A rekordman Petržela zřejmě směle může myslet i na metu 500.„Ale je to strašně daleko. Bude záležet na mém zdraví. Přece jen v pokročilejším věku je člověk náchylnější na nějaké zranění. Ale každý zápas, který přidám bude plus,“ svěřil se po úctyhodném zápisu do fotbalových statistik štírek Milan Petržela. V nejvyšší české soutěži hrál kromě Slovácka také za Jablonec a pražskou Spartu, ale nejkrásnější léta prožil v Plzni. Za Viktorii v první lize nastoupil k 267 utkáním, vybojoval s ní čtyři mistrovské tituly. Ten pátý mu schází proto, že v té době působil v německém Augsburgu při svém jediném zahraničním angažmá.
Celkovým rekordmanem v české i československé nejvyšší soutěži zůstává nynější trenér národního mužstva Jaroslav Šilhavý, který odehrál 465 prvoligových utkání. Cílíte i na něho?
Překonat i pana Šilhavého by bylo hezké. Ale spíš teprve vstřebávám nynější rekord. Ani si ho ještě pořádně neuvědomuji, i když jsou to moc příjemné pocity. Určitě mi v kariéře pomohlo, že se mi vyhýbala zranění. A rozhodně bych ještě nechtěl končit.
Takže ani meta pěti set utkání není pro vás nedostižitelná?
To mi každý předhazuje. Je to možné, ale bude velice těžké držet se s těmi mladými a novými hráči, co přicházejí. Konkurence je velká. Je tam hodně překážek.
Poblahopřál vám k zápasu Stanislav Vlček, kterého jste dorovnal?
Ještě ne. A možná ani nebude. Vždyť víte, my teď se slávisty nemáme moc dobré vztahy...
Počkejte, hrajete za Slovácko, ale teď mluvíte jako bývalý hráč Plzně?
Přesně tak to myslím. A mezi Plzní a Slavií je to teď vyhecované.
Viktorii řadíte v kariéře nejvýš, že? S ní jste slavil tituly, zahrál si Ligu mistrů, Evropskou ligu...
Prožil jsme tam jedenáct krásných let. Zažil jsem tam všechno možné, zahrál si všechny možné soutěže, poháry. Vyhráli jsme i nějaké trofeje. To angažmá samozřejmě hodnotím nejlépe. Pořád mám v Plzni spoustu kamarádů a vždycky se tam rád podívám.
Plánujete, co bude dál? Ve Slovácku vám končí smlouva po téhle sezoně..
Mám ji do léta, takže uvidíme, co bude dál. Počkám si na vedení, oni musejí mít zájem, začít jednat. Nemohu přece jít sám za nimi a prosit je, aby mi dali další smlouvu.
Slovácko je štikou první ligy, vážně už v klubu musíte uvažovat o evropských pohárech. Je to pro vás cíl?
Sezonu jsme rozehráli parádně, ale musíme být pořád ve střehu, nemůžeme polevit. Zrovna v den, kdy jsem si připsal ten rekordní zápas, jsme remizovali v Karviné. A s takovými soupeři bychom neměli ztrácet, protože by nás to na konci sezony mohlo mrzet.
Vraťme se ještě k Viktorce. Asi nebylo jednoduché, když jste se v létě 2019 s klubem loučil..
Nebylo to vůbec jednoduché. Měl jsem ale už dřív signály, že Viktorka bude v létě omlazovat. Když přicházely posily, počítal jsem, že v Plzni pro mě místo nebude. Jednání s vedením ale bylo v pohodě, nikdo mě nevyháněl. Říkali mi: klidně tady buď, ale musíš počítat, že se do zápasů budeš těžko dostávat. S tím jsem nesouhlasil. Měl jsem pořád ambice pravidelně hrát, vyšlo z toho nakonec Slovácko, kde jsem v první lize také začínal.
Téměř bratrské pouto jste v Plzni navázal s Davidem Limberským. Bylo pro vás složité, když jste se odloučili?
To je život. Máme k sobě hodně blízko, ale myslím, že tohle vydržíme. A myslím, že naše cesty se pravděpodobně zase protnou. Budeme spolu jednou fungovat už mimo fotbal. Zatím to mám tak, že jsem si odskočil zahrát si do Slovácka, ale plánujeme, že se pak s rodinou zase vrátíme do Plzně.
