Co se ve vás krátce po utkání mísí za pocity?
Obrovská radost. Předkola jsme zvládli výborně, pětkrát jsme vyhráli, jednou remizovali. Postup je to tedy zasloužený. Dneska to ale nebylo jednoduché, škoda, že jsme v úvodu neproměnili nějakou šanci. Pak jsme dostali gól a hrozně si cením toho, že to mužstvo nepoložilo. Je to obrovský úspěch, jsme maximálně spokojení. Dosáhli jsme toho, o čem jsme snili.
Co vám běželo hlavou, když rozhodčí odpískal konec?
Spadlo ze mě trochu napětí. Byl to nádherný moment, když si uvědomíte, že budete hrát Ligu mistrů. To se nepoštěstí českému týmu každý rok. Je velký boj se dostat vůbec do evropských pohárů.
Když jste před rokem a třemi měsíci přebíral tým, tak vás tohle asi nenapadlo ani v nejdivočejším snu, že?
Tenkrát jsme prohráli na Spartě, nezačal jsem tady úplně dobře. Ale pak jsme se zvedli a minulý rok byl úžasný. Teď zažijeme Ligu mistrů, předčilo to moje očekávání, jednoznačně. Jsem rád, že tenhle tým můžu trénovat, je to banda bojovníků, kteří se nevzdávají.
Jak vysoko řadíte tento úspěch?
Na klubové úrovni je to ale asi nejvíc. Ale když vyhrajete titul, tak je to také obrovský úspěch. Pro mě byl úspěch i záchrana s Blšany. Jen je to opačný pól. Veliký dík patří i fanouškům, kteří vytvořili takovou kulisu.
Ještě se vraťme k zápasu. Znovu vám vyšlo střídání. Jak dlouho jste rozmýšlel poločasovou výměnu Sýkory za Klimenta?
Chtěli jsme tam dát druhého útočníka. A také, aby měl Choras (Chorý, pozn. red) vedle sebe hráče, který je ještě více do ofenzivy. Honza dostal zbytečnou kartu ke konci první půle, proto jsme k tomuhle kroku sáhli. Kliment hru maličko posunul, byl v místech, kde by měl být a nakonec utkání rozhodl. Bohužel pro něj i pro nás se následně zranil.
Jak vážné to zranění může být?
Co jsem slyšel, tak cítil ve svalu prasknutí. Uvidíme, jak na tom bude zítra po vyšetření.
Krátce po závěrečném hvizdu za vámi šel majitel pan Šádek. Co vám říkal?
Moc si nevzpomínám. Ale byl šťastný jako všichni kolem. Bylo tam poděkování. Pro mě hrozně znamená to, když vidím lidi kolem, jak jsou šťastní. Je to pecka.
Je pro vás tohle taková osobní satisfakce?
Po národním týmu to nebyly nejlepší chvíle, pak u mě nastalo období, kdy jsem váhal, jestli jít ještě vůbec trénovat. Pomalu jsem se do toho dostával, nakoplo mě angažmá ve Zlíně. Nevím, kam by se ubíraly moje kroky, možná bych už netrénoval. Teď to vyvrcholilo takovým báječným úspěchem.
Budete krotit své svěřence v oslavách?
Dneska je necháme, zítra mají volno. Na další oslavy ale není čas, v sobotu hrajeme. Nechceme nikde zbytečně něco podcenit.
Ve čtvrtek budete s napětím sledovat los. Koho byste si do skupiny přál?
O tom jsem vůbec nepřemýšlel. Jsou tam takoví velikáni, že to tak jako tak bude skvělý klub.
