Zobrazení položek podle značky: zvyky

Na začátku února již denního světla viditelně přibývá a to byl od pradávna důvod k oslavě. Pomalu končila vláda zimy a blížilo se jaro. Staří Keltové slavili 1. února Imbolc, který v křesťanských dobách překryly Hromnice slavené 2. února. Oba svátky oslavují světlo a blížící se jaro.

Co víme o zimním slunovratu, který byl důležitým mezníkem nejen pro naše předky? Jaké zvyky a tradice spojené s dávnými oslavami zimního slunovratu dodnes udržujeme? A jak se bude zimní slunovrat slavit letos na západě Čech?

Na Boží hod velikonoční končí půst a závěr Velikonoc patří již jednoznačně veselí a oslavě nového života.

Velikonoce jsou pro křesťany nejdůležitější svátky roku. V podivuhodné symbióze se zde však mísí křesťanské tradice s pradávnými zvyky z pohanských dob, neboť už dříve si v tento čas Židé připomínali vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví a dávné přírodní národy zase návrat jara.

Velikonoce patří mezi takzvané pohyblivé svátky, což znamená, že nemají jasně stanovené datum. Mezi jednotlivými roky se může datum Velikonoc lišit klidně i o jeden měsíc. Podle křesťanského kalendáře vychází vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy po úplňku, který proběhne po 21. březnu. Pokud úplněk vyjde na neděli, Velikonoce se slaví neděli následující. Letos vychází Velikonoční neděle na 9. duben. Pravoslavné Velikonoce se oproti těm křesťanským, které známe, slaví jindy. Z důvodu, že pravoslavná církev využívá pro jejich výpočet starší juliánský kalendář, jsou posunuty zhruba o týden, někdy i více. V roce 2023 vychází termín pravoslavných Velikonoc na neděli 16. dubna. Velikonoce však nejsou jen křesťanským svátkem a mnohdy už dnes ani nerozlišujeme, který zvyk je křesťanský a který se dochoval do dnešních dnů od našich dávných předků, kteří tak vítali přicházející jaro. K Velikonocům patří zkrátka všechny.