Občanů ze zemí EU pracovalo na konci minulého roku v kraji 38 024, což bylo proti listopadu o 875 méně a meziročně o 11 méně. Do října 2018 jejich počet 3,5 roku stoupal, poté začal kolísat. Dlouhodobě pracuje v kraji nejvíc Slováků, aktuálně 16 097. Následují Rumuni, jichž na konci prosince bylo 8380, a Bulhaři (6810). Pracovníci z EU nezvyšují náklady firem, které jen odevzdají na úřadu práce informační kartu o nástupu.
Proti listopadu ubylo také cizinců z tzv. třetích zemí, jimž stačí odevzdat informační kartu a nemusejí mít pracovní povolení, protože mají v ČR trvalý pobyt nebo někoho z rodiny s legálním pobytem. Jejich počet rostl od roku 2008 do loňského listopadu. Na konci prosince jich v kraji pracovalo 9620, meziměsíčně o 212 méně, ale meziročně je jich o 789 více. Vedou mezi nimi Ukrajinci, jichž je 6559, následují Vietnamci a Moldavané.
Cizinců ze třetích zemí, kteří získali od úřadu práce povolení k práci, je v Plzeňském kraji 5559, což je proti listopadu o 2981 méně, ale proti prosinci 2018 o 745 více. Ve většině případů mají krátkodobá pracovní povolení do tří měsíců. "Většina klasických pracovních povolení se vyřizuje v režimu zaměstnaneckých karet, které slouží zároveň jako povolení k pobytu i k práci," uvedl Moravec. Vydává je odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra a jejich počty nejsou zahrnuty v krajském počtu pracovních povolení.
Továrny v kraji se bez cizinců neobejdou. "Díky příznivé ekonomické situaci hledají tisíce nových zaměstnanců a na některé pozice, zejména dělnické, přijímají občany EU. Nejčastěji jde o montážní dělníky, pomocné dělníky ve výrobě, obsluhu strojů a stavební dělníky," uvedl Moravec. Firmy v regionu těží z blízkosti dálnice D5 a Německa.
V Plzeňském kraji bylo ke konci prosinci přes 9800 lidí bez práce a pracovní úřady nabízely téměř 38.000 volných míst. Prioritou úřadů práce je obsadit volná místa uchazeči, které mají v evidenci. Český statistický úřad eviduje nyní v regionu 213 tisíc zaměstnanců.
čtk
