Rekonstrukce synagogy se už chýlí ke konci. Měla být hotová dříve, ale zdržela se kvůli pandemii koronaviru. Veškeré restaurátorské práce už jsou hotové, nyní se dodělávají stavební a truhlářské práce a také se dokončuje rekonstrukce rabínského domu, který je do projektu zahrnut. Bude také třeba udělat novou expozici v druhém patře synagogy, zaměřenou na židovské památky v Plzeňském kraji.
"Tóra je to nejpodstatnější, co máme, to ostatní je jen schránka. V Plzni máme tři tóry, které pravděpodobně pocházejí z poválečných svozů z regionu," řekla Freund. Svitek tóry považují podle ní Židé za živou bytost - obléká se, uchovává se ve svatostánku za oponou a když se například stane, že je nezpůsobilá ke čtení, odloupne se z ní inkoust nebo kousek pergamenu, tak se pohřbívá, vysvětlila.
Plzeňské tóry nejsou podle ní v nejlepším stavu, židovská obec by ale ráda věděla víc i o jejich historii. Největší, asi metr vysoká tóra je z června 1890. "Chtěli bychom se pokusit rozluštit donační nápis. Věříme, že to půjde třeba nějak nasvítit a přečíst," doufá Freund. Zatím je známé stáří a také to, že byla věnována jedním členem obce při příležitosti narození syna. Pokud by se podařilo přečíst donační nápis, chtěla by Freund zkusit dohledat v matrikách, v dokumentech židovských obcí či z židovských hřbitovů víc o rodině dárce svitku.
"A budeme jí ještě zdobit - správně by tóra měla mít povijan, který drží dva svitky dohromady. Pak, protože je to královna veškeré moudrosti, měla by být oděna jako královna," řekla Freund. Velká plzeňská tóra tak podle ní dostane sametový ručně vyšívaný pláštík a také štít s 12 polodrahokamy symbolizujícími 12 kmenů izraelských. Další z tradičních ozdob bude koruna posazená na nástavcích, na nichž je svitek navinut. O výrobu koruny se postarají přední čeští výtvarníci a šperkaři. Stříbrná koruna se zlacenými zvonečky bude mít polodrahokamy a křišťálový vrchol. Součástí výbavy je i kovová ručička, používaná k ukazování při čtení tóry, aby se inkoustové písmo na vzácném svitku neroztíralo prsty.
čtk
