Opera napsaná přímo pro plzeňský operní soubor zavede diváky do antického Říma v letech 60–68, do doby vlády císaře Nerona. „Osou příběhu je střet mezi bezohlednou vládou a světem humanismu, čisté lásky a idealismu. Základní kostra dějového příběhu podle Sienkiewicze je sice zachována, ale pro lepší scénické uchopení jsme ji podepřeli řadou historických reálií. Inspirovali jsme se díly římských autorů Suetonia, Tacita a Petronia,“ uvedla Sylvie Bodorová, jež na libretu pracovala společně s Martinem Otavou. Podle ředitele plzeňského divadla je inscenace po dějové i vizuální stránce velmi atraktivní. "Technologie Nové scény nám umožňují rychlé proměny, využíváme zadní jeviště a pracujeme s hloubkou jeviště 28 metrů. Jeviště ještě opticky rozšiřují portály z černého plexiskla a strop z lesklého kovu, ve kterých ve odráží dění na jevišti,“ prozradil Otava.
Krutého vládce ztvární stálý host plzeňského souboru Philippe Castagner. Diváci si mohou pamatovat Castagnerův vynikající výkon například v titulní roli v Mozartově opeře Idomeneo, v současnosti vystupuje jako Don José v Carmen či v operách Alceste a Věc Makropulos. Jako císařova žena Poppea vystoupí oblíbená sólistka Ivana Veberová. Stejně jako v Sienkiewiczově románu vlastní dějovou linii tvoří milostný příběh synovce proslulého Petronia Marcuse a dívky jménem Lygie, jež se stala rukojmím císaře Nerona. Jako Marcus se představí Tomáš Kořínek v alternaci s Michalem Bragagnolem, jeho lásku ztvární Eva Hartová nebo Vanda Šípová. Dále se mohou diváci těšit na Janu Foff Tetourovou, Janu Pioreckou, Radku Sehnoutkovou, Ivanu Klimentovou, Jevhena Šokala, Jakuba Hliněnského, Dalibora Tolaše a další.
Sylvie Bodorová patří k našim nejvyhledávanějším a nejhranějším současným českým autorům, její tvorba je neobyčejně rozsáhlá a zasahuje do všech hudebních žánrů. K jejím nejznámějším dílům patří velká oratorní díla Juda Maccabeus (2002), komponovaný pro Pražské jaro, a Mojžíš (2008), který vznikl na objednávku mezinárodního festivalu Smetanova Litomyšl, nebo velký orchestrální cyklus Lingua angelorum. Ten skladatelka napsala přímo pro amerického světově proslulého barytonistu Thomase Hampsona. Celosvětového ohlasu se dostalo také smyčcovému kvartetu Terezín Ghetto Requiem, který zazněl mimo jiné na několika místech v USA, ve Wigmore Hall v Londýně nebo v Deutsche Oper v Berlíně. Quo vadis je po Legendě o Kateřině z Redernu její druhá opera. „Hudební stránka této opery je velmi pestrá – od částí, které připomínají starodávné chorály, až po zcela moderní kompoziční postupy. Partitura se vyznačuje exponovanou orchestrací, četnými sbory a klade velké nároky na sólisty jak po hudební, tak po herecké stránce,“ přiblížil dirigent Jiří Petrdlík.
