Současné výstupy predikčního systému prokazují rychle se měnící podmínky a potřeby zaměstnavatelů. Potvrzují zejména to, že automatizace a robotizace připraví o práci statisíce lidí zejména s méně kvalifikovaným povoláním. Avšak vysoká nezaměstnanost nehrozí, pokud dotčení zaměstnanci projdou rekvalifikací a dalším vzděláváním. Chceme-li udržet konkurenceschopnost naší ekonomiky, musíme digitalizovat a robotizovat. Postupně budou zanikat všechna pracovní místa postavená na monotónní a repetitivní práci. Zaniknou těžké manuální a nízko placené pracovní pozice. Vzniknou lepší a lépe placená pracovní místa s vyšší produktivitou. V případě naší země půjde o stovky tisíc lidí, kterým bude nabídnuta alternativa. Bude to však mít jednu důležitou podmínku – zaměstnanci se budou muset rekvalifikovat. Pracovní trh bude muset být flexibilnější a zaměstnanci ochotni přizpůsobit se novým podmínkám.
V delším horizontu budou zaniklá pracovní místa kompenzována vznikem jiných míst, ať už v nových technologických oborech, nebo ve zbytku ekonomiky, jako důsledek rostoucí produktivity a poptávky. Robotizace a softwarová automatizace rovněž již nyní zvyšují poptávku firem i po tzv. měkkých dovednostech, po flexibilitě zaměstnanců. I realizované sektorové studie projektového týmu MPSV prokázali, že firmám u zaměstnanců nejčastěji chybí kreativita, originalita, odpovědnost, spolehlivost, logické myšlení, schopnost řešit problémy, odolnost a schopnost zvládat stres, přizpůsobivost, respekt k týmové práci, analytické myšlení a iniciativnost.
Jedním z dalších závažných problémů vyplývajících z výstupů systému predikce trhu práce je chronický nedostatek chybějících techniků a inženýrů, po kterých rapidně roste poptávka souběžně s rostoucí řadou plánovaných velkých infrastrukturálních projektů. Patrný je v této souvislosti dlouhodobě nedostatečný zájem o studium technických oborů. Mezi lety 2010 a 2020 klesl celkový počet studentů českých vysokých škol o čtvrtinu, přičemž nejvíce, a to o 37 procent, v technických oborech, výrobě a stavebnictví. Mezi nejvíce poptávané profese jsou přitom právě řazeni stavební inženýři, technologové a absolventi dalších technických směrů.
Podle portálu www.predikcetrhuprace.cz, který spravuje MPSV, je zřejmé, že například v profesích, jako je specialista ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech v současnosti působí přes 97 tisíc lidí a za tři roky to podle odhadů bude již takřka 105 tisíc. V roce 2015 v těchto oborech a profesích působilo necelých 80 tisíc lidí. Přesto jich bude potřeba ještě více.
Příklad ze zcela jiné oblasti. Očekává se velký zájem o architekty a specialisty územního plánování. V roce 2011 jich v naší zemi působilo 10 500, v roce 2020 již přes 17 tisíc a predikční systém odhaduje, že v roce 2025 jich bude potřeba 19 500. Více než šedesát procent firem se u nás potýká s nedostatkem technicky zaměřených pracovníků. Nejde však pouze o IT odborníky, ale i o klasické profese stavaře, strojaře, svářeče, mechaniky všeho druhu, obráběče kovů nebo montéry. Predikční systém v této souvislosti každoročně mapuje rozdílné potřeby uváděných profesí i dle jednotlivých krajů adekvátně jejich specifickému územnímu rozvoji.
Funkční predikční systém nabízí i údaje týkající se trhu práce z hlediska aktuálního věkového složení zaměstnanců. Zejména zaměstnanci ve věku 50+ se pro své zaměstnavatele můžou čím dál více stát zlatým dolem znalostí a vědomostí. Mají nenahraditelné zkušenosti a know-how, jsou zodpovědnější, oddaní své práci a loajální vůči svému zaměstnavateli. Často se přitom můžou zaměstnavateli vyplatit více než výrazně mladší kolegové. Nejenže vydrží déle na jedné pozici, ale obvykle jsou při práci svědomitější, mají méně absencí a disponují lepšími sociálními dovednostmi.
Poznatky získané projektovým týmem MPSV dále prokazují velmi příznivý trend, kterým je stále vyšší počet pracujících seniorů v období po nabití důchodového věku. A to i přesto, že jejich aktivity na trhu práce mírně snížil covid a opatření s ním spojená. Mezi roky 2010 a 2020 totiž množství zaměstnaných lidí starších 60 let narostl z 260 300 na 458 800. Pro trh práce se tak stávají důležitější než kdykoliv předtím. Podíl pracujících seniorů na celkové zaměstnanosti se za tu dobu zvýšil z 5,3 na 8,8 procenta. U lidí starších 65 let je nárůst ještě prudší – ze 75 600 na 148 300. Podíl této věkové skupiny na počtu pracujících se tak téměř zdvojnásobil z 1,5 na 2,8 procenta, což prokázaly i údaje Českého statistického úřadu.
A jaké důvody vedou k nárůstu pracujících seniorů? Jednak je to skutečnost, že naše populace postupně stárne, přibývá starších lidí pro setrvání na trhu práce s potřebnou fyzickou i psychickou vitalitou. Je to i postupné zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu, který je zastropován na 65 let, ale až do dosažení této hranice se postupně u každého ročníku zvyšuje. Dlouhodobý růst počtu pracujících seniorů je provázen i výraznými změnami v ekonomické a vzdělanostní struktuře těchto osob. Mezi seniory přibývá těch, kdo mají vyšší vzdělání a déle vzhledem k povaze svého zaměstnání pracují. Pozitivním poznatkem je i to, že zaměstnavatelé jsou v současnosti ochotnější než dříve nabízet seniorům částečné pracovní úvazky. Mnoho starobních seniorů si kvůli udržení určité životní úrovně potřebuje přivydělat a zásadně se postupně mění i jejich mentalita, kdy chtějí být déle aktivnější a společnosti prospěšní.
Dosavadní poznatky využitelnosti systému predikce trhu práce prokázaly, že je jedinečný i pro svoji regionální dimenzi, kdy jeho uživatelé mohou při svém rozhodování mezi kraji porovnávat i jednotlivé profesní skupiny, odvětví a vzdělanostní skupiny, a tím volit co možná nejvhodnější a nejúčelnější řešení v rámci rozvoje území, firmy, výběru zaměření oboru vzdělání odpovídající možnostem a potřebám lokálního pracovního trhu.
Systém predikce trhu práce byl na MPSV vytvořen díky realizaci projektu „Predikce trhu práce“ – Kompas (reg. č.: CZ.03.1.54/0.0/0.0/15_122/0006097“), který je v rámci Operačního programu Zaměstnanost financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
PR