Zobrazení položek podle značky: Západočeská galerie v Plzni

Výběr reprodukcí, ve kterém jsou například díla Toyen, Sekala, Šímy, Preislera, Zrzavého a dalších, představuje výstava nazvaná To nejlepší ze sbírek Západočeské galerie. Samostatný panel je věnovaný i projektu nové budovy galerie. Výstavní panely jsou situovány do prostoru lokality U Zvonu, který je předurčen ke stavbě nové budovy, kde budou moci návštěvníci vidět originály děl v plné kráse ve stálé expozici. Výstava bude k vidění až do 28. listopadu.

Výběr zhruba 40 nejlepších a nejznámějších děl z rozsáhlé kolekce představuje komorní výstava Bohumil Bimba Konečný. K vidění je až do 28. listopadu v přednáškovém sále Západočeské galerie v Pražské ulici.

Já a oni. Jedinec a společenství v umění 19. století. Tak se jmenuje výstava, která bude k vidění ještě do 26. září ve výstavní síni "13" v Pražské ulici. Poslední komentovaná prohlídka se koná v pátek 24. září v 17 hodin. Provázet jí budou autoři výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas.

Aviatiku v české kultuře v rozmezí let 1783 a 1957 představuje Západočeská galerie v Plzni v Masných krámech. Výstava se zaměřuje na symboly a náměty spojené s létáním v moderním obraze a kultuře, věnuje se vzduchoplavbě i motorovému létání od prvního vzletu balonu v roce 1783 až po vypuštění kosmické sondy Sputnik roku 1957, jež bylo mezníkem prozkoumávání vesmíru. Výstava, která přenese diváka do světa létání a odkrývá vrstvy tohoto fenoménu z různých úhlů pohledů, potrvá do 16. ledna 2022.

Bezmála 130 výtvarných děl, z nichž některá jsou vystavena vůbec poprvé, pochází ze sbírek soukromých sběratelů, galerií a paměťových institucí. Instalace je doplněna mimořádnou zápůjčkou leteckého motoru ze sbírek Národního technického muzea a dobovou kopií kosmické sondy Sputnik zapůjčenou z depozitáře Vojenského historického ústavu v Praze.

„Devět tematických kapitol výstavy přenese diváka do krajin viděných z nadhledu, k létání snovému a mytickému s figurou nešťastného Íkara, mezi obrazy hrdinů, poetických objektů, ,monster‘ válečných náletů nebo ilustrace dobrodružné románové literatury, tvorby utopistického až snového pojetí, které ještě v 50. letech tak rád využíval ve filmu například Karel Zeman,“ uvedla autorka výstavy Eva Bendová.

K vidění jsou ikonická díla českého výtvarného umění – malba Jindřicha Štyrského, Josefa Čapka, Kamila Lhotáka, Bohumíra Matala nebo moderní sochařské alegorie Josefa Štursy, Jaroslava Horejce a Zdeňka Pešánka, kresby zkoumající „vesmír“ s mystickým obsahem Františka Drtikola nebo Františka Koblihy i kresby Josefa Šímy, velkého kritika aviatiky. Expozici doplňují první fotografie z koše balonu u nás, filmové dokumenty z aviatických akcí nad Plzní nebo Prahou i filmy Karla Zemana, knižní obálky dobových časopisů, humoristické a dobrodružné ilustrace Zdeňka Buriana nebo fotografie Ladislava Sitenského. To, že je aviatické snění a myšlení stále výtvarně aktuální, dokládají intervence současných umělců Milana Saláka, Pavly Scerankové a Jana Gemrota.

Výstavu věnovanou létání a vzduchoplavbě připravila pro své návštěvníky Západočeská galerie v Plzni. Lidé na ní od pátku mohou vidět díla umělců, které fascinoval pokrok, ale i těch, kteří nacházeli v pohybu nad zemí symbolické přesahy. Expozice s názvem Aviatika v české vizuální kultuře 1783–1957 ukazuje lety od vynálezu horkovzdušného balonu až po první družici na oběžné dráze.

Do výstavní síně v Masných krámech umístili organizátoři ze Západočeské galerie díla, která se všechna nějak dotýkají aviatiky, tedy letectví. Návštěvníci mají možnost spatřit motivy počínaje prvním vzletem balónu v roce 1783. Dobývání nebe pak zakončuje vypuštění družice Sputnik téměř o dvě století později. Vedle maleb Jindřicha Štýrského uvidí příchozí ilustrace Zdeňka Buriana, filmy Karla Zemana nebo staré reklamní plakáty Československých aerolinií. To vše doplňují výtvory současných umělců.   

„Létání v mnoha podobách ukazuje moderní umění ruku v ruce s technikou, směrem k technickému pokroku, i proti němu. Symbolické významy vznášení se, mýty a poetika, strojová estetika, změna vnímání reality díky pohledům z ptačí perspektivy, i zkrácení vzdáleností jsou fenomény, které létání vneslo do života člověka a společnosti,“ uvádí na svém webu Západočeská galerie.

Lidé mohou na výstavu autorky Evy Bendové a kurátorky Evy Skořepové vyrazit od 16. července, potrvá až do 16. ledna roku 2022. Připravený je i doprovodný program plný komentovaných prohlídek, tvůrčích dílen nebo filmových večerů.   

DOPROVODNÝ PROGRAM

Komentované prohlídky

Výstavou provází její autorka Eva Bendová.

3. 9. 2021     │ Prohlídky v rámci Muzejní noci
                     │ 18 h      Křest knihy Od balonu ke kosmickému vědomí s autory Evou Bendovou a Ondřejem Vášou.

16. 11. 2021 │ 17 h      Prohlídka zaměřená na díla s válečnou tématikou

Přednášky

26. 8. 2021   │ 17 h     Jitka Janečková (Archiv města Plzně)
                                    Vladimír Mandl – právník s hlavou ve hvězdách

23. 9. 2021   │ 17 h     Michal Plavec (Národní technické muzeum)
                                    Aviatik Milan Rastislav Štefánik na srbské frontě

6. 10. 2021   │ 17 h    Karel Halíř (Hvězdárna Rokycany, Česká astronomická společnost)
                                    Jak létáme nad atmosférou?

9. 11. 2021   │ 17 h     Michal Plavec (Národní technické muzeum)
                                    První vzduchoplavec v Plzni? Vzlety Francouze Henriho Beudeta

7. 12. 2021   │ 17 h     Eva Bendová
                                    Krajiny z nadhledu

Filmové večery

26. 10. 2021  │ 17 h    Slavia L-Brox. Románek letcův
                                    film Masarykovy letecké ligy, 1927, režie Vladimír Studecký,
                                    109 minut, úvodní slovo Eva Bendová

11. 1. 2022    │ 17 h    Dejte nám křídla
                                    propagace letectví Masarykovy letecké ligy mezi mládeží, 1936, režie Jiří Weiss a Václav Hanuš, 12 minut, úvodní slovo s dalšími filmovými ukázkami Eva Bendová

Fotografický workshop

18. 9. 2021                  Fotografujeme z výšky, lektoři manželé Kocourkovi

Tvůrčí dílny

13. 10. 2021                Já se vznáším, já si létám…

24. 11. 2021                Byl jednou jeden aviatik

Plzeňský kraj bude žádat o státní dotaci na dlouho plánovanou stavbu budovy Západočeské galerie v Plzni. Pokud se podaří získat dostatek peněz, chce jí kraj vybudovat v lokalitě U Zvonu. Informoval o tom krajský náměstek pro kulturu a památkovou péči Marek Ženíšek.

Výstavba nové budovy bude stát podle odhadů maximálně 945 milionů korun. Krajská koalice má podle Ženíška interní politickou dohodu, že se galerie bude stavět za předpokladu, že se sežene alespoň 40 procent nákladů na stavbu mimo rozpočet kraje. "V příštím roce by mohly být dostupné i dotace EU, které by bylo možné na stavbu galerie také využít. Počítáme, že z toho by kraj pak mohl získat minimálně dalších 150 milionů korun, doufám že více. A pak už bychom splnili tu podmínku a mohl by se začít soutěžit hlavní dodavatel," uvedl Ženíšek.

Nová moderní polyfunkční budova s pěti nadzemními a dvěma podzemními podlažími a čistou podlahovou plochou zhruba 7,5 tisíce m2 má zahrnovat prostor pro stálou expozici, výstavní prostory, depozitář, administrativní prostory, audiovizuální sál pro pořádání kulturních akcí, knihovnu, výtvarný ateliér, prodejnu publikací a kavárnu. V podzemní a přízemní bude vybudováno celkem 40 nových parkovacích míst.

Technická příprava projektu je podle Ženíška ve velmi vysokém stupni rozpracovanosti. "Pro projekt byly kompletně vypořádány majetkoprávní vztahy, bylo zajištěno stavební povolení a pokračují práce na finální podobě projektové dokumentace pro provádění stavby," upřesnil. Pokud se kraji podaří získat státní dotaci a dotaci z EU, realizace projektu je plánována v letech 2022 – 2025.

Západočeská galerie spravuje velmi cenné sbírky od starého po současné umění s dominantními kolekcemi 19. a 20. století v rozsahu zhruba 10 tisíc předmětů, jejichž odhadovaná hodnota je více než miliarda korun, bez možnosti jejich konstantní a důstojné prezentace veřejnosti a s omezenými možnostmi jejich adekvátní správy a péče o ně.

Letošní výstava pořádaná u příležitosti 41. mezioborového sympozia ke kultuře 19. století v Plzni je zaměřena na vnímání člověka jakožto subjektu a individua ve vztahu k vnějšímu světu. Výstava JÁ A ONI. Jedinec a společenství v umění 19. století nabízí zachycení vnější reality pohledem umělce, který sdílí své niterné prožívání, osamění, své splynutí v partnerském vztahu, ale i své smutky, vnitřní démony a deprese. Ve vystavených dílech z dlouhého 19. století jsou patrné stále se opakující tendence sebezkoumání člověka ve vztahu ke společnosti, potřeba vymezení se vůči světu a hledání svého místa na světě, tedy tendence a potřeby v mnohém aktuální i pro naši současnost. Výstava potrvá ve výstavní síni „13“ do 26. září 2021.

Výstava na vybraných dílech ukazuje vnímání umělcova „já“ jakožto subjektu a individua. Subjektivismus reprezentuje obecně vztah tvůrce k světu a současně nastoluje i otázku rozsahu a omezenosti tohoto vztahu. Individualismus naproti tomu vyjadřuje problematiku umělcova „já“ a jeho vztahu ke společnosti. Návštěvník tak nalezne mezi vystavenými díly práce, které představují různá výtvarná řešení otázky uměleckého vyjádření od romantismu po dekadenci. Názorným způsobem odráží tento vztah pomníková tvorba či reprezentační portréty, ale i parafráze a parodie „vznešených“ žánrů. Na druhém pólu pak stojí obrazy zaměřené výhradně na subjekt, vnitřní svět jedince i samotného umělce.

Expozice je členěna na tematické oddíly, které představují umělce jako součást společenství, velká část je věnována vyjadřování individuality a její oslavě formou pomníků a bust ve veřejném prostoru. Naproti tomu stojí kapitoly o čistě soukromém introvertním prožitku jedince symbolizované postavou poutníka či poustevníka v krajině nebo prostřednictvím uměleckých skic a návrhů. Velmi silný výrazový prvek hledání sebe sama představují autoportréty Karla Hlaváčka, kde umělec objevuje a bezostyšně odhaluje i své vnitřní démony a sestupuje na dno své duše. Tvůrčí uvažování umělce reprezentuje téma skic částí těla („disjecta membra“, doslovně „rozházené údy“). Dalším tématem je žena zatlačená patriarchální veřejností do domu, pryč od společnosti do osamění, opuštěná a zbavená identity – svoji tvář skrývá do dlaní, ale divák ví, že pláče.  

Na výstavě jsou zastoupena díla zásadních osobností českého umění 19. století (Josef Mánes, František Bílek, Max Pirner, Jakub Schikaneder, Adolf Kosárek a další). Ze zahraničních autorů jsou pak zařazeni  Honoré Daumier a Francisco Goya. Jako jediná intervence současného umění je vystavena plastika Marka Škubala, jež dokazuje stálou aktuálnost otázek řešených v 19. století.

Doprovodný program: 

Komentované prohlídky
Výstavou provázejí autoři výstavy Eva Bendová a Vít Vlnas.
29. 6., 13. 7., 25. 8., 24. 9. 2021 vždy od 17 hodin

Přednášky
28. 7. 2021 od 17 hodin: Petr Šámal (Národní galerie Praha) – Otisky osobnosti. Ikonografie stavebníků v sochařské výzdobě nájemních domů přelomu 19. a 20. století

Tvůrčí dílny
23. 6. 2021, 16–18 hodin: „Kdo jsem já a kdo jsi ty?“ – dílna pro rodiče s dětmi s prvky artefiletiky
15. 9. 2021, 16–18 hodin: „Já a oni“ – dílna pro dospělé s prvky artefiletiky
Informace a rezervace: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., +420 377 908 536

Já a oni. Jedinec a společenství v umění 19. století. Tak se jmenuje výstava, která bude k vidění od 18. června do 26. září ve výstavní síni "13" v Pražské ulici.

Výstava k letošnímu ročníku Smetanovských dnů ukazuje, jak se během 19. století proměnila role jedince ve vztahu ke společnosti. Na klíčových dílech středoevropského výtvarného umění přibližuje, jak byla pojímána společenská reprezentace jedince nebo jakými způsoby mohla být sdělována osobní intimita prožívání. Výstava vznikla ve spolupráci Západočeské galerie a Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Prohlídky originálu gotické sochy Plzeňské madony zahájila ve čtvrtek v 10 hodin Západočeská galerie v Plzni. Nejznámější, nejcennější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni se na deset dnů přesunulo z katedrály svatého Bartoloměje do výstavní síně Masné krámy. Do 29. května je tam k vidění jako součást výstavy Nad slunce krásnější. 

"Madona stojí v katedrále na hlavním oltáři a je poměrně daleko od očí lidí, aby si ji mohli prohlédnout velmi zblízka. Takže jsem rád, že se podařilo uskutečnit tuto krátkodobou zápůjčku," řekl generální vikář Biskupství plzeňského Jakub Holík. Po 29. květnu bude opět vrácena do katedrály na hlavní oltář a už se podle jeho slov neuvažuje o jiném transportu. 

Madonu plzeňskou si v Praze objednali k roku 1384 němečtí rytíři, správci farního kostela sv. Bartoloměje v Plzni, patrně v souvislosti s ukončením významné etapy přestavby chóru kostela. Vznikla v prostředí pražské katedrální hutě Petra Parléře. Záhy poté se stala inspirací pro varianty, repliky či devoční (posvátné) kopie, vytvářené od počátku 15. století. Již po husitských válkách byla považována za palladium města Plzně. Její kult se intenzivně rozvinul v baroku a pokračoval po celé 19. století až do čtyřicátých let 20. století. Dnes je opět obnovován. Madona plzeňská je hlavní patronkou Plzeňské diecéze a ochránkyní města Plzně.

"Socha Plzeňské madony je naprosto bez přehánění jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších děl evropského kamenného sochařství poslední třetiny 14. století. Vychází z inspirací špičkové francouzské tvorby. Jejím tvůrcem byl, předpokládáme, přímo Petr Parléř. Socha představuje nové pojetí mariánské sochy, které charakterizuje opravdu mimořádné oživení," řekl spoluautor výstavy Petr Jindra. Podle něj byla středověká díla součástí vyššího celku, celého kostela, nešlo o izolovaná umělecká díla. "Byla koncipována pro vnímání z blízka, doslova komunikuje s jedincem a společenstvím," uvedl.

Podle mluvčí Západočeské galerie v Plzni Gabriely Darebné jsou vstupenky na výstavu stále k dispozici online a také v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky. Jsou přitom na předem stanovený čas kvůli omezení kapacity výstavní síně. Kvůli velkému zájmu byla otevírací doba byla prodloužena do 20 hodin.

Vstupenky na prohlídku originálu sochy Plzeňské madony v Masných krámech Západočeské galerie v Plzni budou v prodeji od 10. května online nebo na pokladně Turistického informačního centra města Plzně. Socha Plzeňské madony bude vystavena pro veřejnost pouze na deset dní od 20. do 29. května. Po tuto dobu bude možné výstavu navštívit pouze s předem zakoupenou časovou vstupenkou. Zápůjčka sochy do Západočeské galerie v Plzni je výjimečná příležitost prohlédnout si originál sochy z bezprostřední blízkosti, poté se Madona vrátí zpět do niky vysoko na hlavním oltáři v katedrále sv. Bartoloměje. 

Nejvzácnější a po staletí nejuctívanější umělecké dílo v Plzni - Plzeňská madona - byla zapůjčena Západočeské galerii v Plzni na výstavu Nad slunce krásnější. Po 76 letech opustila katedrálu sv. Bartoloměje a byla přemístěna do galerie, aby návštěvníci mohli spatřit její krásu z bezprostředního pohledu.

Západočeské galerii v Plzni se podařilo vyjednat prodloužení zápůjček vzácných středověkých děl a díky tomu je možné posunout termín ukončení výstavy o dva měsíce, tedy do 6. června 2021. Výstava Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh je nejnáročnějším projektem z odborného i finančního hlediska za posledních několik let. Samotná příprava výstavy trvala 7 let.

Západočeské galerii (ZČG) v Plzni loni kvůli pandemii koronaviru klesly na třetinu tržby i návštěvnost, galerie se zavřela, což se dotklo několika výstav. V roce 2019 jich galerie zahájila osm, loni stihla v běžném režimu jednu. Omezení zasáhla i nejvýznamnější projekt ZČG za poslední roky, výstavu "Nad slunce krásnější. Plzeňská Madona a krásný sloh". Galerie si od expozice středověkých děl slibovala rekordní zájem, přístupná ale mohla být jen několik dní v prosinci, řekla mluvčí galerie Gabriela Darebná.

Nový trend přesouvání výstav do online prostoru se nevyhnul ani Plzni. Do náročného úkolu se pustila Západočeská galerie s evropsky unikátní výstavou „NAD SLUNCE KRÁSNĚJŠÍ. Plzeňská madona a krásný sloh“. Její další, již kompletní online expozice „BAOABC. Jak a proč vzniká kniha pro děti“ je kromě dětí určena všem milovníkům obrazových publikací.

Západočeské galerii v Plzni byla udělena výjimka MKČR a hlavní hygieničky ČR na výstavu Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh, která je vnímána jako mimořádný umělecký projekt evropského významu. Proto zůstává výstavní síň Masné krámy pro veřejnost otevřena i nadále.

Plzeňská madona je po staletí nejuctívanějším uměleckým dílem v Plzni. Výstava Nad slunce krásnější. Plzeňská madona a krásný sloh, která je až do 28. března k vidění v Masných krámech, ji představuje v širokých souvislostech jako prototyp madon krásného slohu, který vznikl v prostředí pražské katedrální hutě Petra Parléře v úzkém provázání s náboženskou, politickou a kulturní situací závěru vlády Karla IV. a počátku vlády Václava IV.