Unikátní multimediální expozice poodhalí různá tajemství panovníkova života a představí celou řadu zajímavých exponátů. Pomocí hologramů Rudolf II. seznámí návštěvníky se symboly svého majestátu – všemi korunami, jimiž byl korunován, a také s nejvýznamnějšími předměty legendárních císařských sbírek. Výstavního Rudolfa II. na multivideomappingu zpodobnil syn nejznámějšího císařova filmového představitele Jana Wericha (Císařův pekař a Pekařův císař) – herec, dabér, moderátor, ale i ekonom a pedagog Jiří Werich Petrášek. Výstava je k vidění v rámci běžné prohlídky hradu Loket.
Rudolf II. je dodnes známý svojí fascinací alchymií a okultními vědami, stejně tak vášnivě však obdivoval umění a sbíral nejrůznější rarity. V expozici je proto možné nahlédnout do kabinetu kuriozit a kunstkomory anebo zjistit, jak fungovala renesanční alchymistická laboratoř. Mezi nejzajímavější a raritní exponáty patří preparovaná zvířata oděná do nejrůznějších kostýmů (např. bažant – kardinál, kohout – generál, sojka – myslivec, husa – kuchařka, kočka – šlechtična atd.) či sbírka polodrahokamů a mušlí.
Důraz je kladen na efektně multimediální zpracování a nejmodernější technologii, která doslova prostupuje celou výstavou. Nechybí tak obří videoprojekce s exklusivními materiály vzniklými pouze pro tuto výstavu nebo velký hologram, na kterém sám Rudolf II. představí všechny své korunovační klenoty.
Návštěvníci se také dozvědí důležitá, ale pro někoho i méně známá fakta – například o císařově komplikovaném vztahu k bratru Matyášovi, o potenciálních nevěstách i faktických milenkách anebo to, že jeho syn Julius Caesar d´Austria brutálně zavraždil mladou dívku. Věděli jste například, že mladý arcivévoda Rudolf studoval sedm let na španělském královském dvoře v Madridu, kam doputoval i se svým rozlehlým dvorem? Anebo že jindy přebohatá korunovační hostina a doprovodné slavnosti byly v Rudolfově případě výrazně skromnější než u jiných panovníků?
Rudolf II. jako milovník umění, mecenáš a podporovatel věd přispěl k velkému kulturnímu rozkvětu českých zemí a jejich živým stykům s cizinou v závěrečné epoše renesance, která je po něm v českém prostředí nazývána dobou rudolfinskou. Císař shromáždil rozsáhlé a cenné sbírky, které však spolu s dalšími poklady nevyčíslitelné hodnoty byly na sklonku třicetileté války uloupeny švédskými vojsky a odvezeny do Stockholmu – mezi nimi například i Codex Gigas (Ďáblova bible), největší rukopisná kniha světa, která je od té doby uložena v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat ji od Švédska zpět.
