Zobrazení položek podle značky: FN Plzeň

Nedávné kybernetické útoky na citlivá data dvou českých nemocnic ukázaly, jak snadno zranitelné nemocnice jsou. Hackerský útok loni ochromil provoz nemocnice v Benešově a Brně. Operační sály, kartotéky, citlivé informace o pacientech, to vše je bez kvalitního zabezpečení před kyberzločinci v ohrožení. Fakultní nemocnice Plzeň v poslední době výrazně investovala do zabezpečení nemocnice tak, aby byla lépe připravena na kyberútoky.

Současná prorektorka univerzity pro studijní záležitosti profesorka MUDr. Milena Králíčková, Ph.D., se mimo jiné zabývá studiem časné embryogeneze a neplodností. Je vedoucí jednoho z výzkumných programů Biomedicínského centra, které úzce spolupracuje s Fakultní nemocnicí Plzeň. Proč se tato milá vedoucí Ústavu histologie a embryologie Lékařské fakulty UK v Plzni rozhodla kandidovat na rektorku Univerzity Karlovy?

Chřipka bývá často podceňovaným onemocněním, i když jí u nás ročně onemocní kolem milionu lidí a až pro patnáct set z nich je smrtelná. Ohrožené jsou především rizikové skupiny – senioři, chronicky nemocní a další. Každoročně proto lékaři doporučují očkování, a ačkoli zájem o něj pomalu roste, stále jsou počty naočkovaných hluboce pod ideální představou proočkovanosti.

Od 20. září 2021 je umožněna registrace k posilovací dávce očkování, tj. třetí dávka v případě naočkování dvoudávkovou vakcínou nebo druhá dávka v případě naočkování jednodávkovou vakcínou.

Nový Psychiatrický pavilon v lochotínském areálu plzeňské fakultní nemocnice, jehož plánované náklady na stavbu a vybavení činí 457 milionů korun, by se měl pacientům otevřít do konce letošního roku.

Transfúzní oddělení FN Plzeň vyhlásila 13. ročník akce “Daruj krev, daruješ naději”. Cílem je zvýšit zásoby v krevních skladech, a tím udělat i dobrý skutek. Pomocnou ruku podal i pivovar Gambrinus a fotbalový klub Viktoria Plzeň.

Transfúzní oddělení FN Plzeň vyhlašuje 13. ročník akce “Daruj krev, daruješ naději”. Cílem je zvýšit zásoby v krevních skladech, a tím udělat i dobrý skutek. Pomocnou ruku podává i pivovar Gambrinus a fotbalový klub Viktorie Plzeň.

Celosvětový nárůst kožních nádorů se nevyhnul ani České republice. Novotvary, dříve běžné u seniorů, nyní postihují i lidi středního věku. Zanedbaná prevence, neznalost, jak se chovat na slunci a pozdní příchod k lékaři mohou vést až ke zbytečnému úmrtí.

Počet kožních nádorů se za posledních padesát let dramaticky zvětšuje. „Ve Spojených státech se objeví více než 3 miliony případů ročně. V Německu se zvedl od roku 1970 jejich počet pětinásobně a čísla se pohybují kolem 200 tisíc případů ročně. V České republice je to zhruba 30 tisíc případů za rok,“ vypočítává přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Plzeň Karel Pizinger. 

Kožní nádory si také přestávají vybírat podle věku. Nejzávažnější forma, melanom, která se dříve objevovala především u pacientů mezi 40. a 60. rokem, nyní postihuje i seniory. Naopak bazaliomy a spinaliomy, novotvary zachycené u pacientů nad 60 let, nyní trápí i třicátníky a čtyřicátníky.

V roce 2018 postihl melanom v České republice 2600 lidí. Ve Fakultní nemocnici Plzeň diagnostikují za posledních 10 let okolo 200-220 případů ročně. Protože na vznik kožních nádorů má zásadní vliv sluneční záření, letní prázdniny jsou jedním z nejrizikovějších období. Lidé totiž vliv slunečních paprsků podceňují. „Pokud došlo ke spálení kůže na slunci více než pětkrát, a to zvláště v mladším věku, tedy dětství a v pubertě, riziko vzniku nádorů v pozdějších letech je až o 80 procent vyšší,“ vysvětluje přednosta Karel Pizinger.

Logickým doporučením je používat kvalitní ochranné krémy, vyhýbat se přímému slunečnímu záření přes poledne a chránit před sluncem děti, zejména ty nejmenší. „Děti do dvou let by na přímé slunce neměly chodit vůbec, a když, tak v oblečení. V moři by se měly koupat ve speciálních oblecích,“ zdůrazňuje profesor Karel Pizinger.

Pozor na slunci by si měli také dát lidé se světlejší kůží (tzv. kožní fototyp I a II.) a lidé s genetickou zátěží v rodině. Ještě nebezpečnější než sluneční paprsky je UV záření z umělých zdrojů, jako jsou například solária. Těm bychom se měli vyhnout úplně, obzvlášť zranitelné jsou ženy do 45 let věku.

Díky pokrokům v medicíně je v současné době prognóza vyléčení kožního nádoru velmi dobrá.  V případě zhoubných kožních nádorů ve více než 90 procentech pacienti přežívají pět a více let od zjištění nemoci. Klíčovým faktorem je ale čas zahájení léčby.  „Lidé by rozhodně neměli podceňovat prevenci a svou kůži by měli sledovat a chránit. A když už nějakou změnu zjistí, neměli by váhat a měli by zajít okamžitě k lékaři,“ shrnuje přednosta kožní kliniky Karel Pizinger.

Jak na prevenci kožních nádorů v létě: chraňte se na slunci krémem s vysokým UV filtrem – nevystavujte bez ochrany slunečnímu záření děti – zabraňte spálení se na slunci – kontrolujte svou kůži pravidelně – při podezření na novotvar ihned zajděte k dermatologovi.

Autor: Lenka Duchková

V jednom z největších očkovacích center Plzeňského kraje, které se nachází v areálu bývalé vojenské nemocnice FN Plzeň-Bory, dál pokračuje očkování proti nemoci covid-19. Aktuálně zde očkují zájemce starší 16 let a samoplátce. Děti nad 12 let jsou nově očkovány na detašovaném pracovišti v areálu FN na Lochotíně.

Od 31. prosince 2020, kdy do očkovacího centra FN Plzeň dorazila první dodávka vakcín, bylo aplikováno zhruba 77 tisíc dávek. Děti nad 12 let musí přijít v doprovodu zákonného zástupce a samozřejmě také po předchozí registraci. Detašované očkovací místo ve Fakultní nemocnici na Lochotíně začalo fungovat v rámci Ústavu imunologie a alergologie 14. července, denně zajistí vakcinaci až stovce zájemců.

Očkovací centrum pro zájemce starší 16 let se nachází v pavilonu číslo 61 v areálu bývalé vojenské nemocnice. Ještě lepší komfort pro klienty zajistila rekonstrukce místního parkoviště. Komunikace nyní slouží pro obousměrný provoz a parkovací plocha je zpevněna zámkovou dlažbou.

Návštěvníci očkovacího centra mohou využít také novou kavárnu se zastřešenou terasou. Vychutnat si kávu, zmrzlinu či zákusek je možné ve všední dny od 10 do 17 hodin, o víkendech pak od 13 do 17 hodin.

Rezervace termínů je stále možná na portálu Centrálního rezervačního systému nebo na telefonní lince 1221. Po naočkování druhé dávky si může každý stáhnout svůj certifikát z portálu ocko.uzis.cz, a to včetně cizojazyčné verze.

Chcete udělat dobrý skutek a k tomu třeba i vyhrát 4K LED televizi Panasonic? Přijďte darovat krev, teď je potřeba nejvíc! Transfuzní oddělení FN Plzeň a Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o. vyhlašují už 13. ročník akce na podporu dárcovství krve “Daruj krev, daruješ naději”. Cílem je zvýšit zásoby v krevních skladech a soutěž je jednou z motivací.

Víte, že každé dvě sekundy na světě potřebuje někdo krev a jeden půllitr darované krve může zachránit až tři životy? Krev dává život, a je to tekutina, kterou neumíme plnohodnotně nahradit jinými přípravky. Proto je tak vzácná.

Léto přeje nejen dovoleným, ale bohužel i častějším úrazům. Po dlouhé době se také naplno rozbíhají operace, které byly vinou pandemie odloženy. To vše znamená vyšší spotřebu krve a zároveň nižší počet dárců.

Pokud jste zdraví a chcete podpořit Transfúzní oddělení FN Plzeň, přijďte darovat krev. Dárci krve svým činem zachraňují životy lidí kolem nás. Pomoci můžete i Vy. Každý dobrovolný dárce, který v období července a srpna 2021 daruje krev na Transfúzním oddělení FN Plzeň, bude zařazen do slosování o 4K LED TV Panasonic.

Odběry všech krevních skupin probíhají každý všední den od 6:30 do 12 hodin, ve středu i od 13 do 17 hodin na adrese 17. listopadu 12 v Plzni na Borech. Registrace předem není nutná. V tuto chvíli je nejvíce potřeba 0+, A+, B+, 0-, A-, B-, AB-. Více informací najdete na: https://to.fnplzen.cz/cs/

Losování a vyhlášení výherce televizoru proběhne v září na Transfúzním oddělení FN Plzeň.

Autor: Markéta Hallová

Malí pacienti z Dětské kliniky a dětského oddělení Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni se zapojili do projektu dobrovolné humanitární a mírové organizace Stonožka. Více než 60 triček s originálními kresbami a osobními vzkazy putuje za pomoci českých vojáků do města Bamako v Mali v západní Africe.

„Děti dětem pomáhají na celém světě, a to je první krok k tomu, aby si pomáhali i dospělí. Každý člověk se v životě může dostat do nesnází a je úžasné, když existují lidé, kteří jim pomohou. Třeba i na dálku. Sebemenší dárek a pozdrav dětem v Bamaku udělá velkou radost a Stonožka, společně s vámi, ujde další krůčky v pomáhání,“ uvedla iniciátorka celého projektu a zároveň prezidentka hnutí Na vlastních nohou – Stonožka Běla Jensen, která přijela osobně do Fakultní nemocnice v Plzni v doprovodu aktivních účastníků misí Armády ČR majora Jakuba Šimíčka, podplukovníka Josefa Daňhela a nadporučíka Josefa Mikláše.

„Malovaná trička z FN Plzeň dopravíme do Afriky paní Bibi, která vede zdejší sirotčinec. Říká se, že nejhezčí dárek je právě ten vyrobený od srdce. Radost z toho tak budou mít nejen svšechny děti, ale i my dospěláci,“ podotkl Mikláš.

Předání za účasti ředitele FN Plzeň Václava Šimánka a vrchních sester Dětské kliniky Romany Sedláčkové a Psychiatrické kliniky Aleny Topinkové se neslo v přátelském duchu, hosté přivezli zajímavé dárky pro děti. Všichni přítomní obdrželi semínka vzácného ovoce a obraz se snímkem z Afriky, který bude zdobit stěny nové budovy Psychiatrické kliniky.

Pacientům i zaměstnancům borského areálu Fakultní nemocnice Plzeň začne sloužit nový stravovací provoz v areálu bývalé vojenské nemocnice. Stavební úpravy stály 85 milionů korun, na dalších 42 milionů korun přišlo vybavení provozu.

Zaměstnanci mohou využít studený salátový i teplý bar. Komfortní prostředí kavárny či bistra Arma s doplňkovým prodejem bude k dispozici i návštěvníkům fakultní nemocnice či pacientům, jejichž zdravotní stav dovolí návštěvu tohoto zařízení.

Personál nemocnice bude mít v pracovní dny na výběr ze dvou polévek, čtyř druhů jídel nebo zeleninový talíř. Jídelna navíc denně uvaří více než 1200 porcí pro personál i pro pacienty. Několik týdnů už jsou pracovníkům nabízeny speciální gastro týdny, jedním z posledních byl týden chřestový a v brzké době je naplánovaný jídelníček s mnoha variacemi jahod. Zkušení kuchaři specialisté pod vedením šéfkuchaře Františka Egera budou nabídku postupně rozšiřovat s důrazem na vlastní výrobu.

Podle technicko-provozního náměstka FN Plzeň Milana Topinky nové technologické vybavení stravovacího provozu FN Bory patří k nejlepším na jihozápadě Čech. „Kuchyně je vybavena konvektomaty, sklopnými kotli a tlakovými multifunkčními pánvemi. Samozřejmostí je napojení zařízení na kontrolní systém sledování kvality a možnost dálkového přenosu dat při pomalé přípravě pokrmů v konvektomatech,“ vyjmenoval.

První etapa byla zahájena v dubnu 2019 přestavbou bývalého stravovacího zařízení, druhá fáze započala v březnu loňského roku. „Jsem moc rád, že díky tomuto projektu můžeme našim zaměstnancům nabídnout mnohem komfortnější stravování, a to nejen co se týče nových prostor, ale i kvalitnější přípravu pokrmů a pestřejší skladbu jídel. Na jejich spokojenosti nám opravdu záleží, proto jsme také pro ty, kteří pracují v nejjižnější části areálu, zajistili autobusovou dopravu, která bude jezdit kyvadlově během polední špičky. Důležité je, že příprava všech jídel, jak pro zaměstnance, tak i pro pacienty, dostane zcela jinou podobu a jsem přesvědčen, že kvalitu a pestrost v brzké době ocení všichni strávníci,“ dodal ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.

Šest nových specializovaných ambulancí pro lidi, kteří se po prodělání covidu-19 stále potýkají s následky nemoci, otevírá Fakultní nemocnice v Plzni.

Podle náměstka pro léčebně preventivní péči Eduarda Kasala by se měl pacient primárně obrátit na svého praktického lékaře, v případě potřeby specializované péče pacienta následně praktický lékař doporučí k ambulantnímu specialistovi. „Pokud jsou zdravotní komplikace vážné a významně nemocného omezují v normálním životě, ambulantní specialista jej odešle na specializované pracoviště do fakultní nemocnice,“ vysvětlil náměstek pro léčebně preventivní péči Eduard Kasal.

Provoz specializovaných center postcovidové péče některé tuzemské nemocnice zahájily, velká většina z nich se ale specializuje hlavně na dýchací problémy. Fakultní nemocnice Plzeň nabízí komplexní péči pro celé spektrum možných následků covid-19 – kardiologickou, angiologickou, plicní, psychologickou, psychiatrickou, nutriční a rehabilitační, zaměřenou především na dechovou rehabilitaci.

„Snažíme se vždy vycházet vstříc aktuálním potřebám pacientů. Současná doba přináší nové výzvy, které souvisejí s onemocněním covid-19 a dlouhým obdobím pandemie. Ačkoli i pro nás je v tomto směru mnoho věcí nových, reagujeme tak, aby se každý pacient, který již prodělal toto onemocnění, a přesto není zcela zdráv, mohl co nejdříve navrátit k běžnému životu před nákazou,“ dodal ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.

Pro organizaci postcovidové péče je vždy zapotřebí doporučení praktického lékaře či odborného specialisty pro každého pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje postcovidovou léčbu odborníků FN Plzeň. Dušností či jiným závažným plicním problémem se v postcovidové ambulanci zabývá Klinika pneumologie a ftizeologie, II. Interní klinika má ambulanci pro trombotické komplikace a kardiální problematiku. Psychiatrická klinika pomáhá se složitějšími psychiatrickými problémy, Oddělení léčebné rehabilitace se věnuje především dechové a pohybové rehabilitaci při dušnosti, bolesti na hrudi, kašli, paréze, svalové slabosti a bolesti kloubů. S poruchami pozornosti či paměti, sníženou výkonností v práci, poruchami orientace, různými úzkostmi, stavy paniky, bezdůvodnými změnami nálady, s dlouhodobou smutnou náladou, poruchami spánku či zvýšenými obavami pomůže ambulance Oddělení klinické psychologie. Oddělení klinické dietologie řeší v ambulanci špatnou kompenzaci pacientů s cukrovkou, nárůst hmotnosti, ztrátu chuti, nechutenství či únavu.

Již přes rok probíhá v Oddělení imunochemické diagnostiky FN Plzeň rozsáhlý výzkum tvorby protilátek proti covidu a jejich souvislostí s očkováním. Podle prvních poznatků vznikají po prodělané infekci protilátky vždy, trvalou ochranu však nezajistí.

„Protilátky nacházíme v krvi po dobu 7 až 12 měsíců. U britské mutace pozorujeme, že jejich hladina klesá rychleji,“ upřesňuje vedoucí výzkumu Ondřej Topolčan. Množství protilátek a jejich přetrvávání je individuální.

Podle výzkumníků by však hladina protilátek po prodělaném onemocnění neměla rozhodovat o případném očkování. Obecně platí, že má následovat za 90 dní po nemoci. Jedině očkování totiž může zajistit spolehlivou ochranu proti opakované infekci.

Na vzorku více než dvou tisíc osob také výzkum prokázal, že tvorba protilátek po očkování není přímo úměrná věku. Vyskytují se u drtivé většiny očkovaných po dobu 12 měsíců, do případného přeočkování. Nižší tvorbu protilátek prokázali výzkumníci u obézních lidí a osob s poruchami imunity. Případů, kdy by lidé onemocněli i po očkování, je podle profesora Topolčana velmi málo, všichni sledovaní pacienti měli také lehký průběh onemocnění. „Neexistuje žádný logický důvod, proč se nenechat očkovat,“ shrnuje Ondřej Topolčan, který je zároveň i náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Plzeň pro vědu a výzkum. 

Novinku ve stravování, která splňuje nejnovější výživové trendy, budou moci využívat pacienti plzeňské Fakultní nemocnice. Od června rozšíří nabídku jídel i speciální Fit Dieta, vyvinutá pod vedením místních diabetologických odborníků.

Fit dieta má oproti běžnému stravování vysoký podíl vlákniny a omezuje tuky na třicet procent kalorické hodnoty jídla. „Samozřejmostí je časté zařazení luštěnin, celozrnného pečiva, zeleniny a ovoce. Jsou v ní také zastoupeny ryby a nejrůznější pomazánky. Uzeniny v ní nejsou vůbec nebo jen velmi omezeně,“ vysvětluje vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické dietologie FN Plzeň Jaroslava Kreuzbergová.

Dietu může pacientovi předepsat lékař v závislosti na konkrétním zdravotním stavu. Dohlížet na její dodržování budou specialisté, nutriční terapeuti, kteří mimo jiné sestavují i plány individuálních diet u pacientů s komplikovanými nemocemi.

„Je určena zejména pacientům, jejichž nemoc nevyžaduje žádnou další speciální úpravu a vyšší množství vlákniny bez problémů tolerují,“ doplňuje terapeutka Kreuzbergová.

Plzeňská Fit dieta je v rámci stravování pacientů v českých nemocnicích novinkou.  „Byli jsme průkopníky v její přípravě. I proto jsem se zúčastňovala všech jednání o jejím zavedení v dalších českých zdravotnických zařízeních na Ministerstvu zdravotnictví,“ dodává Jaroslava Kreuzbergová.

Autor: Lenka Duchková

V největším očkovacím centru Plzeňského kraje, které se nachází v  areálu bývalé vojenské nemocnice Fakultní nemocnice Plzeň, už překročili hranici 50 tisíc vyočkovaných dávek. Jubilejní dávku aplikovala ve čtvrtek odpoledne panu Miloslavovi z Plzně hlavní sestra a náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Andrea Mašínová.

První dodávka vakcíny proti Covidu-19 dorazila do očkovacího centra už 31. prosince 2020 a hned následující den byli naočkováni první zaměstnanci. Od té doby rychlost vakcinace výrazně roste a ve čtvrtek 27. května po 13. hodině byla překročena hranice 50 tisíc vyočkovaných dávek. Ta jubilejní připadla na Miloslava z Plzně, který brzy oslaví 60. narozeniny. Očkování si prý dlouho nechával projít hlavou, nakonec ale převážila chuť jít na pivo bez zbytečného testování. Miloslav se registroval v neděli v poledne, v pondělí mu přišla SMS zpráva s druhým PIN kódem a ve čtvrtek již dostal svoji první dávku vakcíny Comirnaty od společnosti Pfizer/BioNTech. „Nejvíce se mi tady líbí možnost dobrého parkování,“ hlásil.

Objednat k očkování se aktuálně mohou všichni lidé nad 30 let, už v brzké době ale bude registrace umožněna všem nad 16 let. Rezervace termínů je možná na portálu Centrálního rezervačního systému nebo na telefonní lince 1221.

Zájemce o očkování ve FN Plzeň se po objednání dostaví do očkovacího centra, kde ho čekají nutné administrativní úkony. Před očkováním lékař provede vstupní vyšetření pacienta, následná aplikace dávky vakcíny trvá jen několik vteřin. Poté je nutné, aby očkovaný počkal 15 minut v čekárně. Po naočkování druhé dávky bude každému vystaven certifikát.

Očkovací centrum najdete v areálu bývalé vojenské nemocnice FN Plzeň Bory na třídě Edvarda Beneše 13, konkrétně v pavilonu číslo 61. Je v provozu 7 dní v týdnu a zájemcům o očkování nabízí velmi krátké čekací časy. Samozřejmostí je parkoviště i bezbariérový přístup.