Po nedělním zápase s Ruskem, v němž Jiříček debutoval jako nejmladší hráč, který kdy naskočil do zápasu seniorského výběru samostatné české reprezentace, byla po mladém Plzeňanovi velká poptávka u médií. Taková, jakou nikdy nezažil. Přesto zůstával nohama na zemi. "Nebylo to šílené, bylo to normální," vyprávěl po zápase s Litvínovem, tedy už s odstupem několika dní.
Zatímco někteří jeho reprezentační spoluhráči naskočili okamžitě do zápasu, trenér Čihák naordinoval mladému bekovi dva dny volna. "Je to vždycky lepší, když to není zkušený hráč, že si v klidu potrénuje a zaběhne se do kolejí, do role, kterou má. Sundávat z hrušky jsme ho ale nemuseli. Je skromný, v pohodě a pracovitý," prohlásil Čihák. Když ve středu přišel do kabiny, dočkal se Jiříček od spoluhráčů i trenérů gratulací. "Nic speciálního nebylo," dodal.
Své kvality ukázal mladý plzeňský bek už v první třetině, kdy zaujal krásnými a nápaditými nahrávkami do obrovských šancí. Ani Petr Kodýtek, ani jeho jmenovec Straka je ale v gól nepřetavili. "Těmi dvěma akcemi jsem se chytnul," komentoval šestnáctiletý bek.
Sám si je moc dobře vědom, že jeho nominace do seniorské reprezentace byla dílem náhody. "Kdyby nebyl covid-19, tak se tohle nestane. Vůbec to tak neberu," zůstal skromný. Co se ale může stát je, že za pár týdnů bude balit kufry a sedět v letadle směr Kanada. 26. prosince za velkou louží začíná ostře sledované mistrovství světa dvacetiletých. A Jiříčkovi bude v tu dobu "už" 17 let a 28 dní.
