„Je to poprvé, co jsme se k výrobě pálenky odhodlali. Vedla nás k tomu snaha zužitkovat pivo, na jehož výrobu byly využity špičkové suroviny a ve kterém je velké množství lidské práce. Po prošlém termínu spotřeby by se totiž jinak muselo vylít. Naší snahou není proniknout na nový trh, bereme to jako zajímavý test, jak využít surovinu, která byla vlastně určená k likvidaci,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer oddělení turismu Plzeňského Prazdroje.
Prazdroj na destilaci vybral pivo z Volby sládků, protože má vyšší obsah alkoholu a pro výrobu pálenky je tak nejvhodnější. Z 10 hektolitrů nevyužité várky tak v likérce v Prádle pomalou a náročnou destilací vznikla limitovaná edice 100 litrů originální Plzeňské pivní pálenky. Tento způsob výroby se používá pro prémiové pálenky, na rozdíl od levnějších produktů, které vznikají ředěním pivního lihu coby odpadu po dealkoholizaci piva. „Má nezaměnitelnou, typicky chlebovou vůni a chuť pivní pěny. Optimální surovinou je vícestupňové pivo, alespoň jedenáctistupňové, ale lepší je silnější. Jednou jsme ji dělali dokonce z jednadvacetistupňového. Pokud se vyrábí z dvanáctky, tak je k výrobě litru padesátiprocentní pivní pálenky zapotřebí zhruba deseti litrů piva. Konečným výsledkem je v podstatě obilný destilát, ve kterém je cítit chmel. Jde o velmi lahodný nápoj,“ charakterizoval pivní pálenku Jan Šteinigl z prádelské likérky L´Or.
Prazdroj trvale usiluje o minimalizaci dopadů svého podnikání na životní prostředí a snaží se maximálně využívat zbytkové suroviny. Jiným příkladem je letošní zahájení prodeje Pivovarských krekrů, které se vyrábí z plzeňského mláta zbývajícího z výroby piva. Šetrně se Prazdroj snaží přistupovat i ke spotřebě vody a jejímu čištění a opakovanému využívání ve svých technických provozech. Zkušební využití piva určeného původně k likvidaci a jeho přeměna na pálenku tak zapadá do mozaiky udržitelného podnikání společnosti.
Zavřené hospody v důsledku koronavirové krize během letošního jara znamenaly pro většinu českých pivovarů včetně Prazdroje zásadní omezení prodejů i zvýšené náklady spojené s likvidací neprodaného piva. Většinu musel pivovar ekologicky zlikvidovat, část použil právě na výrobu pivní pálenky. Přičemž i pivo, které bylo nutné zlikvidovat, mělo další využití. V čistírně odpadních vod z něj vyrobili bioplyn, který slouží jako zdroj energie například na provoz čistírny.
„Otestovali jsme si to, a víme, že vícestupňové pivo lze použít na pálenku. Pevně ale věříme, že už nenastane plošné uzavření hospod a my nebudeme nuceni stát před stejnou situací, jako letos na jaře. Což ale neznamená, že pokud bude o Plzeňskou pivní pálenku zájem, že ji v malém množství jako zajímavost pro návštěvníky pivovaru nebudeme nabízet i v budoucnu,“ dodává Rudolf Šlehofer.
