„Doba, kdy se z Boleváku v zimě těžily vagony tlustého ledu k chlazení piva je dávno pryč. I ostatní naše rybníky v posledních letech zamrzají jen zřídka a led bývá tenčí. Síla ledu se během zimy neustále mění. V Boleváku může být led nestabilní i vzhledem ke stále stoupající hladině. Hlavně první led, který láká zejména děti, bývá zrádný. Na bezpečnost by proto měli myslet hlavně rodiče a zbytečně neriskovat chůzí po ledě,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí, do jehož gesce spadá i oblast Boleveckých rybníků.
„Nebezpečná jsou hlavně místa, kde v rybníce proudí voda, zejména tedy u přítoků vody do rybníka a kolem výpusti a přepadu. Při nižších mrazech tam hladina často vůbec nezamrzne. Jako u přítoku od Malého boleveckého rybníka,“ doplnil vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar.
Úskalí tenkého ledu znají hlavně dálkoví bruslaři. Najezdí totiž na ledě i desítky kilometrů za den většinou právě po rybnících a přehradách. Vždy ale s sebou mají vodotěsný batoh se suchým oblečením a na krku píšťalku a dva kovové vyprošťovací bodce s rukojetí, které jim v případě, že by se pod nimi prolomil led, pomohou vytáhnout se zpátky na něj. Vyprošťovací bodce jsou dvě rukojeti s třícentimetrovými dlouhými ocelovými hroty, které lze v případě proboření zaseknout do ledu a přitáhnout se. Hodí se také delší hůl na prozkoumání ledu. Čím vyšší tón má led při úderu holí, tím je slabší. Místa, kde jsou v ledu pukliny či pod něj vytéká voda z nějakého přítoku, bruslaři s respektem objíždějí.
Pro bezpečné bruslení ve více lidech je třeba minimálně 18 centimetrů silný led, který se vytvoří až po několika dnech trvajícím mrazu s teplotami – 15 stupňů Celsia či nižšími. V případě, že je led pokrytý sněhem, promrzá pomaleji, a navíc v něm nejsou vidět praskliny či jiné anomálie. Z důvodu bezpečnosti by nikdo neměl vstupovat na led, když je sám. Právě přítomnost další osoby může být pro případnou záchranu klíčová.
