Za šest let kontrol inspektoři SZPI uskutečnili 73 805 kontrol, z nich u 19 512 kontrol zjistili porušení právních předpisů. Inspektoři tak zjistili za dané období pochybení u 26,2% kontrol a společné stravování tak představuje nejproblematičtější segment ze všech typů provozoven v kompetenci SZPI. "To, že zhruba každá čtvrtá kontrola ve společném stravování zjistila porušení právních předpisů, považujeme za neakceptovatelné a dále budeme vyvíjet maximální úsilí o zlepšení situace," uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Po zahájení kontrol v roce 2015 v restauracích se ukázalo, že jejich stav je velmi zanedbaný, významná část provozovatelů si není vědoma ani nezákladnějších povinností a inspektoři byli nuceni na místě uzavřít 144 provozoven společného stravování pro neakceptovatelný hygienický stav. "To představovalo 65,2% provozoven uzavřených SZPI," podotkl Kopřiva. V roce 2020 šlo o 22 uzavřených provozoven a v roce 2019, tedy před vyhlášením nouzového stavu, o 49 provozoven. Výskyt nejzávažnějších porušení tak v období 2015–2020 poklesl o více než dvě třetiny. Středně a méně závažné prohřešky v oblasti hygienických požadavků přesto zůstávají problémem, pochybení inspektoři zjistili u 31% z celkem 45 508 jejich kontrol ve společném stravování.
K typickým důvodům vedoucím k uzavření patří podle Kopřivy dlouhodobá rezignace na úklid v provozovně, rizikový technický stav zařízení a prostor provozovny, zaplísnění prostor a chladících zařízení, výskyt škůdců a absence jejich regulace, chybějící přívod teplé vody, nevyhovující podmínky skladování či nezvládnutý odvoz odpadů. "Jde o podmínky přímo ohrožující zdraví spotřebitelů," dodal Kopřiva.
Nedostanete to, co si objednáte
Výrazný problém společného stravování představuje klamání spotřebitele a falšování. "Jde o praxi, kdy je v nabídce uvedená složka pokrmu nahrazena jinou, typicky levnější složkou. Například kontrolní akce zaměřená na druhovou pravost masa v restauracích a rychlém občerstvení potvrdila klamání spotřebitele u třetiny z hodnocených vzorků, mj. v „dančím guláši“, „telecím a kuřecím kebabu“. Dále se jedná o nabízení pokrmů označených „svíčková na smetaně“, „těstoviny se smetanovou omáčkou“, „pizza na smetanovém základě“, ve skutečnost ale jde o pokrmy připravené na bázi náhražky z rostlinných tuků. Řada provozovatelů klame spotřebitele i uváděním složek „mozzarella“, „smažený sýr“, „smažený Eidam“, přičemž kontrola potvrdla použití levnější náhražky z rostlinného tuku. Klamání inspektoři SZPI zjišťují i u složek označených „šunka“, „parmská šunka“, „Prosciutto di Parma“ aj. Provozovatelé spotřebitele klamou i označováním nápojů, „Džus – 100% ovocný podíl“ je ve skutečnosti nápoj s nižším podílem ovoce, „Meruňka – ovocný destilát“ je aromatizovaná lihovina, pivo označené „12° ležák“ je nápojem nižší stupňovitosti, „víno z Moravy“ ve skutečnosti pochází ze Slovenska nebo Maďarska, nápoj deklarovaný „čokoláda“ obsahuje nižší než požadovaný obsah kakaa. Falšování a klamání spotřebitele inspektoři zjistili u 23% z celkem 10 451 hodnocených vzorků pokrmů a nápojů.
