toto římské opevněné místo zničeno Germány. Počátkem 6. století se na troskách římského tábora usídlili Agilolfingové, vévodové utvářejícího se kmene Bavorů, kteří v 7. století přijali křesťanství. V roce 739 zde sv. Bonifác ustanovil biskupství, o padesát let později ukončil vládu Agilolfingů Karel Veliký a Řezno se stalo jedním ze sídelních rezidencí Karlovců, později sídelním městem vládců východofranské říše. Ve 12. století zde byl postaven první kamenný most, jehož architekt postavil mimo jiné i Juditin most v Praze. Město se postupně osvobozovalo z moci bavorských vévodů i řezenských biskupů, až se v roce 1245 stalo svobodným říšským městem. V letech 1663 – 1802 se Řezno stalo stálým sídlem říšského sněmu, který představoval jakýsi předstupeň německého parlamentu. V roce 1803 ztratilo status svobodného města a jako světské knížectví připadlo mohučskému arcibiskupovi Theodoru Karlovi von Dahlberg. O šest let později bylo dobyto Francouzi a roku 1810 připadlo Bavorsku.
Roku 845 právě v Řezně 14 blíže neznámých českých lechů a vladyků společně se svými družiníky přijalo křest. V počátku budování českého státu Čechy spadaly pod správu řezenské diecéze. Za knížete Václava se změnila politická orientace českého státu na Sasko, ale církevní příslušnost k řezenskému biskupství zůstala zachována. Roku 973 (tedy před 1050-ti lety) bylo v Praze přes odpor řezenské kapituly, ale se souhlasem biskupa Wolfganga, založeno vlastní biskupství.
V roce 1158 (před 865-ti lety) zde byl korunován Vladislav II. na druhého českého krále. Po vzoru nedávno tam postaveného Kamenného mostu nechal pak Vladislav v Praze postavit most Juditin pojmenovaný po králově manželce Juditě Durynské. V řezenském mostě bývá hledán vzor i dalších středověkých mostů v Čechách, v Písku, v Roudnici nad Labem i Karlova mostu v Praze, který nahradil původní most Juditin.
