„Plzeň jako město v údolí na soutoku řek obklopené kopci se stará o více než 120 mostů a lávek. A každým rokem nějaké přibydou. Starost o ně je pro nás důležitá – tvoří totiž důležité dopravní spojnice různých částí města, bez kterých by se Plzeň jen těžko obešla. Pravidelnou údržbou těchto staveb chceme předejít jejich případnému uzavření a zajistit tak bezpečný provoz. Město stojí ročně údržba přibližně padesát milionů korun, ale ani při několikanásobném navýšení této částky bychom neopravili všechny mosty a lávky, které to potřebují,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
„U mnohých staveb, které se prováděly v rámci takzvaných akcí Z v padesátých až osmdesátých letech, se nedochovala potřebná stavební dokumentace. To byl i případ mostu v Liticích. Teprve po odkrytí klenby mostu jsme viděli, co pod vozovkou opravdu je. Během stavby jsme tak museli měnit projekt, což práce ve výsledku zdrželo,“ vysvětlil Václav Šašek z Úseku komunikací Správy veřejného statku města Plzně, který měl stavbu na starosti.
Během opravy bylo nutné obnažit most až na klenbu v jeho starší části a rámovou konstrukci v té novější. Po obnažení klenby bylo zjištěno, že nelze z důvodu stavu klenby provést původně navržené její obetonování a spřažení s původně navrhovanou železobetonovou deskou. Byla proto navržena a vybudována nová železobetonová desková konstrukce nad klenbovou částí založená na 20 mikropilotách tak, aby nezatěžovala klenbu stávající. Piloty byly navrtány do masivních kamenných opěr klenbové části mostu. Prostor mezi původní klenbou a novou konstrukcí byl vyplněn výplňovým betonem.
Následně byly provedeny izolace s ochrannou vrstvou, opravena kamenná opěrná zeď, vybudována římsa opěrné zdi a mostu. Dále bylo osazeno nové zábradlí na římsu opěrné zdi i mostu a na povodní straně mostu. Podkladní vrstvy vozovky byly lokálně sanovány z důvodu přítomnosti nevhodných materiálů a následně proběhlo položení vozovkového souvrství, zadláždění chodníků, sanace zespod klenbové části mostu a osazení dopravního značení. Most získal na krajích nové římsy a zábradlí, vozovka je nyní užší a chodníky širší. Spolu s opravou mostu proběhla i vynucená výměna vodovodu, který je veden mostní konstrukcí.
Kamenný most s jedním polokruhovým obloukem překonává potok uprostřed Litic, které jsou od roku 1990 součástí Plzně jako její Městský obvod Plzeň 6-Litice. Nosnou konstrukci mostu tvoří kamenná klenba s kamennými opěrami, která byla na povodní straně rozšířena o železobetonovou monolitickou desku založenou na železobetonových opěrách. Koryto potoka, který teče pod mostem, je regulováno betonovými zdmi se dvěma opěrami, u kterých je uložena kanalizace. Ve vysoké části těla mostu byla dodatečně v polovině 19. století osazena barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Ta je jako jediná památkově chráněná, během stavby ji chránilo bednění a po část stavby musela být socha z důvodu bezpečnosti a snížení rizika jejího poškození odborně demontována. Socha byla opětovně odborně osazena před uvedením mostu do provozu.
Příjezdová komunikace do Plzně, na které se most nachází, byla vždy klíčovou nejen pro obyvatele Litic, ale i pro ty, kteří do Plzně přes Litice jeli. K opravě mostu mohlo dojít hlavně proto, že do Litic lze z Plzně dojet již i po přivaděči.
