"Letos byl zájem nejvyšší a ještě příští rok bude. Cítili jsme i to, že žáci byli bezradní a na poslední chvíli se snažili dostat na nějakou střední školu, protože skončili někde třeba lehce pod čarou, a bylo hrozně těžké někde místo získat. Dřív se dostali ti, kteří měli trojky, poslední dva tři roky už je to horší," uvedla Jana Toušová ze Střední odborné školy obchodu, užitého umění a designu Plzeň, kam chodí 700 žáků. Podle ní by od dalšího školního roku mohla být situace lepší, protože by se děti mohly děti hlásit místo současných dvou na tři obory.
Škola letos musela zvětšovat prostory na přijímací zkoušky. Zájem je o grafický design a s příchodem nových technologií a umělé inteligence o multimediální tvorbu, ale také o obchod, cestovní ruch i o aranžéry.
"Letos jsme otevíraly k jedné třídě zdravotního lycea dvě navíc. Místo třech tříd praktických sester máme čtyři. Velký přetlak začal po covidu," řekla Jana Bednářová z plzeňské Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické, která je s 1300 žáky jednou z největších zdravotních škol v Česku. Kraj jako zřizovatel musel škole vyčlenit další dvě patra v další budově. "O sestry je obrovský zájem, nemocnice volají pořád. Chtějí, stejně jako domovy důchodců a léčebny dlouhodobě nemocných, abychom k nim chodili na praxe," uvedla.
Gymnázium a Střední odborná škola Plasy se 600 žáky eviduje podle zástupce ředitelky Marka Tramby u všech oborů minimálně třetinový nárůst zájemců. Nejvíce se děti hlásily na veterinářství, ale v posledních čtyřech letech jsou také víc motivované k zemědělství. "Stoprocentně to musí být vedené rodinou," dodal. Farmy shánějící absolventy vypravují pro žáky autobusy a vozí je na zkušenou.
"Určitě teď máme větší poptávku. Tady lákáme děti na ukázky truhlářských prací, dále tu máme výheň, která kove," řekl Luboš Makrlík ze Střední školy Oselce, kam chodí 220 kovářů, truhlářů, včetně uměleckých, či opravářů zemědělských strojů.
"V kraji bychom potřebovali vyšší zájem o strojírenské obory," řekl náměstek hejtmana Vladimír Kroc (ANO). Podle hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) tam teď míří díky demografické křivce více dětí, ale procentuální podíl strojařů se nezvětšuje.
Podniky podle nich nemohou čekat na to, že se jim děti samy přihlásí. První velký krok udělal Doosan Plzeň, který vytvořil vlastní centrum praktické výuky, a podobně postupuje APB Plzeň a Gerresheimer v Horšovském Týně. Kraj se na svých školách snaží spolu s firmami přizpůsobovat a měnit obory a chce, aby tam učili odborníci z podniků. "Firmy musí investovat do center praxe a pracovat s dětmi dříve než v deváté třídě," řekl Kroc.
čtk
