Do finále vstoupily lépe nasazené trojky Mertensová a Hunterová, které v průběhu turnaje neztratily jedinou sadu, když se dostaly do vedení 2:0. Strýcová se Sie Šu-wej ale zvládly okamžitě dorovnat a o osudu prvního setu nakonec rozhodla až dvanáctá hra. Za stavu 6:5 pro česko-tchajwanský pár Mertensová s Hunterovou selhaly v dramatické a dlouhé hře na podání.
Druhý set naopak ve svém začátku vyšel lépe Strýcové se Sie Šu-wej, které se dostaly do vedení 3:1. Nakonec ale definitivně o osudu zápasu rozhodla jediná hra poté, co si Strýcová se svou deblovou partnerkou za stavu 5:4 na příjmu vypracovala dva mečboly. Když česko-tchajwanská dvojice po 112 minutách proměnila druhý mečbol, nastala naprosto zasloužená euforie dvou tenisových veteránek.
S parťačkou z Tchaj-wanu navázaly na společný titul z Wimbledonu 2019. Tehdy ale byly na vrcholu svých sil, teď jde o mnohem nečekanější triumf. Sedmatřicetiletá Češka se letos vrátila na kurty pro rozlučkové turné. Představí se ještě na srpnovém turnaji v Praze, kariéru chce definitivně uzavřít na US Open. "Pro mě je tenhle titul ještě o něco výjimečnější než ten první. Já si momentálně nemůžu přát lepší konec. Zažívám emoční bombu. Chci poděkovat Sie Šu-wej za velkou podporu, ty dva týdny jsem si neskutečně užila. Wimbledon je můj nejmilovanější turnaj,“ uvedla Strýcová v rozhovoru krátce po zápase.
