„Ráda bych v některých závodech atakovala elitní desítku. Ale až samotný šampionát ukáže, jaká bude realita,“ hlásila Kateřina Razýmová, jejímž osobním koučem je manžel Vladislav, rovněž bývalý výborný běžkař. Spolu žijí v rodinném domku nedaleko Plzně a ani Vladislav nebude v Oberstdorfu chybět, funguje totiž také jako jeden ze servismanů české reprezentace. Razýmová se na mistrovství světa představí potřetí v kariéře, v roce 2017 startovala v Lahti, předloni v Seefeldu. Jejím maximem je zatím 26. místo z volné třicítky ve Finsku.
Jak se vypořádáváte s tím, že se k vám jako k aktuální české jedničce vzhlíží s největšími nadějemi na úspěšný výsledek? Zvykla jste si na to, že se k vám jako k současné české jedničce vkládají.. Situace je tím komplikovanější pro moji psychiku, ale v průběhu roku a půl dvou jsem se s tím naučila docela dobře pracovat a doufám, že to nebude nějaká brzda. Beru to jako každé jiné závody. Konkurence bude extrémně vysoká. Všechny soupeřky budou v nejlepší možné formě, já se snažila o to samé a věřím, že výsledky na mistrovství světa budou pozitivní,
V probíhající sezoně jste se čtyřikrát dostala do elitní desítky Světového poháru. Máte nějakou speciální motivaci před šampionátem v Oberstdorfu? Žádná zaklínadla nemám. (smích) Snažím se motivovat absolvovanými závody, povedenými i nepovedenými. A důležité je i dobré rozpoložení v celém týmu a to se nám daří. Navzájem se dokážeme podpořit.
Do kterého závodu si nejvíce věříte? Těším se na všechny. Považuji se za vytrvalce, ale klasická třicítka je specifická. Nejvíc zkušeností mám teď díky frekvenci závodů se skejtovou desítkou, v té nepůjdu do neznáma. Takže tam mám možná největší ambice. Ale těším se i na skiatlon a třicítku.
Zdá se, že počasí bude ošidné, teploty vystoupají hodně vysoko. Budou už takové letní. Stejné to bylo předloni v Seefeldu. Nemám na to moc dobré vzpomínky, ale snad se na to dokážu tentokrát lépe adaptovat.
Bude hodně důležitá i práce servismanů, dobře připravené lyže? V tomhle jsem taková blondýna. Jak jsem předloni přešla na novou značku, tak jsem nad vším ztratila kontrolu. O vše se stará můj osobní servisman Štěpán Kaliba. Má to v malíku, stará se o to důsledně a věřím, že vybere kvalitní lyže.
Na začátku února jste společně s Kateřinou Janatovou obsadily v týmovém sprintu skvělé šesté místo na Světovém poháru ve Švédsku. Je ve vašich silách to umístění zopakovat? Osobně musím říci, že si to vůbec netroufám odhadnout. V team sprintech se cítím lehce nepatřičně. Trať ve Švédsku byla navíc diametrálně odlišná od té, která nás čeká v Oberstdorfu. Ale mně by mohla sedět lépe, je dlouhá, kopcovitá. Takže má takový vytrvalostní charakter. Pokud postoupíme do finále, karty rozdané nanovo a pak už je možné všechno. Doufám, že bychom mohli podobný výsledek zopakovat.
Závodit se bude bez diváků, jak moc vám okolo trati chybí? Musím přiznat, že takhle je to pro mě jednodušší. Méně podléhám nervozitě. Chyběli by mi určitě v Novém Městě na Moravě, kde se měl před mistrovstvím světa jet závod Světového poháru, ale na poslední chvíli byl zrušený. Tam bych měla rodinu, spoustu známých, navíc čeští fanoušci jsou specifičtí. V zahraničí je to často jiné. Občas hoří ohně, zapalují se pochodně, pak je okolo trati velký smrad. A popravdě, tyhle vjemy moc nemusím.