"U učitelů jsem očekával vyšší zájem. A to jsme na tom lépe oproti jiným krajům, protože máme minimálně v Plzni a v blízkém okolí mobilní odběrové týmy, které zajišťuje fakultní nemocnice, za což jí děkuji. Pokud je větší zájem, tak vyjedou," uvedl Bartoš. I při nízké poptávce je ale rád za každého pozitivního člověka, jehož se díky testům podaří zachytit a který nákazu nebude šířit dál.
Zatím neslyšel nic o tom, že by mělo testování veřejnosti začít už od středy. "Systém je nastavený na 18. prosince. Jestli to chceme spustit ve středu se zmatky, nebo v pátek jakžtakž, tak za mě tedy lépe ten pátek," řekl. Lidé se mohou objednávat na páteřních odběrových místech, která se velmi často kryjí s těmi, kde se testy už provádějí, tedy v krajských a fakultních nemocnicích. Doba nutná pro otestování aantigenním testem záleží na zručnosti laboranta a vybavenosti technikou, je od deseti do 30 minut.
"Plánem je, že by se do testování měli zapojit i praktičtí lékaři. Ta koordinace je ale na centrálním řídicí týmu," uvedl ředitel. Podle něj by se to mohli naučit, ale ne všichni do toho budou mít chuť, a to z různých důvodů. "Pokud by byl zájem veřejnosti větší než u pedagogů, tak by to mohlo pomoci, protože to by odlehčili velkým odběrovým místům, která řeší samozřejmě přednostně PCR testy," uvedl Bartoš.
Plzeňský kraj byl do nedělního rána na nížším, třetím stupni pohotovosti PES, dnes už je na čtvrtém. Bartoš si dosavadní relativně dobré skóre vysvětluje tím, že po zkušenostech z jarní vlny (hlavně s problémy v příhraničí), se mu lidé zdají "trochu ukázněnější" než v jiných regionech. "Ale může to být můj subjektivní dojem, nemám pro to důkazy," uvedl. Přispívají k tomu i mobilní odběrové týmy, které jezdí pořád pravidelně po kraji. "Opravdu se snaží, a přispívá to k záchytům," dodal.
čtk
