Mimoúrovňová křižovatka na silnici I/20 v Plzni ve směru na Písek vedoucí od okružní křižovatky se silnicí II/180 v ulici Nepomucká projde rekonstrukcí za necelých 5,5 milionu bez DPH. Od pondělí 2. srpna až do konce srpna budou muset řidiči využívat objízdnou trasu.

"Diagnostické průzkumy v řešeném zhruba 200 metrů dlouhém úseku odhalily řadu poruch krytu vozovky jako například příčné a podélné trhliny nebo vyjeté koleje," informoval Adam Koloušek z Ředitelství silnic a dálnic. V průběhu srpna tak bude na místě provedena oprava všech konstrukčních vrstev vozovky.

Stavební úpravy jsou podle Kolouška plánovány za úplné uzavírky této větve silnice. "Vozidla budou využívat po dobu uzavírky objízdnou trasu, která bude vedena po místní komunikaci Písecká a následně budou navedeni v místech mimoúrovňové křižovatky na čtyřpruhovou směrově rozdělenou silnici I/20," dodal.

S opravou značně vytížené křižovatky Karlovarská – Na Chmelnicích začalo dnes město Plzeň. Cílem je odstranit provozní problémy při průjezdu kloubových autobusů městské hromadné dopravy. Rekonstrukce si vyžádá omezení osobní automobilové i městské hromadné dopravy, křižovatka nebude zcela uzavřena. Celkové náklady jsou 2,2 milionu korun včetně DPH. Rekonstrukci zajišťuje Správa veřejného statku města Plzně. Práce na přestavbě křižovatky Karlovarská – Na Chmelnicích by měly skončit 17. srpna 2021.

„Přestavbou křižovatky Karlovarská – Na Chmelnicích odstraníme provozní problémy, se kterými se musejí potýkat řidiči kloubových autobusů městské hromadné dopravy, jež obsluhují městskou část Vinice. Řidiči totiž s autobusy zadní částí podvozku drhnou o rampu mezi tramvajovou tratí a jízdním pásem. Jde o opravu úseku v délce sto metrů. Vzhledem k důležitosti křižovatky, která je spojnicí pro Vinice a Sylván, bude nutné stavbu rozdělit na několik etap, aby nebylo přerušeno dopravní spojení centra s těmito městskými čtvrtěmi,“ vysvětlil náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.

„V rámci přestavby upravíme příčný sklon vozovky tak, aby došlo v místech přejezdu tramvajové trati k navýšení vnitřního okraje jízdního pásu ve směru do centra města. Tím dojde k vyrovnání výškového rozdílu mezi vozovkou a zvýšeným tramvajovým pásem na Karlovarské ulici, aby zde mohly bezproblémově projíždět kloubové autobusy městské hromadné dopravy. Úprava nivelity vozovky si také vyžádá výškovou úpravu navazujících obrubníků silnic i zpevněných ploch,“ vysvětlila Andrea Fojtíková, technická náměstkyně Správy veřejného statku města Plzně. Oprava křižovatky začne v západním jízdním pásu na Karlovarské ulici cca 45 metrů od přejezdu tramvajového pásu před křižovatkou a skončí na úrovni vjezdového klínu autobusové zastávky ve směru do centra města.

Přestavba křižovatky si vyžádá dopravní omezení v osobní automobilové i městské hromadné dopravě. Realizace bude probíhat za omezeného provozu. Vozidla budou staveništěm převáděna za pomoci semaforů. Pohyb chodců a osob se sníženou schopností pohybu nebo orientace bude po dobu stavby možný po stezce pro chodce a cyklisty, která je po celé délce úpravy vedena v souběhu s opravovanou komunikací a nebude stavbou dotčena.

Deštivé počasí narušilo harmonogram prací na opravách plzeňských lávek. Lávka Pod Pecihrádkem bude otevřena o dva týdny později, u lávky na Valše, která prochází kompletní rekonstrukcí, dojde ke zdržení o měsíc. Cyklisté i pěší musí jezdit i nadále po objízdných trasách.

Některé technologické procesy, zejména nátěry, musí být prováděny jen za určitých podmínek. Důležitá je přitom nejen teplota, ale i sucho. Z důvodu častých dešťů rozblácený terén nevysychá a vysoká vzdušná vlhkost způsobuje, že nátěry i při vyšších teplotách schnou pomalu.  „I když jsme opravy obou lávek naplánovali na jaro a léto, aby byly pro opravu vhodné podmínky, letošní deštivé léto opravy zpožďuje,“ popsala situaci technická náměstkyně Správy veřejného statku města Plzně Andrea Fojtíková. Technologie použité při opravě vyžadují vhodné klimatické podmínky, a tak opravy lávek a mostů bohužel zasahují do hlavní cyklistické sezóny.

Lávka U Černého mostu na Valše byla snesena, oprava poškozené hydroizolace, kvůli které zatékalo do mostovky, ale jde pomaleji, než by měla. Jak uvedla firma Silnice Nepomuk v oznámení občanům: „Na vině je zejména zpoždění dodávky dílčích výkresů realizační dokumentace dle skutečného stavu poškození lávky a provádění dalších prací nad předpokládaný rozsah díla.“ Firma se za nepříjemnosti způsobené občanům omlouvá. Termín dokončení rozsáhlé opravy lávky se tak posunul z konce července na konec prázdnin. Lávka, která slouží pěším a cyklistům od roku 1983, prošla zatím jen drobnými opravami a obnovou nátěrů. Letošní velká oprava ale zahrnuje kromě celkového očištění také nový protikorozní nátěr, vyčištění ložisek a novou mostovku s protiskluzovou úpravou. Budou opraveny také nosníky v zářezu železniční trati. Rekonstrukce lávky přerušila významnou cyklistickou komunikaci i trasu Naučné stezky Údolím Radbuzy, a tak je na křížení příjezdové cesty s komunikací z obou stran vyznačena objízdná trasa pro cyklisty i s plánkem objízdné trasy.

Kvůli deštivému počasí se asi o dva týdny posune dokončení opravy lávky Pod Pecihrádkem. Kvůli novému protikoroznímu nátěru se musí demontovat celá dřevěná mostovka z dřevěných fošen. Během demontáže jich bude třeba vyměnit kvůli poškození hnilobou až 200 z celkových 500 kusů. Po otryskání získá lávka také nový nátěr. „Se stavební firmou jsme se domluvili, že pokud nebudou probíhat práce přímo na mostovce, bude průjezd cyklistům a průchod pěším umožněn. Chceme, aby oprava lávky její uživatele co nejméně zasáhla,“ uvedla Andrea Fojtíková. I zde musejí cyklisté použít vyznačenou objízdnou trasu pro kola.

Opravy bez uzavírky probíhají i na lávce na Božkovský ostrov, kde nastal též problém s aplikací nátěrů. Kvůli vyšší hladině řeky Úslavy totiž nebylo možné postavit pod mostovku lešení.

Cestování může kromě covid pasu zkomplikovat i vyřizování klasického cestovního dokladu. Od čtvrtka 29. července do neděle 1. srpna totiž nebude fungovat systém pro vydávání a žádání o cestovní pasy a občanské průkazy. 

Z důvodu změn v informačním systému proto nepůjde od čtvrtka 29. července do neděle 1. srpna podat žádost o vydání občanského průkazu, ani žádost o vydání cestovního pasu. Od pátku 30. července do neděle 1. srpna pak nelze převzít vyhotovený občanský průkaz, ani cestovní pas. Omezení se plně vztahuje na všechny úřady v České republice, tedy i na pracoviště Ministerstva vnitra České republiky v Praze,“ vysvětlil Michal Stočes, vedoucí oddělení občanských průkazů a cestovních dokladů Magistrátu města Plzně.

Oddělení občanských průkazů a cestovních dokladů Magistrátu města Plzně na náměstí Republiky 16 se omezení týká pouze ve čtvrtek 29. července, v pátek je oddělení občanských průkazů a cestovních dokladů pro veřejnost uzavřeno.

Od pondělí 2. srpna bude obnoven plný provoz na oddělení občanských průkazů a cestovních dokladů plzeňského magistrátu – a opět tedy bude možno žádat o vydání občanských průkazů a cestovních pasů a přebírat je.

Jeden z významných historických monumentů na největším gotickém náměstí v Plzni prochází opravou. Původně plánovaný termín dokončení se z léta 2022 posunul již na konec letošního roku. Plzeňský morový sloup s bohatou sochařskou výzdobou se dočkal větší opravy po dvaceti letech.

„Morový sloup se zahalil do lešení v dubnu tohoto roku. Oprava začala stažením prasklého hlavního sloupu u hlavice železnými pásy. Poté byla opravena a pozlacena Madona a horní čtyři sochy. Byly také pozlaceny některé atributy svatých, vyčištěna pamětní deska a obnoveno zlacení písmen na ní. Nyní se odstraňuje černá krusta spečených nečistot. Čištění má několik kroků, kdy nejprve musí restaurátoři chemicky očistit povrch kartáčem, poté tlakovanou vodou, a nakonec jej dočišťují ručně,“ přiblížil primátor Martin Baxa.

V současné době probíhá oprava již bez lešení. To bylo potřeba na opravu výše postavených pěti soch včetně Madony a dříku. Zbývá tak nyní dokončit opravu spodní části sochařské výzdoby sloupu, balustrády a schodiště.

„Opravě předcházel podrobný restaurátorský průzkum z roku 2018, který potvrdil mnohá poškození jako pukliny, ulomené části sochařské výzdoby, poškozené zlacení a podobně. Sloup je totiž vytvořen z pískovce, který hůře odolává povětrnostním vlivům, zvláště ve městě,“ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Opravu provádí akademický sochař Jan Vích a město bude stát celkem téměř 2,2 milionu korun s DPH. Právě kvůli finančním prostředkům byla původně oprava naplánována až do léta 2022. „Chybějící půl milion korun získala Správa veřejného statku města Plzně, která opravu pro město Plzeň zajišťuje, úsporami ve vlastním rozpočtu. Proto bude možné opravu dokončit již letos,“ dodal Pavel Šindelář.

Vyhlídkovou dvanáctimetrovou věž, pobytové schody, lavičky a terasy, několik stánků s občerstvením a infocentrum nabízí nově vybudované prostranství u bočního vchodu plzeňského hlavního vlakového nádraží a vedle autobusového terminálu. Frekventovaný, dříve neupravený veřejný prostor na ploše 3000 metrů čtverečných radnice za 25 milionů přetvořila do moderní vstupní brány do města nazvané Paluba Hamburk podle vžitého místního názvu území u nádraží.  Nově upravený veřejný prostor oživí sedm metrů vysoké dílo Cake Tower slovenského sochaře Andreje Margoče.

„Plzeň je velmi oblíbeným turistickým cílem českých i zahraničních turistů a mnoho z nich pro příjezd k nám využívá autobusové a vlakové spojení. Prostor mezi vlakovým nádražím a autobusovým terminálem je zásadní a frekventovaný. Dosud byl skutečně nevlídný a zcela tam chybělo jakékoliv zázemí pro turisty. Jsem velmi rád, že toto měníme, posouváme se tak do 21. století,“ řekl primátor Martin Baxa.

Hlavní objekt infocentra s vyhlídkovou věží je vybudován z deseti modulů, kdy rozměr jednoho je 2,5x6 metrů. „Přízemí s infocentrem je bezbariérové, v druhém nadzemním patře vznikl prostor pro prezentaci městských vizí a projektů Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Každé patro má rozlohu 40 metrů čtverečních. Doplněním dvou schodišťových kontejnerů do úrovně čtvrtého nadpodlaží vznikla vyhlídková podesta, lidé tak uvidí na prostor vlakového uzlu i na střed města. Ve třetím nadpodlaží jsme na střeše vybudovali terasu,“ popsal technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Druhý objekt je jednopodlažní a nabízí občanům čtyři stánky s prodejem občerstvení a řezaných květin, kdy součástí každého stánku je krytá terasa, prodejní pult a vlastní sklad. Spojovacím bodem prostoru se stává dřevěná terasa, nechybí zeleň, pítko a dřevěné pobytové schody. Na pobytové schody na konci terasy navazuje plocha u samotných ulic Sirková – Šumavská. „V tomto prostoru se v budoucnu uvažuje s další výstavbou. V současnosti je proto plocha využita pro chybějící prvky mobiliáře plzeňských vlakových a autobusových nádraží, tedy pro kryté stojany na kola, koloběžky a také cykloboxy. V jednom z kontejnerů je umístěno sociální zázemí pro návštěvníky metropole,“ doplnil Pavel Šindelář.

Většina z kontejnerů má zelenou střechu tvořenou rozchodníkovými koberci, které budou prostor v letních měsících ochlazovat. Všechny objekty lokality u bočního východu z hlavního nádraží jsou napojeny na drátové sítě města Plzně a systém Smart City. V rámci stavby se provedly vodovodní a kanalizační přípojky, napojení elektro a veřejné osvětlení.

„Pro záměry města Plzeň byla důležitá snadná montáž hrubé stavby, a zároveň zachovat možnost změny funkce jednotlivých částí. To jsou jedny z hlavních předností modulárního systému CUBESPACE. Naše řešení dovoluje založit stavbu bez složitých a nákladných zemních prací a umožňuje přesunout stavbu, nebo využít její části znovu, po skončení původní funkce v konkrétním místě“ uvedl jednatel společnosti Cubespace Martin Berka.

Na rok moderní lokalitu také oživí sedmimetrová socha Cake Tower připomínající zelenorůžový špíz od třiačtyřicetiletého slovenského umělce Andreje Margoče, jenž je řazen mezi nejvýraznější postavy sochařství své generace.  „Rádi bychom zde střídali umělecká díla, která vyvolají v lidech i kontroverzní reakce a nenechají nás bez povšimnutí. Socha Cake Tower je součástí cyklu, který autor věnuje boji proti nenápadnému a tichému zabijákovi — cukru a závislostem na něm,“ uvedl Jiří Suchánek, ředitel DEPO2015, jenž koordinuje využití prostoru. 

Zmírnit negativní dopady koronavirové krize na kulturní subjekty. To byl hlavní cíl mimořádné výzvy pro podání žádostí o individuální neinvestiční dotace z rozpočtu města Plzně. Jeho zastupitelé na svém pondělním zasedání chválili, že mezi 12 organizací rozdělí téměř jeden milion korun.

„Mimořádnou výzvu jsme připravili proto, abychom v Plzni zachovali pestrost a kontinuální činnost kulturních subjektů. Mnoho z nich se v souvislosti s koronavirovou krizí dostalo do situace, kdy například neměly na nájem, zaplacení energií nebo na zaplacení správních či produkčních agend. Mohlo by jim hrozit, že by svou činnost musely ukončit. To jsme nechtěli, a proto jsme připravili dotační program, jehož prostřednictvím poskytneme finance na úhradu nezbytně nutných prokazatelných neinvestičních nákladů na provoz, které věcně souvisejí s dopady pandemie covid-19 a časově s obdobím leden až březen letošního roku,“ vysvětlila náměstkyně primátora města Plzně pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková. Uvedla, že během května se na Odboru kultury Magistrátu města Plzně shromáždily žádosti, které poté posoudila Komise kultury Rady města Plzně.

Z rozpočtu odboru kultury budou poskytnuty finanční příspěvky 12 žadatelům, kterými jsou pěvecké studio „J“, pořadatel filmového festivalu Finále Plzeň Film servis Plzeň, centrum pro kulturní a sociální projekty a provozovatel Moving Station JOHAN, Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež JUNIORFEST, spolek k světu, který se zabývá netradičními kulturními projekty, Loutkové divadlo V Boudě Plzeň, kulturní spolek Pap-rna, komunitní místo Plzeň zastávka, Plzeňský lidový soubor Mladina, pořadatel kulturních programů a provozovatel Muzea strašidel v Plzni RLA Stallion, Spolek K.R.O.K., který pořádá lekce stepu či Festival stepu a další akce, a Žongléros Ansámbl, jež se věnuje novému cirkusu a pořádání workshopů.

Doba pandemie koronaviru přinesla nárůst cyklistické dopravy. I ve městech a obcích, které nelze pokládat historicky za cyklistické, počet cyklistů i uživatelů koloběžek a segwayů stále vzrůstá, a prověřuje tak nedostatky místní cyklistické infrastruktury. Plzeň chce na tento nárůst reagovat zlepšením podmínek pro kolaře. Někdy i malá změna zpříjemní cestu na kole po městě ať do práce, do školy či za zábavou. Cyklisté mohou své podněty posílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nejlépe i s odkazem do mapy a fotografií místa, a to do 30. června 2021.

„Chceme vyzvat všechny ty, kteří se po Plzni pohybují na bicyklu či na jiných kolečkách, aby nám řekli, která místa by chtěli opravit a proč,“ uvedl náměstek pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule, do jehož kompetence patří i cyklodoprava. „Sám na kole po Plzni jezdím a hledám místa, která by bylo dobré zlepšit. Může to být chybějící nájezd na stezku, či dokonce úsek stezky, nebo jen nepříjemně vysoký obrubník, který dokáže cestu na kole znepříjemnit,“ doplnil Michal Vozobule.

„Chtěli bychom vytvořit zásobník problémových míst, která budeme v nejbližší době měnit tak, aby byla Plzeň k cyklistům přívětivější,“ vysvětlil Jan Hakl, vedoucí úseku veřejné dopravy a cyklodopravy Správy veřejného statku města Plzně, která se o cyklostezky stará a dodal: „Drobné problémy bychom chtěli odstranit ještě letos z rozpočtu na údržbu komunikací pro cyklisty. Ty finančně náročnější opravy pak zahrnout do plánu na příští rok.“

Podněty se tak mohou týkat například míst, kde by bylo vhodné sklopit obrubníky pro výjezd či sjezd z komunikace, či upravit režim parkování vozidel v místě, kde cyklista vjíždí do komunikace. Další problémy mohou být například s nerovností povrchu stezek nebo mohou cyklisté nahlásit místa, kde je potřeba opravit cyklistické značení.

„Očekáváme, že se dovíme přímo od uživatelů o nejbolavějších místech, na které při jízdě na kole po městě narážejí,“ řekl Michal Vozobule. Ne vždy je změna jednoduchá. Často jí brání majetkové vztahy či sítě, které v daném území vedou. „Na cyklisty v rámci nových dopravních staveb myslíme, ale někdy i malá změna, kterou je nutné řešit stavebně, trvá několik let. Standard je 6 až 8 let od zadání projektu, není výjimkou, že to trvá i deset a více let v případech, kdy jsou v daném místě složité majetkové vztahy,“ vysvětlil Michal Vozobule.

Cyklisté mohou své podněty posílat na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., nejlépe i s odkazem do mapy a fotografií místa, a to do 30. června 2021. Poté bude seznam setříděn a s komentářem zveřejněn na internetových stránkách Správy veřejného statku města Plzně. Podněty, které dojdou po tomto termínu, budou do seznamu zahrnuty při dalším třídění koncem tohoto roku. Drobné podněty bude možné řešit rychle z provozního rozpočtu, ty rozsáhlejší v závislosti na objemu potřebných finančních prostředků.

Největší sportovní akce v Plzni, oblíbená Sportmanii Plzeň, se uskuteční stejně jako v minulých letech v amfiteátru za OC Plzeň Plaza a v přilehlém parku za řekou, a to v termínu od 21. do 29. srpna. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý program, jenž se bude každé tři dny obměňovat. Případný vládní limit účastníků pro konání sportovních akcí ohlídají přímo v areálu chytré kamery.

„Jsem velmi rád, že se situace ohledně pandemie koronaviru vyvíjí pro nás jako pořadatele příznivě, intenzivně tak pracujeme na přípravě programu. Ten bude zajištěn ve všední dny vždy od 14:00 do 20:00 hodin, o víkendech již od 10:00 hodin, poslední den pak bude akce ukončena v 16:00 hodin,“ přiblížil primátor Martin Baxa. O uskutečnění Sportmanie Plzeň v klasické podobě rozhodl v uplynulých dnech organizační tým akce v čele s Odborem sportu, Smart Cities a podpory podnikání Magistrátu města Plzně, který akci připravuje.

„Vzhledem k předpokládané povinnosti prokázat se dokladem o očkování, prodělaném onemocnění covid-19 v posledních 180 dnech nebo negativním testem, bude zajištěno testovací místo přímo v prostoru Sportmanie Plzeň,“ doplnil první náměstek primátora Roman Zarzycký, do jehož gesce odbor sportu, Smart Cities a podpory podnikání spadá.

Sportmanie Plzeň bude rozdělena do dvou sektorů, jež bude dělit řeka Mže. Každý sektor bude mít oddělené vstupy se SMART kamerami, díky tomu bude ohlídán počet návštěvníků. „V současné době stále přijímáme žádosti klubů na umístění stanoviště, nicméně kapacity jsou ze 70 procent vyčerpány. Některé dny budou opět věnovány jednotlivým městským obvodům s upraveným programem a informacemi, která sportovní odvětví je možno v dané lokalitě provozovat včetně kontaktů na tyto kluby,“ přiblížil Roman Zarzycký.

„Jako každý rok se můžete těšit na pestrý program, který se bude každé 3 dny měnit, na zajímavé medaile pro děti do 15 let, možnost vyhrát upomínkové sportovní předměty. A jako každý rok pro návštěvníky chystáme řadu překvapení,“ přiblížil Přemysl Švarc, vedoucí pořádajícího odboru. Významnou novinkou je vznik aplikace, která nahradí hrací karty. „Místo razítek se budou sbírat QR kódy a v mobilním telefonu naleznete nejen informaci, zda již máte nárok na medaili, ale i informace o samotné akci, mapu areálu nebo informace k jednotlivým klubům, které jsou do akce zapojeny,“ doplnil Přemysl Švarc.

Tradice Sportmanie Plzeň navazuje na Olympijský park Plzeň 2016, který tehdy navštívilo 110 tisíc lidí. Město Plzeň se rozhodlo, že v tak úspěšné akci, jež se setkala s velkým zájmem veřejnosti a která propaguje sport a zdravý pohyb, chce pokračovat. Hned o rok později pořádalo Letní Sportmanii a od roku 2018 se koná Sportmanie Plzeň. Loni Sportmanii, která se kvůli koronavirové krizi konala v omezenějším režimu, navštívilo 50 tisíc lidí.

Nová betonová lávka u Kamenného rybníka v Plzni prošla na přelomu května a června zátěžovou zkouškou. Odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze postupně sledovali, jak se chová lávka při maximálním zatížení nádržemi s vodou. Dle výsledků měření zkouška odpovídala teoretickým výpočtům, konstrukce se chovala dle teoretických výpočtů.

„Díky výstavbě technicky velmi náročné lávky již nebudou pěší a cyklisté přecházet a přejíždět velmi frekventovanou komunikaci od Kamenného k Seneckému rybníku a následně i trať v místě, kde nebyl vyznačený železniční přejezd. Lávka široká tři metry zajišťuje dostatek prostoru pro chodce i cyklisty. Začne jim sloužit od 21. června 2021,“ vysvětlil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.

Na lávce dlouhé téměř 130 metrů vytipovali odborníci několik polí mezi pilíři, na které se navážely nádrže s vodou, která byla čerpána z Kamenného rybníku v bezprostředním sousedství stavby. Jedna nádrž na vodu měla objem jednu tunu. Na jednom poli bylo zkoušeno zpřísněné zatížení 30 tun.

Náklady na vybudování lávky a veřejného osvětlení podél cesty od zastávky železnice Plzeň – Bolevec směrem k lávce si vyžadují investici zhruba 27 milionů korun včetně DPH, náklady jsou hrazeny z rozpočtu města Plzně. Stavba lávky byla zahájena ve druhém čtvrtletí roku 2019.

Nový plavecký bazén za 250 až 300 milionů korun plánuje vybudovat na Borských polích na městském pozemku město Plzeň. Bazén by měl nahradit dosluhující plavecký bazén SK Radbuza, který je v neutěšeném stavu a měl by být následně zbourán.

Prvním krokem předcházejícím stavbě bude uspořádání architektonické soutěže na pořízení všech stupňů projektové dokumentace nového bazénu, kterou by mělo město vyhlásit v druhé polovině letošního roku. „Jde o významnou veřejnou stavbu v exponovaném místě, proto navrhujeme uspořádání otevřené architektonické jednofázové projektové soutěže. Ta nám dává možnost srovnat různorodé návrhy po stránce estetické, předpokládaných nákladů na realizaci, provoz a podobně. Jde o transparentní formu, ve které odevzdává soutěžní návrh neomezené množství účastníků, pokud splní požadované kvalifikační předpoklady. Předností této formy výběru je také odborný pohled nezávislé části hodnotící poroty,“ uvedl technický náměstek primátora Pavel Šindelář.  Podle něj je jisté, že nový bazén bude minimálně stejně velký, jako ten současný. "Vnější podobu necháme na představě architektů. Co se týká velikosti, nemůže být menší, než je Radbuza. Minimálně bude mít šířku 25 a hloubku 3,5 metru," doplnil Šindelář.

Pozemek se nachází v těsné blízkosti objektu výzkumného centra NTIS Západočeské univerzity v Plzni. Je vymezen novou komunikační větví z okružní křižovatky Sukova a tramvajovou tratí. „Útvar koncepce a rozvoje města Plzně bude organizátorem soutěže. Prvním krokem bude sestavení soutěžních podmínek, které budou předloženy na jednání Zastupitelstva města Plzně v září 2021. Hodnotící zasedání soutěžní poroty je pak plánováno na začátek prosince 2021. Poslední slovo bude mít opět zastupitelstvo, které bude rozhodovat o výsledcích. Poté bude zorganizována veřejná prezentace všech návrhů a zahájeno jednací řízení bez uveřejnění s vítězem soutěže o smluvních podmínkách,“ dodala Irena Vostracká, vedoucí Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Současný bazén v Kozinově ulici by se měl zbourat. "Město by tento objekt mělo získat do vlastnictví a následně předpokládáme vzhledem k technickému stavu jeho demolici a nahrazení jiným objektem," dodal Šindelář.

Podle odhadů by se mohlo začít stavět za 2-3 roky, další minimálně dva roky by trvala výstavba. 

Z důvodu stavebních prací na tramvajové trati v sadech Pětatřicátníků dojde 5. června od 6:30 do 15:00 k výluce tramvajové dopravy na linkách 1 a 4.

Tramvaje linky 1 budou jezdit pouze v úseku Slovany – Hlavní pošta a zpět (s otočením přes sady Pětatřicátníků). Tramvaje linky 4 v úseku Univerzita/Bory – Sady Pětatřicátníků a zpět (s otočením přes Palackého ulici).

"Náhradní autobusová doprava 1A zajistí dopravu v úseku Bolevec – Sady Pětatřicátníků a zpět (s otočením přes náměstí Republiky), náhradní autobusová doprava 4A v úseku Košutka – Sady Pětatřicátníků a zpět (s otočením přes náměstí Republiky)," informovaly dopravní podniky.

V pondělí 7. června se uzavře lávka pod Pecihrádkem. Cyklisté a pěší tak budou muset pro spojení z Doubravky na Bílou Horu použít lávku U sv. Jiří. Během čtyřtýdenní opravy se lávka dočká kompletního nátěru proti korozi a opravy mostovky.

Lávka slouží pěším a cyklistům od roku 1993. Poslední protikorozní nátěr dostala v roce 2005. Kvůli tomu novému se bude muset demontovat celá dřevěná mostovka z dřevěných fošen. Po otryskání získá lávka nový nátěr. Zachovalé dřevěné fošny se vrátí na své místo, ty poškozené budou vyměněny za nové a instalovány novými kovovými úchyty. „Technologie použité při opravě vyžadují vhodné klimatické podmínky, proto je nutné provést opravu lávky v létě, kdy je pravděpodobnost vyšších teplot a stálejšího počasí. Pokud do oprav nezasáhne počasí, první cyklisté by se po opravené lávce Pod Pecihrádkem měli projet 7. července,“ popsal plánované změny náměstek primátora města Plzně Michal Vozobule.

Vzhledem k tomu, že oprava lávky přeruší frekventovanou cyklistickou komunikaci, bude na nejbližších rozcestích před lávkou z obou stran vyznačena objízdná trasa pro cyklisty i s plánkem objízdné trasy. Cyklisté budou muset pro cestu z Bílé Hory do Doubravky použít asi tři kilometry dlouhou objízdnou trasu přes lávku U sv. Jiří a ulicemi Jateční, Na Roudné a Nad Feronou. Na trase je přitom čeká přibližně stometrový pěší koridor stavbou Východního okruhu, kde by měli kolo vést.

Investorem stavby je město Plzeň prostřednictvím své příspěvkové organizace Správa veřejného statku města Plzně, která ji zajišťuje. Celkové náklady na stavbu byly vysoutěženy ve výši 1,394 milionu korun včetně DPH.

Lávka Pod Pecihrádkem je spolu s lávkou U Černého mostu na Valše již druhou, kterou město letos opravuje. Opravy dalších lávek Správa veřejného statku města Plzně, která se o městský majetek včetně mostů a lávek stará, připravuje v závislosti na jejich aktuálním stavu. V loňském roce dala například nový povrch na mostovku Vokounovy lávky spojující Homolku na Slovanech s oblastí kolem doudleveckého hřbitova. V Plzni je více než 50 lávek, o které se město musí starat. Ročně je na jejich údržbu v městském rozpočtu vyčleněno pár desítek milionů korun. Každý rok je třeba některou z nich pořádně opravit.

Lávky na řekách a potocích jsou součástí systému Sportovně rekreačních tras podél plzeňských řek, tzv. „plzeňských greenways“. Tento systém vzájemně propojených cest pro nemotorovou dopravu byl v roce 2009 oceněn Evropskou asociací Grennways (EGWA) druhým místem v kategorii Mobility, a to jako první projekt tohoto typu z bývalého východního bloku.

Dvě nové velké rekonstrukce vodovodu a kanalizace za desítky milionů korun zahájí v nejbližší době Vodárna Plzeň. V Purkyňově ulici se bude rekonstruovat vodovodní řad a kanalizační stoka včetně přípojek za více než 41 milionů korun. Ve Zborovské ulici kanalizace v úseku od Samaritské ulice až k areálu Správy a údržby silnic Plzeňského kraje.

Rekonstrukce v Purkyňově ulici zahrnuje obnovu vodovodního řadu včetně 33 přípojek v téměř dvoumetrové hloubce a zhruba půlkilometrové délce. Rekonstrukce kanalizace tu znamená obnovu kanalizační stoky dlouhé více než 400 metrů a 77 přípojek. Kanalizační potrubí se bude vyměňovat v až 4,5 metrové hloubce. "Stavba je naplánována v termínu od začátku června do konce října 2021 mezi ulicemi Prokopova – Petákova a v tomto úseku musí řidiči počítat s omezením dopravy. Předpokládají se plné uzavírky ve třech etapách, v Prokopově ulici se počítá s omezením na jeden víkend při sanaci kanalizační šachty," potvrdila mluvčí Vodárny Plzeň Dana Veselá.

Ve Zborovské ulici se začne opravovat kanalizace v úseku od Samaritské ulice až k areálu Správy a údržby silnic Plzeňského kraje, předpokládá se termín od srpna do listopadu 2021. "Nově navržená stoka DN 300 a DN 250 bude provedena z kameninového potrubí v až čtyřmetrové hloubce, a to včetně obnovy kanalizačních přípojek. Stavba se dotkne vozovky a chodníku," popsala Veselá. Dopravní omezení podle ní nejsou zatím přesně stanovena, veřejné dopravy včetně trolejbusů s alternativním pohonem by se týkat neměla. Omezena ale bude doprava osobních a nákladních automobilů.

"Při obou rekonstrukcích žádáme řidiče a všechny cestující, kteří budou těmito inkriminovanými úseky projíždět, o trpělivost při nezbytných omezeních, která se jich dotknou a za něž se omlouváme," doplnila mluvčí Vodárny Plzeň.

O půlnoci z pátku na sobotu se budou moci projet první auta po části východního městského okruhu v Plzni. Téměř dva kilometry dlouhá čtyřproudá silnice spojuje ulice Plaská, Na Roudné a Chrástecká. Kompletně dokončena by měla být pravděpodobně 11. září. Silnice se původně měla otevřít už v pondělí, kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám ale došlo k posunu.

Nový úsek městského okruhu začíná na křižovatce Plaská a Studentská, u Fordu Hornát. Vyústění úseku je následně u železniční zastávky Bílá Hora, kde je vybudovaná nová okružní křižovatka. "Bude zprovozněn paprsek okružní křižovatky ulice Na Roudné a Jateční. Provoz po části komunikace od nové okružní křižovatky pod železničním mostem směrem na Bílou Horu bude vyloučen pro veřejnou dopravu a bude umožněn pouze MHD, která bude projíždět po provizorně vybudované komunikaci. Zde se musí dokončit překládky veškerých inženýrských sítí, vybudovat násyp železničního tělesa od dokončeného železničního mostu na vlečce do Ferony. S tím souvisí i výstavba opěrné zdi, která tento násyp zajišťuje," uvedl ředitel plzeňské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Zdeněk Kuťák. Podle něj bude za provozu stavbou probíhat dokončení části křižovatky s odbočovacím pruhem a protihlukové stěny u servisu Ford a dokončení chodníků a cyklostezek podél zprovozněné hlavní trasy,

Do dokončení celé trasy nebudou moci úsekem projíždět cyklisté ani procházet chodci. "Silniční provoz bude veden vždy v rychlých pruzích plánovaného čtyřpruhu. Jelikož bude provoz veden stále probíhající stavbou, žádáme všechny o maximální pozornost, dodržování pravidel silničního provozu a ohleduplnost vůči pracovníkům," dodal Kuťák.

Stavby navazujících úseků silnice I/20 - Na Roudné-Jateční, který se napojí na novou silnici pod kopcem Mikulka, a dále nejdelšího úseku Jasmínová-Jateční mají začít v letech 2024 a 2025. Celý východní okruh kolem Plzně, který povede z dálničního přivaděče D5 v Černicích k výpadovce na Karlovy Vary, by měl být hotový v roce 2032. Bude součástí mezinárodního tahu E49 Vídeň - České Budějovice - Plzeň - Karlovy Vary - Magdeburg.

Loni na podzim bylo v sadovém okruhu vysazeno 19 tisíc jarních cibulovin, které letos v květnu vykvetly. V červnu je vystřídá 6,5 tisíce letniček. Budou mezi nimi šalvěje, ostálky, lobelky, ale i okrasné kopřivy nebo divoký kmín. Záhony v centru Plzně se letos v létě zahalí do fialových a pastelových odstínů.

„V sadovém okruhu okolo historického centra města je zhruba 528 metrů čtverečních záhonů a na nich se pravidelně každý rok střídají jarní cibuloviny a letničky. Cibuloviny vysazujeme vždy na podzim. Loni to bylo dvanáct tisíc cibulek tulipánů, tři tisíce cibulek narcisů a více než čtyři tisíce cibulek řebčíků. Těch se vysazovaly dva druhy – královský a kostkovaný. Letos na jaře tulipány, narcisy a řebčíky vykvetly, avšak kvůli chladnému počasí se zpožděním,“ uvedl Pavel Šindelář, technický náměstek primátora města Plzně, do jehož gesce spadá také péče o městskou zeleň. Dodal, že cibuloviny jsou na konci jara každý rok vyměněny za letničky. K odstranění odkvetlých jarních cibulovin a vysázení letniček dojde letos až na začátku června, v minulých letech to bývalo zhruba o jeden až dva týdny dříve, tedy ve druhé polovině května. „Letos máme připraveno šest a půl tisíce letniček. Barevné kompozice i druhová skladba letničkových záhonů se každoročně mění,“ doplnil Pavel Šindelář.

„Letos záhony v Kopeckého sadech zazáří ve fialovomodré a růžovofialové barevné kombinaci. Úzké záhony mezi kopečky pod Velkým divadlem budou v pastelových barvách růžové, bílé, světle modré a fialové z rostlin s jemnou texturou. Záhony ve Smetanových sadech pak budou laděny do oranžové, bronzové a žluté,“ popsala Irena Tolarová, vedoucí oddělení koncepce zeleně Správy veřejného statku města Plzně (SVS MP), plánované barevné kombinace a připomněla, že plán letničkových výsadeb vypracovala Lucie Davídková. „Jsou navrženy druhově velmi rozmanité kombinace květin v mnoha kultivarech, okrasných travin i rostlin okrasných listem. Poměrně velké zastoupení mají různé druhy šalvějí, například šalvěj přeslenitá, šalvěj pomoučená či šalvěj zářivá. Dále pak vysadíme ostálky, lobelky či sluncovky,“ vyjmenovala. Upozornila, že k méně obvyklým rostlinám, které letos ozdobí záhony v centru Plzně, patří bělotrn, což je okrasná rostlina připomínající bodlák, nebo divoký kmín či okrasné kopřivy s barevným olistěním.

Pravidelná zálivka záhonů i přilehlých trávníků je v sadovém okruhu zajištěna z vodovodního řadu, avšak část Kopeckého sadů je zavlažována vodou čerpanou z řeky Mže. V sadovém okruhu je také cca 2,5 tisíce metrů čtverečních trvalkových záhonů, keřové výsadby, živých plotů nebo popínavých rostlin – jako například loubí v Šafaříkových a Křižíkových sadech. V Mlýnské strouze jsou vysázeny vodní a bahenní rostliny.

Travnaté plochy v sadovém okruhu město udržuje jako pobytové trávníky. Slouží tedy k posezení, poležení, konají se na nich i kulturně společenské akce. V sezoně jsou sečeny jedenkrát týdně, zpravidla ve čtvrtek. Kromě toho je dvakrát ročně prováděna vertikutace, tedy prořezání a provzdušnění travního drnu. To podporuje odnožování travin a udržuje hustý a souvislý porost. Takový trávník je pak schopen odolat i intenzivní zátěži jakou představují právě některé hromadné akce.

Kromě sadového okruhu pečuje SVS MP také o velké parky, jako jsou Borský a Lochotínský, o park Homolka, park U Košuteckého jezírka nebo o parkové náměstí Mikulášské či hřbitovy Mikulášský a U Všech svatých. I v těchto parcích je údržba prováděna pravidelně a systematicky. Seč trávníků v nich však není tak častá jako v sadovém okruhu v centru města. V Lochotínském a v Borském parku je část travnatých ploch, která není intenzivně využívaná k rekreaci, ponechána pro květnatou louku.

V centru Plzně vznikl i nový prostor se zelení, záhony a nově vysázenými stromy. Je u hlavního nádraží a odděluje rušnou křižovatku ulic Sirková a Šumavská od prostoru, který má být novou a příjemnou vstupní branou do Plzně. U nádraží bylo z modulů vybudováno nové Turistické informační centrum s vyhlídkovou věží a také stánky s občerstvením. Je mezi nimi pobytové schodiště a terasa. Toto pobytové schodiště budou zdobit záhony trvalek. Na ně naváže travnatá plocha s nově vysázenými stromy a velkými keři. Část trávníku bude udržována jako květnatá louka.