Rekonstrukce zahrnula úpravu silnice III/180 32 od křižovatky Do Štěnovic x U Pole až na okraj zástavby ve směru k Tyršovu mostu včetně nové okružní křižovatky ulic Do Štěnovic x Dlážděná x Litická. Město vybudovalo zastávkové zálivy pro autobusové linky. Součástí stavby bylo vybudování či oprava chodníků nejen v ulici Dlážděné, ale také v Litické a v ulici K Doudlevcům, která je obytnou zónou, a chodníky město vybudovalo i podél silnice III/180 32. Na závěr proběhly sadovnické úpravy. „Součástí bylo i prodloužení stávajících kanalizačních řadů, přeložky a doplnění vodovodních řadů, doplnění veřejného osvětlení. S tím souviselo nutné přeložení slaboproudých rozvodů a rozvodů středotlakého plynovodu,“ doplnil Pavel Grisník, vedoucí magistrátního odboru investic, jenž stavbu realizoval.
Podle plzeňského primátora Martina Baxy (ODS) je Dlážděná ulice stěžejní dopravní tepnou této městské oblasti. "Jsem především rád, že díky investici ve výši 44 milionů korun se zvýší bezpečnost zdejších občanů. Vybudovali jsme zde zcela chybějící infrastrukturu pro pěší a také novou okružní křižovatkou pro motoristy,“ řekl primátor.
Kompletní rekonstrukce Dlážděné ulice byla nutná především z důvodu velmi špatného stavu vozovky a doprovodných sítí po realizaci kanalizace a vodovodu. "Díky ní se zvýší nejen bezpečnost motoristů, což zajistí nová okružní křižovatka, ale vyřešily se i chybějící chodníky pro pěší. Nově jsme také vybudovali zastávkové zálivy pro autobusové linky městské hromadné dopravy i veřejné dopravy Plzeňského kraje. Stavba trvala od března loňského roku. Zkolaudovali jsme ji na začátku července,“ vysvětlil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.
Podle starosty centrálního obvodu Davida Procházky, pod nějž Radobyčice patří, bylo právě toto jedno z problémových míst z důvodu, že jím vozidla projížděla rychle. "Museli jsme žádat městskou polici i dopravní policii o asistenci a měření rychlosti. Tato křižovatka problém vyřešila, řidiči musí zpomalit," pochvaloval si Procházka.
Radobyčice jsou původním hradištěm z pozdní doby bronzové a pozdní doby halštatské. Celá plocha bývalého hradiště je od roku 1930 zastavěna a nejsou zde patrné ani žádné stopy původního opevnění. První zmínky o obci pocházejí z roku 1418 a naleznou je zájemci v městské berní knize. Od první zmínky patřily Radobyčice plzeňskému velkostatku, a to až do roku 1848, kdy se staly plnoprávnou obcí. V roce 1915 byla obec elektrifikována a od roku 1923 spojena s Plzní státním autobusem (na lince Plzeň–Předenice). V roce 1941 bylo rozpuštěno obecní zastupitelstvo a dosazen vládní komisař, v květnu 1945 ustanoven místní národní výbor, který tu působil do roku 1949, kdy byly Radobyčice připojeny k Plzni. Vyčleněny byly v roce 1964. K Plzni se definitivně Radobyčice opět připojily v roce 1976. Ulice v této části byly pojmenovány až právě po připojení k Plzni, v roce 1979. Dlážděná ulice tak byla prvně pojmenována v roce 1979.
