„Rozvojové priority, na nichž se během loňského června v rámci kulatých stolů shodla odborná veřejnost, byly nyní spolu s jejich opatřeními podrobeny prioritizaci. Výsledky obou dotazníků, které bylo možné vyplnit na konci roku 2020, se od sebe příliš neliší. Rozdíly ve vnímání důležitosti jednotlivých opatření jsou u odborníků a veřejnosti minimální. Prioritou pro veřejnost v Plzeňské aglomeraci, čítající 108 obcí, což je 22 procent obcí celého Plzeňského kraje a 309 tisíc obyvatel, je oblast životního prostředí. Ta zahrnuje opatření týkající se udržitelného hospodaření s vodou, odpady nebo energií. Nejdůležitější opatření, které v této prioritě bylo zvoleno a zároveň odráží téma, jež v posledních době ve společnosti rezonuje, je zadržování vody v krajině a sídlech. Dále je jako potřebný vnímán rozvoj vodohospodářské infrastruktury, zefektivnění hospodaření s energií či zvýšení recyklace a využití odpadů,“ vysvětlil primátor Plzně Martin Baxa.
Na druhém místě se umístila veřejná vybavenost a služby občanům. „Zde se nicméně prioritizace dílčích opatření mírně liší. Laická veřejnost jako nejpalčivější vnímá zefektivnění činnosti veřejné správy, zatímco odborná veřejnost zvolila potřebu zvyšování kvality a dostupnosti zdravotních a sociálních služeb na území Plzeňské aglomerace. V závěsu je poté rozvoj vzdělávací soustavy včetně vzdělávání neformálního,“ doplnil Martin Baxa.
„Na třetím místě z pěti hodnocených se umístila priorita týkající se inovací, vzdělávání a podnikání. Zde se jak laici, tak i odborníci shodli na potřebě rozvoje a vzniku moderních, ekonomicky perspektivních a udržitelných odvětví. Mobilita skončila na předposledním místě. Zde je jasným cílem vytvoření inteligentního a integrovaného dopravního systému. Na škále důležitosti je pak o něco níže, nicméně stále potřebně, nahlíženo na dopravní dostupnost aglomerace a její rozvoj. Poslední prioritou je udržitelný rozvoj měst a obcí, kde se laická i odborná veřejnost shodla v tom, že nejpotřebnější je revitalizace veřejných prostranství a historického potenciálu obcí,“ doplnil ředitel Útvaru koordinace evropských projektů města Plzně Erich Beneš.
Ohledně toho, kolik by do Plzeňské aglomerace v novém dotačním období mohlo směřovat peněz se v současné chvíli stále jedná. V minulém programovém období 2014 až 2020 byly do území díky nástroji ITI investovány cca čtyři miliardy korun.
Co je to Strategie Plzeňské aglomerace 2021+?
Hlavním smyslem strategického dokumentu je definovat, jaké aktivity by v území měly být realizovány v horizontu sedmi let tak, aby byla podporována konkurenceschopnost území a jeho udržitelný rozvoj. Dokument úzce navazuje na cíle Strategie regionálního rozvoje ČR 21+, který vychází ze Strategického rámce ČR 2030.
