Na I. Interní klinice ve FN Plzeň proběhla na začátku října léčba dvou pacientů s refluxní nemocí jícnu metodou Stretta. Následovala léčba dalších pacientů na Interní klinice v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Výkony prováděli lékaři z obou univerzitních pracovišť pod vedením školitele ze Spojených států amerických Thomasem Balla.
„Moc si vážím toho, že mohla být tato metoda poprvé vyzkoušena ve spolupráci s odborníky z USA na naší I. Interní klinice. Refluxní onemocnění jícnu se stává civilizační chorobou, postihuje stále větší množství pacientů, a proto nové možnosti léčby vítáme. Věřím, že tato zkušenost bude pro naše lékaře velkým přínosem a brzy budeme moci metodu Stretta u vybraných pacientů začít aplikovat,“ říká ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.
Příliš častý průnik obsahu žaludku do jícnu neboli refluxní onemocnění postihuje 10-20 % populace. Léčba spočívá v potlačení žaludeční kyselosti pomocí léků tak, aby tekutina vracející se ze žaludku do jícnu nepoškozovala jeho sliznici a došlo ke zpevnění přechodu mezi jícnem a žaludkem. Základem je ale úprava životosprávy, cvičení a redukce váhy. Bohužel, ani při těchto opatřeních se až jedné třetině osob s touto nemocí plně neuleví. Pak už zbývá jedině operace. Tento zákrok ale mění normální anatomické poměry a jeho efekt i při skvělém provedení trvá v průměru 5 let.
Čím se tedy metoda Stretta liší od klasické operace? Je jednodušší, bezpečnější a nepoškozuje tkáň jícnu. „Léčba refluxu pomocí přístroje Stretta spočívá v podání radiofrekvenční energie do svaloviny dolního jícnového svěrače speciálním přístrojem, který je podobný endoskopu, a na konci má čtyři malé vysunovací hroty, přes které se aplikuje energie do předem přesně určených míst přechodu jícnu a žaludku. Důležité je, že jde o proud o velmi nízké frekvenci, který nevede k poškození tkáně jícnu, ale tato tkáň se v odstupu týdnů až měsíců po proceduře postupně elasticky zpevní,“ vysvětluje Karel Balihar, z I. interní kliniky FN Plzeň.
Stretta má své využití také například v kosmetice anebo při léčbě úniku stolice, kdy je třeba zpevnit řitní svěrač. Celá procedura trvá asi 40 minut a provádí se buď v hlubokém uspání anebo přímo v celkové anestezii. Nejde tedy o operaci a nemění se nijak anatomické poměry orgánů.
S touto metodou mají v USA zkušenost už od roku 2002. Je velmi bezpečná s minimálním rizikem vážných komplikací. Další výhodou je dlouhotrvající účinek 5 až 10 let většiny pacientů. Navíc po čase lze bez problémů opakovat. Pokud ale nefunguje, nic nebrání provedení klasické operace refluxu.
„Stretta nicméně není pro každého pacienta s refluxní nemocí jícnu. Lze ji indikovat jen u osob, kterým selhala předchozí zvyklá léčba nemoci a současně nemají tzv. skluznou kýlu. To znamená, že žaludek není uvolněný a vysunutý směrem do hrudníku a dolní svěrač jícnu tak zůstal v úrovni bránice. Tuto kýlu má bohužel až třetina pacientů s problematickou refluxní nemocí jícnu a těm lze nabídnout pouze operační řešení,“ doplňuje Štěpán Suchánek z Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnici v Praze.
Tato léčba je atraktivní svojí menší náročností a větší bezpečností, než je tomu u operace. Největší překážkou rozšíření této metody v současné době jsou ale ekonomické náklady. Přístroj na podání Stretty je jednorázový pro každého pacienta, cena je však zhruba 70 000 Kč s DPH (bez nákladů na provedení) a přístroj není hrazen pojišťovnou. Očekává se, že v nejbližších letech bude tato metoda na uvedených pracovištích dostupná jen pro omezené množství pacientů v rámci klinických studií anebo pro samoplátce.
Autor: Markéta Hallová