Zobrazení položek podle značky: ZČU Plzeň

Od 2. do 4. listopadu se na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Plzeň uskuteční už 24. semestrník tradiční akce Západočeské univerzity v Plzni Univerzitní upír. Darovat krev se chystají studenti i zaměstnanci. Připojit se k nim ale může kdokoliv z veřejnosti.

Další tzv. dlouhou mohylu zkoumají plzeňští archeologové u obce Vražkov na Podřipsku. Ukrývala dva hrobyz pozdní doby kamenné. Společně s nedávno zkoumanou mohylou v Dušníkách představuje další rituální monument, které se v pozdní době kamenné koncentrovaly v okolí posvátné hory Říp. Unikátní projektčeských vědcůzahrnuje vedle archeologického výzkumu inebývale rozsáhlé chemické rozbory půdy. Přináší tak zcela nové informace o bezmála 6000 let starých pohřebních stavbách střední a západní Evropy.

Modrá, červená, světlá. Které slovo do řady nepatří? Pro zdravého člověka hračka, pro někoho, kdo se zotavuje po cévní mozkové příhodě, složitý úkol. Právě pro pacienty s poškozením mozku je určen online softwarový systém BrainIn vědců z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. 

Celkem 37 vynikajících studentů Západočeské univerzity v Plzni a Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy ocenily jejich vysoké školy mimořádným stipendiem. Mezi nimi jsou také známá jména z nedávných olympijských her v Tokiu - lukostřelkyně Marie Horáčková, střelec Jiří Přívratský a atletka Tereza Hrochová. Další z oceněných, plavkyně Vendula Dušková, se zúčastnila paralympiády.

Dosavadní proděkan Vojtěch Aubrecht se stane od ledna 2022 novým děkanem Fakulty umění a designu. Pro jeho zvolení se v tajné volbě vyslovilo všech jedenáct přítomných členů akademického senátu fakulty.

Na 35 interaktivních expozic bude v pátek 10. září na plzeňském náměstí Republiky čekat na žáky základních a středních škol během Dne vědy a techniky, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) za podpory Plzeňského kraje a města Plzně. 

Akce, jejímž cílem je představit žákům a studentům zejména technické a přírodovědné obory z netradičního úhlu pohledu, se koná už šestnáctým rokem. Vědecký festival pro malé i velké se letos uskuteční jen během jediného dne. Expozice ale budou otevřené až do 18 hodin, tak aby si vědecké hrátky užili nejen žáci v doprovodu učitelů, ale v odpoledních hodinách také rodiče s dětmi.

„V posledních měsících se ukázalo, jak významnou roli hraje při výuce osobní kontakt žáka s učitelem i žáků mezi sebou a že vzájemná interakce ke vzdělávání a k výukovým aktivitám patří. Společné poznávání a odhalování tajů nejrůznějších oborů i zážitky, které jsou s ním spojené, to je ve vzdělávání silnou motivací. A právě v tomto duchu, zábavnou a přístupnou formou, žáci a studenti poznávají rozmanité vědní obory také při této akci,“ zve na vědecký festival rektor ZČU Miroslav Holeček.

Návštěvníci se mohou těšit na expozice inovované i zcela nové. Mezi novými mimo jiné jistě zaujme Akustika na vlastní uši Fakulty elektrotechnické (FEL), která ukáže, jaký vliv má na zvuk prostor, v němž se šíří, a co umožňují se zvukem provádět moderní technologie. V expozici Inteligentní oblečení zase návštěvníci uvidí, jak umí chytré oblečení pomáhat hasičům, policistům nebo zdravotníků nebo jak ho lze využít třeba při sportování, a přesvědčí se, že měření teploty, vlhkosti, tepu, tlaku a dalších tělesných funkcí už dnes pro oblečení není žádný problém. 

Celkem bude na náměstí 35 expozic, které vedle fakult a pracovišť Západočeské univerzity připravily také Techmania Science Center, Centrum robotiky, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, nezisková organizace nvias, Gymnázium Stříbro, Církevní gymnázium Plzeň a Střední průmyslová škola stavební.

Unikátní mohylu z doby kamenné zkoumají archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni u obce Dušníky v Ústeckém kraji. Jedná se o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Dosavadními výzkumy archeologové u Dušníků nedaleko hory Říp odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l. Takový nález zatím nemá v Čechách obdoby.

„Mohyla v Dušníkách představuje nejlépe zachovalý pohřební monument tohoto typu v Čechách. Náš výzkum odhalil mohutnou hrobovou jámu, ve které se unikátně dochovaly zbytky dřevěné konstrukce. Podobnou situaci z tohoto období na našem území neznáme,” popisuje význam nálezu vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Archeologové provádějí výzkum ve spolupráci s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Českou zemědělskou univerzitou. Všechny tři instituce spojuje společný interdisciplinární projekt Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem. Práce započaly na jaře letošního roku leteckým snímkováním, půdní neboli pedologickou sondáží a geofyzikálním průzkumem. Ukázalo se, že mohyla je asi 86 metrů dlouhá a 26 metrů široká, delší osou orientovaná ve směru východ-západ, přičemž směrem k západu se zužuje na 17 metrů.

„Jarními nedestruktivními výzkumy jsme si udělali představu o podobě mohyly. Podařilo se nám zjistit pravděpodobnou pozici pohřební komory a zachytit asi metr vysoký mohylový násep. Takto vysoké mohylové náspy z doby kamenné se v Čechách nedochovávají. Většina mohyl tohoto období totiž ležela v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech a jejich náspy byly dávno rozorány nebo záměrně rozebrány,” poznamenává Petr Krištuf.

Samotný archeologický odkryv vybraných částí mohyly začal 7. srpna a podílí se na něm i studenti Západočeské univerzity v Plzni a České zemědělské univerzity. „Výzkum ukázal, že mohyla byla vystavěna na počátku kultury nálevkovitých pohárů nad hrobem dítěte. To bylo uloženo ve skrčené poloze na boku v mohutné, asi metr hluboké hrobové jámě, která měla vnitřní dřevěnou konstrukci. Samotná mohyla pak byla pravděpodobně několikrát upravována a sloužila jako rituální místo po několik staletí,” pokračuje Petr Krištuf. O jmenovaných aktivitách svědčí především nálezy stovek fragmentů keramických nádob před východním průčelím mohyly, které pocházejí z nádob se zatím neznámým obsahem.

Výzkum mohyly u Dušníků využívá poznatků a metod různých oborů. Kromě archeologie především analýzy chemického složení mohylového náspu, ale též pravěkých půd pohřbených pod ním. Následovat budou další enviromentální analýzy, které archeologům pomohou odhalit způsob stavby mohyly, její přesnou dataci nebo informace o pohřbeném dítěti.

Středověkou sedmnáctimetrovou studnu objevili plzeňští archeologové přímo pod okny své katedry, na dvoře fakulty v Sedláčkově ulici v centru města. Byla zřejmě vyhloubena v době založení Plzně, tedy koncem 13. století a v té době patřila k nejhlubším ve městě. Kromě ní průzkum odhalil část středověkého domu a tisíce předmětů, dokládajících vývoj měšťanských domácností v centru Plzně od 16. do 20. století.

„Nález historické studny v plzeňské památkové rezervaci je významným zdrojem poznání každodenních dějin města Plzně. Unikátní kolekce nálezů, vyzvednutá v průběhu dvou etap archeologického výzkumu na dvoře budovy Fakulty filozofické v Sedláčkově 15, vypovídá o životě Plzeňanů především v období 16.–20. století,“ říká vedoucí výzkumu Lenka Starková z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

První etapa terénního odkryvu proběhla v létě 2020 formou archeologického zjišťovacího výzkumu. V rámci ní byla objevena část středověkého domu, zbořeného v roce 1954, a rozsáhlá kolekce keramických fragmentů z rozmezí 16.–18. století, uložená jako odpadní výplň vápenné jámy.

Na první etapu výzkumu navázala letos v červnu etapa druhá, která byla zaměřená na detailní výzkum kruhového zapuštěného objektu v jihovýchodní části dvora Sedláčkovy 15. Hlubinný archeologický výzkum, vyvolaný havarijní stavem tohoto objektu, posléze určil, že se jedná o středověkou studnu, vyhloubenou pravděpodobně v době založení Plzně, koncem 13. století. „Výzkum se odehrával přímo pod okny katedry archeologie, a nabízel tak studentům možnost výuky archeologických terénních metod přímo v areálu univerzity,“ poznamenává Lenka Starková. Výkopové práce, zajištěné atestovanou firmou BK-Investis, byly ukončeny v předposledním červencovém týdnu. Celková hloubka historické studny dosahuje téměř 17 metrů. Ze spodní části studny byla vyzvednuta rozsáhlá a unikátně dochovaná kolekce artefaktů z období 16.–20. století. Jsou mezi nimi nejrůznější druhy nádobí, ale také broušené sklo nebo fragmenty skleněných figurek. „V některých případech se zřejmě jedná o importy. Jejich původ ještě budeme ověřovat,“ doplňuje Lenka Starková.

„Ve specifickém prostředí bez přístupu vzduchu se dochovaly i hojné pozůstatky organických materiálů včetně dvou vrtaných dřevěných trubek vertikálního čerpacího potrubí. Jeho horní část (včetně kovového sacího ventilu) byla vzhledem k jeho nestabilitě vyzvednuta a bude instalována jako exponát v rámci prohlídkové trasy plzeňského podzemí,“ prozrazuje Lenka Starková. Veřejnost se tak bude moci seznámit s těmito doklady čerpání a rozvodu vody, které tvořily běžnou součást plzeňské vodovodní sítě v období novověku.

„Výzkum odhalil mimořádně bohaté soubory artefaktů, které umožňují doslova nahlédnout do domácnosti plzeňských měšťanů doby národního obrození a průmyslové revoluce, tedy období, kterým se archeologové obvykle nevěnují, což dobře zapadá do jedné ze specializací naší katedry na archeologii novověku a modernity,“ dodává vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka.

Archeologický výzkum zachytil také pozůstatky z období, které je stále v živém povědomí pamětníků, což skýtá možnost doplnit archeologická zjištění poznatky orální historie a antropologie.

Vybrané kolekce nálezů si v září bude moci široká veřejnost prohlédnout v rámci akce Plzeňské dvorky 2021.  

Veronika Dušková, absolventka navazujícího studijního oboru Aplikovaná mechanika Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni, získala Cenu České společnosti pro biomechaniku za diplomovou práci, díky níž lze předvídat vznik nerozpustných krevních sraženin v lidském těle. Gymnazista Šimon Pekár zase zabodoval v celostátním kole 43. ročníku Středoškolské odborné činnosti v oboru Matematika a statistika za Numerické řešení matematického modelu srážení krve.

Cenu si absolventka ZČU Veronika Dušková převzala z rukou předsedy České společnosti pro biomechaniku profesora Matěje Daniela. Podle vedoucí diplomové práce Aleny Jonášové z katedry mechaniky Veronika detailně zpracovala dva principiálně odlišné matematické modely vzniku nerozpustných krevních sraženin založených na polymerizaci fibrinu jako finálního produktu koagulační kaskády.

„Oba matematické modely následně výpočtově implementovala pro numerické řešení tří typických úloh kardiovaskulární biomechaniky. Jednalo se o dvě nejběžnější cévní výdutě, u nichž je výskyt krevních sraženin častým průvodním jevem, a dále pak o tepnu zúženou v důsledku rozvoje aterosklerózy, kde krevní sraženina je jednou z nejčastějších příčin akutního infarktu myokardu či mozkové mrtvice“, dodává Alena Jonášová. 

Veronika Dušková si zvolila studium biomechaniky na katedře mechaniky FAV protože je tento obor  interdisciplinární a propojuje poznatky klasické mechaniky a proudění s aplikacemi v biologických oborech. To ji podle jejích slov lákalo a fascinovalo už od studia na střední škole. Když pak byla na Dni otevřených dveří FAV a zjistila, že něco podobného je možné na katedře mechaniky studovat, ani na okamžik neváhala s volbou bakalářského a navazujícího studijního oboru.

„Jsem vděčná pracovníkům katedry mechaniky, kteří mě během mého studia na FAV mnoho naučili a věnovali mně spoustu času a mohla jsem tak zpracovat diplomovou práci, která byla nakonec oceněna Českou společností pro biomechaniku. Této Ceny si velice vážím a je pro mě dalším motivačním impulsem v pokračování započaté vědecké práce na katedře mechaniky v oblasti modelování srážení krve v cévních náhradách ve spolupráci s Lékařskou fakultou UK v Plzni a Biomedicínským centrem,“ dodává oceněná absolventka Veronika Dušková.

Její práce pomůže včas odhalit riziko krevních sraženin

Pomocí matematických modelů, jejichž numerickým řešením se ve své práci zabývala, je možné počítačově simulovat vznik nerozpustných krevních sraženin v libovolné části lidského těla. Tyto simulace pak lze využít například pro předpověď postoperačních komplikací u pacientů, kdy nevhodně zvolená cévní náhrada či její umístění při chirurgickém zákroku může vést k jejímu předčasnému uzavření v důsledku vzniku trombózy, nebo jako nástroj pro návrh a testování vhodných antitrombotických opatření.

 „Chtěl bych touto formou upřímně pogratulovat naší absolventce k významnému ocenění. Vážím si toho, že Veronika Dušková nadále spolupracuje s kolegyní Alenou Jonášovou a se mnou na velice aktuálním a pro klinickou praxi potřebném výzkumu, který je zaměřen na modelování vzniku a predikce trombózy. Tento výzkum, na němž rovněž spolupracujeme s několika pracovníky z Biomedicínského centra a Lékařské fakulty UK v Plzni, je řešen v rámci jednoho pracovního balíčku projektu  - Aplikace moderních technologií v medicíně a průmyslu (AMTMI),“ vysvětluje vedoucí katedry mechaniky Fakulty aplikovaných věd ZČU Jan Vimmr.

U příležitosti ocenění Veroniky Duškové Jan Vimmr připomněl dalšího úspěšného studenta Šimona Pekára, z Gymnázia na Milulášském náměstí v Plzni. Za práci Numerické řešení matematického modelu srážení krve obsadil 4. místo v celostátním kole 43. ročníku Středoškolské odborné činnosti v oboru Matematika a statistika.

Pomocí vlastních výpočetních algoritmů vyvinutých v programovacím jazyce Python a založených na vybraných explicitních a implicitních diferenčních schématech realizoval počítačové simulace vzniku krevních sraženin, čímž se mohl blíže seznámit jak s principy numerické matematiky, tak možnostmi matematického modelování biologických procesů probíhajících v lidském těle,“ dodává k jeho práci a zaslouženému ocenění vedoucí katedry mechaniky Jan Vimmr.

Autor: M. Hallová

Fakultu filozofickou Západočeské univerzity v Plzni povede další čtyři roky dosavadní děkan David Šanc. Pro jeho pokračování ve funkci se v úterý 29. června v tajné volbě vyslovilo dvanáct ze třinácti přítomných členů akademického senátu fakulty.   

Děkan David Šanc, který byl jediným navrženým kandidátem, tak získal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů celkem patnáctičlenného Akademického senátu Fakulty filozofické. Do svého druhého funkčního období vstoupí 15. listopadu 2021. V čele fakulty pak bude do 14. listopadu 2025.

Šanc vystudoval sociální a kulturní antropologii a politologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2007 zde působí jako odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů, přičemž v letech 2012–2017 byl jejím vedoucím. Ve své pedagogické a vědecké činnosti se zaměřuje na témata související s politickou geografií, geopolitikou a regionalismem. Od roku 2007 vykonával funkci proděkana pro studijní záležitosti, od listopadu 2017 je děkanem Fakulty filozofické.

V rámci vzdělávací činnosti Fakulty filozofické považuje Šanc za důležité pěstovat akademicky orientované i profesní studijní programy, soustředit se na propojení výuky s praxí a také například zlepšovat studijní programy s ohledem na požadavky studujících, absolventů a partnerů z neziskového, veřejného či soukromého sektoru. "Pokud jde o tvůrčí činnost, chci v nastávajícím funkčním období rozvíjet její mezinárodní dimenzi a podporovat formování multioborových výzkumných týmů v rámci fakulty i univerzity," dodal.

Hned dvě studentky Západočeské univerzity v Plzni budou reprezentovat Česko na olympiádě v Tokiu. Běžkyně Tereza Hrochová a lukostřelkyně Marie Horáčková svými sportovními výkony potvrdily, že patří mezi republikovou špičku.

V pondělí 21. června se na posledním kvalifikačním turnaji v Paříži nominovala na blížící se olympiádu lukostřelkyně Marie Horáčková. Česko tak bude mít na olympiádě po třinácti letech svoji reprezentantku v lukostřelbě. Třiadvacetiletá studentka programu Tělesná výchova a sport na Fakultě pedagogické má na svém kontě řadu prvenství na mistrovstvích republiky i úspěchy na evropských a světových soutěžích. Už v roce 2017 získala mimořádné stipendium rektora za zlato na halovém mistrovství ČR juniorek a na mistrovství ČR žen. „Je to skvělý a zatím nepopsatelný, protože si myslím, že mi všechno dojde až časem," řekla členka klubu LK Arcus Plzeň pro sociální sítě Českého lukostřeleckého svazu. "Bylo to úplně jiný než jiný závody a musela jsem víc pracovat mentálně,“ dodala.

Kvalifikací na olympiádu si Marie Horáčková zajistila i své setrvání ve skupině elitních sportovců ZČU, kteří získávají pravidelné měsíční stipendium z programu UNIS Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Od počátku programu UNIS v roce 2020 splňuje Marie Horáčková nejpřísnější kvóty a už podruhé je letos zařazena v nejvyšší výkonnostní kategorii. „Cílem programu UNIS je vytvořit úspěšným sportovcům takové podmínky, aby dokázali plnit náročné studijní požadavky a zároveň se mohli věnovat sportovní přípravě a účastnit se soutěží. A je vidět, že program nese svoje ovoce. Moc nás těší, že dvě české olympioničky se rekrutují ze Západočeské univerzity,“ říká koordinátor programu UNIS na ZČU Václav Salcman. V rámci projektu mohou studenti využívat i důležité služby, jako je sportovní medicína, fyzioterapie nebo mentální koučink. I díky této péči odborníků mohou dosahovat nejvyšších cílů, mezi něž patří účast na olympijských hrách.

Z 21 studentů ZČU podpořených programem UNIS se olympijských her zúčastní také bežkyně Tereza Hrochová. Maratonský limit pro účast na olympiádě v Tokiu splnila pětadvacetiletá studentka Fakulty právnické v květnu v rakouském Fürstefeldu, a to při svém prvním maratonském startu. Atletka Škody Plzeň sklízí úspěchy na různých běžeckých tratích – vybojovala už dva republikové tituly v půlmaratonu a v loňském roce získala prvenství v krosu a běhu do vrchu. Za vynikající sportovní výsledky získala v roce 2018 mimořádné stipendium rektora. Kromě úspěchů sportovních se studentka bakalářského programu Právní specializace může pochlubit už ukončeným studiem magisterského programu Právo a právní věda. Na svoji olympijskou premiéru se v současné době připravuje v rakouských Alpách.

Západočeská univerzita v Plzni si v září připomíná 30. výročí svého vzniku. Ke kulatému jubileu připravila program pro studenty, akademiky i širokou veřejnost. Tu zve univerzita především na koncert skupiny Tata Bojs, který se uskuteční 21. září v rámci Dne v kampusu, jenž bude hlavním bodem oslav.

„Západočeská univerzita zásadním způsobem přispívá k prosperitě a atraktivitě města Plzně a Plzeňského kraje. Třicet let univerzity proto chceme oslavit jak s našimi studenty, absolventy a partnery, tak s veřejností. Těší nás, když lidé univerzitu sledují, vědí o jejích aktivitách a především ji berou za svou, jako významnou instituci, která dělá z Plzně univerzitní město. Proto všechny zveme, aby s námi přišli třicetiny oslavit,“ říká rektor ZČU Miroslav Holeček.

Středobodem oslav 30. výročí ZČU bude Den v kampusu, který se uskuteční v úterý 21. září. Půjde o festival se vším všudy. V univerzitním areálu vyrostou hned tři scény – nejmenší z nich bude určena pro slam poetry a návštěvníci ji najdou ve vnitrobloku Fakulty strojní. Na dvou hudebních scénách, u zikkuratu vedle Sutnarky a před Fakultou elektrotechnickou, se budou střídat profesionální i studentské kapely. Hlavní scéna bude od 20 hodin patřit kapele Tata Bojs, nedávno ověnčené cenou Anděl. Vstup na koncert je zdarma. 

Protože narozeninovým festivalem univerzita zahájí akademický rok, bude jeho součástí i akce Rok jedna, při níž se ZČU každoročně představuje studentům prvních ročníků s cílem pomoci jim zorientovat se v univerzitním prostředí. Prváci se tak mohou těšit na program plný informací, prohlídek a zábavných aktivit.

Součástí Dne v kampusu bude také Pivo s rektorem. Oblíbené neformální setkání studentů s rektorem na začátku akademického roku se poprvé konalo v roce 2016 při příležitosti 25. výročí ZČU a jeho tradičním místem se stalo nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Akce, kdy studentům pivo načepuje sám rektor Miroslav Holeček, který navíc asistoval při jeho vaření, si rok od roku získávala stále větší oblibu a v roce 2019 se jí zúčastnilo přibližně dva a půl tisíce studentů.

Na stánku ZČU bude možné pořídit si nové propagační předměty s logem k 30 letům ZČU, jehož autorkou je studentka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Nicoleta Puiu. Univerzita představí také kolekci oblečení s hashtagem COPATUTOJE. Připojuje se tak k projektu města Plzně a značky Horsefeathers a rozšiřuje kolekci o nový design. Část výtěžku z prodeje opět získá Onkologická a radioterapeutická klinika Fakultní nemocnice Plzeň. Nebude to však jediná možnost, jak během Dne v kampusu prospět užitečné věci. Svůj stánek tu bude mít také Nadace pro transplantace kostní dřeně. S Českým národním registrem dárců dřeně totiž už od roku 2009 spolupracuje Fakulta aplikovaných věd ZČU, a to v oblasti výzkumu a vývoje informačních nástrojů pro usnadnění procesů v oblasti transplantace krvetvorných buněk. Činnost nadace budou moci lidé podpořit zápisem do registru nebo finančním darem. 

V září také univerzita představí knihu k výročí, v níž se ohlédne za uplynulými třemi dekádami a připomene nejdůležitější milníky své historie, zasazené do celospolečenského kontextu. Formou komiksových příběhů také zachytí úspěchy jednotlivých fakult a výzkumných center. Autory ilustrací jsou studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara pod vedením renomované ilustrátorky Renáty Fučíkové. Vybrané kapitoly navíc budou tvořit výstavu 30 let ZČU, která bude po celé září k vidění ve Smetanových sadech před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje.ZČU se zapojí i do zářijové Noci literatury, díky níž se lidé dostanou na běžně nepřístupná místa na univerzitě. Na listopad připravuje univerzita Společenský večer pro absolventy a partnery, kde se o program postará Divadlo J. K. Tyla. 

Studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni navrhli plně funkční prototyp elektrického motocyklu La Boheme. Pojízdný a plně funkční prototyp vznikl v magisterském navazujícím ateliéru designu jako vyústění předchozí online výuky.

Studenti si kladli otázky, jak předejít dopravní zácpě ve městě. Jak motorku svobodně využívat, aniž bychom si ji museli koupit a servisovat. Či jak "převléci" design podle nálady jako tričko. Studenti se s pedagogy scházeli online. Konzultovali jednotlivé nápady, sdíleli skici, diskutovali a snažili se najít řešení, která by dokázali v omezených podmínkách realizovat. 

"Hledali jsme možnosti, jak originálně pojmout téma malého městského motocyklu. Jako podklad nám posloužilo starší ale prověřené šasi, která nám poskytl Neil Smith z firmy DEVS.  Věnoval nám také velké baterie a my měli základní představu o tom, z jakých komponent bude motocykl složen. Výrobce má ambici nabídnout na trh zábavnou motorku, kterou si může uživatel jednoduše přetvořit ke svému obrazu. Má být levná a dostupná všem. Hlavním kritériem byl dlouhý dojezd, možnost individualizace a nízká cena. A samozřejmě množství odkládacích prostor," popsal vedoucí ateliéru Jan Korabečný.

V ateliérové soutěži vyhrál návrh studenta prvního ročníku navazujícího studia Daniela Skotáka. Kapota motocyklu je tvořena látkou na překližkovém rámu - motocykl je díky tomu možné snadno převléknout. "Na jedno nabití dojede motocykl 200 km, čímž by měl držet krok s hustou městskou dopravou," dodává majitel společnosti DEVS Neil Smith. 

Archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zmapují pozůstatky pracovního tábora s Rudou věží smrti u Jáchymova na Karlovarsku. Tato dřívější třídírna uranové rudy u komunistického pracovního tábora Vykmanov II je dnes národní kulturní památkou zapsanou v kulturním dědictví UNESCO. Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů ČR zajišťují s využitím dronů trojrozměrnou dokumentaci památky, v létě budou v blízkosti věže dělat archeologický odkryv.

„Ve spolupráci s Konfederací politických vězňů připravujeme archeologický výzkum v blízkosti Rudé věže smrti, tedy v prostoru bývalé třídírny a úpravny uranové rudy a pracovního tábora pro převážně politické vězně Vykmanov II,“ říká vedoucí katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU Pavel Vařeka. Přímo odtud byla v rámci tajné smlouvy mezi ČSR a SSSR po železnici uranová ruda odvážena do Sovětského svazu, kde sloužila stalinistickému režimu k výrobě atomových zbraní. Výzkum ověří dochování pozůstatků areálu z konce 40. a 50. let.  „Pracovní tábor byl zrušen v roce 1956 a následně byl využíván závodem Škoda Ostrov, přičemž doznal velkých změn. Archeologický výzkum se pokusí odhalit původní povrch, po kterém chodili vězni v 50. letech,“ přibližuje Pavel Vařeka, který bude v okolí Rudě věže smrti provádět výzkum se svými studenty během července. Cílem sondáže je také získat materiální doklady o provozu zařízení a o životních podmínkách vězňů.

Nálezy z nedalekých trestních pracovních táborů však budou moci lidé vidět už od konce května. Konfederace politických vězňů ČR Rudou věž smrti nově zpřístupnila a otevřela tu expozici věnovanou životu lidí vězněných v pracovních táborech. Zkušební provoz areálu proběhne ještě 22. – 23. května, od 29. května bude expozice otevřená každý víkend a v případě zájmu veřejnosti i ve všední dny. Zájemcům budou na místě k dispozici průvodci na pravidelném návštěvním okruhu v exteriéru i interiéru věže. „V expozici přímo v objektu Rudé věže smrti budou poprvé veřejnosti představeny archeologické nálezy z výzkumů nedalekých trestních pracovních táborů Nikolaj a Eliáš II. Jedná se zejména o osobní předměty vězňů, pozůstatky vybavení a konstrukce vězeňských baráků, které poskytují hmatatelné svědectví o životních podmínkách v táborech, spojených s nasazením nesvobodné pracovní síly při těžbě uranu, včetně tisíců politických vězňů,“ vysvětluje Pavel Vařeka, který s týmem archeologů Fakulty filozofické ZČU prováděl výzkum pracovních táborů Nikolaj a Eliáš II už v letech 2018 a 2019. Právě jejich nálezy si lidé budou moci poprvé prohlédnout.

„Velmi si vážíme spolupráce s katedrou archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, vedenou panem docentem Vařekou, a jsme vděčni za zapůjčené archeologické nálezy, které můžeme v Rudé věži smrti návštěvníkům ukázat. Společně tak můžeme poskytovat důkazy o drsných podmínkách politických vězňů komunistického režimu, kteří uranovou rudu těžili, následně připravovali na transport do bývalého Sovětského svazu a kteří za to byli nuceni zaplatit svým zdravím nebo dokonce životy,“ doplňuje Petr Dub, předseda Konfederace politických vězňů ČR. Konfederace ve spolupráci s partnery plánuje otevřít v Rudé věži smrti mezinárodní památník a vzdělávací centrum, které budou historii tohoto místa důstojně připomínat.

Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) se stala testovacím místem vysokorychlostních přenosů dat prostřednictvím 5G sítě. Díky projektu ministerstev pro místní rozvoj a průmyslu "5G pro 5 měst" instalovala společnost O2 vysílač přímo v hlavním kampusu na Borských polích. Testování sítě je na ZČU součástí celouniverzitního projektu SmartCAMPUS (Chytrý kampus), který se tak rozšířil o další moderní technologie.

V plzeňském výzkumném centru RICE Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity (ZČU) vyvinuli unikátní technologii na separaci plastů až s 99procentní čistotou. Právě na čistotě vstupního materiálu, účinnosti separace i recyklace závisí kvalita druhotného zpracování plastů. Technologie je založena na principu elektrostatické separace.