Jak moc to pro vás byl pikantní zápas? Zápasy s Budějovicemi jsou pro mě furt speciální. Sice už tam nějakou dobu nejsem, ale furt jsem se tam narodil, mám tam rodinu. Vychovaly mě zkrátka do hokeje. Zrovna ve středu jsem v Budějovicích byl něco zařizovat a s někým jsem se tam i setkal. Asi mi přinesl štěstí. V nějakém tom kontaktu tedy jsem.
Váš kamarád Pavel Pýcha? Přesně. (smích)
Zápas byl jak na houpačce. Začátek vám asi vyšel tak, jak jste chtěli, že? Určitě. První třetina byla výborná, odskočili jsme. O přestávce jsme si řekli jsme si, že na to navážeme, ale dostali jsme první gól, takový nešťastný od modré. Pak nás to vyvedlo z rytmu. Vyrovnání byl ale zároveň takový impuls pro to zase zabrat.
Vy jste se na vítězství podílel jednou brankou.. Trenéři furt apelují, ať stojíme před brankářem. Dneska se to povedlo. Od Jíři (Jiříčka, pozn. red.) mi to přišlo ideálně. Nebyla to ani rána, dalo se to dobře trefit. Pod lapačku gólmanovi.
Vaše útočná lajna s Davidem Stachem a Pavlem Musilem byla hodně nebezpečná. Cítíte, že vám spolupráce sedí? Hned, když se šlo na led, tak jsme takhle byli spolu. S klukama si rozumíme, další zápasy se to střídalo, měli jsme trochu zdravotní problémy. Teď nás dal trenér zase dohromady. Chemie je důležitá, myslím si, že to bylo docela dobré.
Bylo znát, že se hraje o postup do play-off? Bylo. Takový pohár je dobrý nápad, má to nějaký systém. Šli jsme si za postupem, lepší hrát zápasy, než trénovat nebo domlouvat přáteláky.
