„Myslím si, že výroky Andreje Babiše a Karla Havlíčka jsou ostudné, protože to není tak, jak to na první pohled vypadá. Žádné velké vítězství to není a Karel Havlíček jen potvrzuje, že byl nejméně kompetentním ministrem průmyslu a obchodu za posledních třicet let,“ nebral si servítky Topolánek.
Podle Topolánka je návrh Evropské komise výsledkem dohod mezi dvěma nejsilnějšími hráči v Evropské unii – Německem a Francií. Francie sice stejně jako Česká republika podporuje jádro, Francouzi jsou ale do roku 2045 schopni postavit více nových zdrojů než Češi.
Česko musí vyjednat více času
„Pro Českou republiku a její jaderné hospodářství to znamená, že s bídou sotva dokáže postupně nahradit odcházející výkon v Dukovanech, a že nebude naplňovat svou energetickou strategii v tvorbě energetického mixu v podobě jádra, plynu a obnovitelných zdrojů,“ uvedl Topolánek.
|
Energetický mix označuje poměr, v jakém se k výrobě elektřiny využívají takzvané primární a sekundární zdroje. Energetický mix České republiky je silně závislý na fosilních zdrojích, tedy na uhlí, jaderné energii, a zemním plynu. |
Pokud Evropská komise nedá Česku více času na transformaci energetiky a zejména teplárenství, může hrozit nebezpečí blackoutů nebo energetická chudoba. Podle Topolánka se proto musí česká vláda proti plánu Komise razantně ohradit a zkusit vyjednat lepší podmínky.
Vlády Andreje Babiše zaspaly
Návrh Evropské komise zní jasně: Investice do jaderných elektráren bude Evropská unie považovat za ekologické, pokud bude mít daný projekt plán, finanční prostředky a místo pro bezpečné uložení radioaktivního odpadu. Stavba jaderné elektrárny pak musí získat stavební povolení do roku 2045.
„Když si vezmu, jak dlouho u nás trvá tendrování, tak to znamená, že budeme mít velké problémy. Vláda Andreje Babiše za poslední osm let po uzavření tendru na Temelín neudělala vůbec nic a vlastně celý proces o osm let zpozdila. Budeme mít velké problémy postavit alespoň dva bloky. To ale neznamená žádnou kapacitu navíc pro plán snižovat emise oxidu uhličitého pomocí jaderné energie tak, jak ho Evropská komise do roku 2050 nastavila,“ upozorňuje Topolánek.
|
Tendr, respektive zadávací řízení na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín vyhlášený v roce 2011 zrušil ČEZ v roce 2014. Vláda v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) tehdy uvedla, že stát nebude finančně podporovat rozvoj jaderné energetiky. |
Teplárny čeká složitá změna plánů
Změnu Komise plánuje i u zemního plynu. Investice do elektrárny na zemní plyn budou Unií považovány za ekologické, pokud budou produkovat emise nižší než 270 gramů ekvivalentu oxidu uhličitého na kWh, nahradí více znečišťující elektrárnu na fosilní paliva, získají stavební povolení do konce roku 2030 a plánují přechod na nízkouhlíkové plyny do roku 2035. Limity jsou i roční.
„Tyto podmínky u paroplynových zdrojů nemůžeme splnit,“ upozorňuje Topolánek s tím, že návrh je diskvalifikační ve dvou bodech. Zaprvé upřednostňuje malé plynové výrobny elektřiny, které navržené limity sice splní, ale budou znamenat daleko větší ekologickou zátěž, protože nedokáží tak dobře zhodnotit palivo jako velké kogenerace. Zadruhé Česko nebude mít v roce 2030 k dispozici 30 % náhrady plynu ať už vodíkem nebo bioplynem.
|
Kogenerace je technologií, která spočívá v kombinované výrobě tepla a elektřiny. Tento způsob výroby tepla je vysoce účinný a zároveň ekologicky přijatelný, protože dokáže efektivně využít teplo, jež vzniká právě při výrobě elektřiny. |
Za vším je německá rudozelená vláda
„Považuji to za nebezpečnou hru současné německé rudozelené vlády, která po odchodu od jádra a uhlí bude chtít ostrakizovat efektivní teplárenskou kogenerační výrobu ostatních zemí a bude nám tlačit svůj vodík. Byli jsme jako vždy postaveni před hotovou věc a já se obávám, že takto navržená taxonomie oslavovaná Babišem a Havlíčkem je pro nás danajským darem,“ řekl Topolánek.
|
Spolková vláda Olafe Scholze vládne od prosince 2021. Německu tak v současnosti vládou tři strany – sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP). V koaliční smlouvě se strany zavázaly, že zvýší produkci elektrické energie z obnovitelných zdrojů tak, aby Německo mohlo uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030. Nulové emise skleníkových plynů chce koalice do roku 2045. |
Výrazným dodavatelem zemního plynu do Evropské unie je dnes Ruská federace. Podle Topolánka je zde evidentní pakt mezi Německem a Ruskem. Němci totiž nebudou mít žádný problém s plynem s ohledem na to, že je již postaven plynovod Nord Stream 2.
|
Nord Stream 2 je plynovod, který má pod Baltským mořem přepravovat ruský plyn do Německa. Jeho stavba byla dokončena loni a nyní čeká na schválení německou agenturou pro sítě. Potrubí obchází území Polska a Ukrajiny, které ztratí část diplomatického vlivu a přijdou o tranzitní poplatky. Plyn z má využívat i Česko, které se na Nord Stream 2 napojí skrze nový plynovod Eugal. |
„Dlouhé roky kritizovaná vysoká závislost na importech ropy a plynu se zprovozněním Nord Streamu 2 bude dál zvyšovat a já z toho mám obavy. Mají z toho obavy pobaltské republiky, Polsko, celá střední Evropa a Ukrajina. Má to geopolitický rozměr, evropský rozměr i český rozměr, kde je selhání posledních dvou vlád v oblasti energetiky naprosto fatální,“ uzavřel Topolánek.