„Síť internetu věcí má řadu výhod, například dokáže přenést data z míst, kde nejsou jiné možnosti připojení, navíc si klade velmi nízké nároky na napájení, senzory fungují na malou baterii měsíce až roky. Jde o technologii, o jejímž využití se mezi odborníky čím dál častěji hovoří. Jsem moc rád, že v Plzni dokážeme držet krok s dobou a s využitím moderních technologií přinášíme občanům nové možnosti,“ řekl primátor města Plzně Martin Baxa.
Síť PLZEN LoRa využívá v současnosti například Vodárna Plzeň. Ta už instalovala na dva tisíce speciálních čidel, díky kterým může provádět dálkové odečty vody. To přináší výhody zákazníkům i samotné společnosti. „Klasický vodoměr je nutné fyzicky odečíst, pokud na něj ale umístíme malé technické zařízení připojené na IoT síť, získáme do informačního systému vodárny údaje o stavu, průtoku, spotřebě nebo zamrznutí vodoměru. Samozřejmě můžeme detekovat a ihned řešit alarmové stavy, například nekontrolovatelné úniky pitné vody, jež sebou nesou velké finanční ztráty,“ zhodnotil vedoucí zákaznického centra Vodárny Plzeň Pavel Pajtl.
Informace odeslané pomocí dálkových odečtů chce navíc Vodárna Plzeň od příštího roku zpřístupnit také odběratelům, a to přes zákaznický portál nebo mobilní aplikaci. V rámci osazování vodoměrů město zahustilo počet přístupových bodů sítě PLZEN LoRa. „Z původních deseti je jich dnes víc než dvojnásobek. Náklady na pořízení jedné brány přitom nejsou nijak závratné, pohybují se okolo 20 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že vodárna v příštích letech plánuje osadit zhruba 15 tisíc domácností, budeme situaci vyhodnocovat a uvidíme, zda bude nutné tyto body ještě více posílit,“ vysvětlil Libor Červený, ředitel úseku Infrastruktura Správy informačních technologií města Plzně.
Senzory se dají využít také k měření kvality ovzduší, to otestovalo město v rámci projektu na snímání oxidu uhličitého na 25. základní škole v Plzni. „V každé třídě je nainstalované čidlo, které snímá hladinu oxidu uhličitého ve vzduchu. Pokud se kontrolka rozsvítí oranžově, nebo až červeně, detekuje ho ve vzduchu ve zvýšené koncentraci. Na tyto hodnoty mohou žáci reagovat ztrátou pozornosti, zvýšenou malátností, pocity únavy i například až bolestmi hlavy a nevolností. Pedagogové i samotní žáci si díky čidlům včas všimnou, že je potřeba vyvětrat a dostat do třídy čerstvý vzduch tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro výuku. Navíc se nám potvrdilo, že díky senzorům se žáci začínají sami zajímat o tuto inovativní technologii – ptají se, jak funguje. Prohlubuje se tak zároveň i jejich vztah k technice,“ řekl Vlastimil Gola, radní pro oblast podpory podnikání a Smart Cities.
Síť internetu věcí město zdarma zpřístupnilo studentům středních a vysokých škol, a to v rámci vývoje a výzkumu. „Mladým lidem se tak nabízí řada možností, mohou pracovat na vývoji a testování senzorů, analyzování dat, vyvíjet nové aplikace. V poslední době zaznamenáváme také zájem pedagogů ze základních a středních škol o zapojení IoT do výuky, za což jsme samozřejmě rádi a budeme se snažit požadavkům maximálně vyjít vstříc,“ uzavřel technický náměstek primátora Pavel Šindelář.
