Ocenění za úspěchy v hudební oblasti za rok 2020 Plzeňský Orfeus a Plzeňský Orfeus junior vyhlašuje Nadace 700 let města Plzně od roku 2005. Cena je určena pro studenty plzeňských středních a vysokých škol a žáky Základních uměleckých škol za mimořádné úspěchy a reprezentaci města v oblasti vážné hudby.
„Tradičně jsou ceny předávány v únoru na plese nadace v Měšťanské besedě. Ale v posledním roce je díky pandemii všechno jinak, ples se nekonal, a i samotné předávání cen jsme museli odkládat, až bude situace příznivější,“ uvedla ředitelka nadace Alena Kozáková. „Přestože už rok 2020 byl pandemií ovlivněn a kultura byla jednou z nejpostiženějších oblastí, mladí umělci dokázali i v této době sbírat úspěchy nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí, a tak odborná komise a následně správní rada nadace rozhodly o udělení tří ocenění v obou kategoriích. A to je největší možný počet, jaký lze udělit,“ dodala.
Laureáty pozval primátor města a člen správní rady Nadace 700 let města Plzně Martin Baxa do krásných prostor obřadní síně plzeňské radnice. „Slavnostnější by to samozřejmě bylo na plese, ale jsem rád, že i přes nepřízeň minulého roku můžeme ceny udělovat a že jste byli úspěšní. Přeji si, ať se takto potkáváme naposledy,“ řekl Martin Baxa. „Gratuluji a ať se vám hudebně i nadále daří,“ popřál primátor oceněným hudebníkům.
„Jsem rád, že Plzeňský Orfeus a Plzeňský Orfeus junior je ocenění, které získáváte v počátcích vaší hudební kariéry. Věřím, že ve vašem profesním životopise bude zaujímat čestné místo, stejně tak jako u vašich straších kolegů, jakými jsou např. Aleš Briscein, Adam Plachetka, Jarmila Vlachová a mnozí další. A kuriozitou bude, že jste jediný, kdo přebírá cenu právě v prostorách naší krásné radnice,“ doplnil slova primátora předseda správní rady Nadace 700 let města Plzně Petr Náhlík.
A jaké jsou pocity samotných laureátů? „Všichni si ocenění opravdu váží. Plzeň je, co víme, jediné město, které takovou cenu v oblasti vážné hudby mladým talentům uděluje. Například Janel Najafli, které současná situaci nedovolovala přicestovat z rodného Ázerbajdžánu, velmi litovala, že nemůže cenu převzít osobně,“ prozradila Alena Kozáková. S úsměvem přidala ‚hlášky‘ nejmladší laureátky, teprve devítileté Tiny Tranové, které zaznamenala její učitelka, když k ní Tina hned po udílení cen přiběhla na hodinu houslí: „Když jsme tam s taťkou přišli, hledala jsem, kde by mohl být ten můj Orfík … A bylo to v sále, kde se taťka s mamkou brali … Výborné je, že je tam moje jméno a nedá se přepsat fixou … Je to pro mě nejcennější a nejkrásnější ocenění … Největší strach jsem měla, abych Orfeuse neupustila …“
