"V množství potravin jsme spadli asi na čtvrtinu až třetinu z toho, co bychom tu měli mít," uvedl ředitel Potravinové banky v Plzni Lukáš Bakala. "Zásoby v našem skladu vydrží vždy jen na několik dnů, při velkém počtu příchozích i třeba jen jeden den. Téměř každý den dochází některá z důležitých komodit. Během týdne vydáme i několik tun humanitární pomoci," řekl mluvčí charity Petr Šimek. V pondělí a čtvrtek od 09:00 do 14:30 jsou podle něj velké fronty, v jednom dni obslouží charita asi 500 příchozích, jeden balíček je pro tři až čtyři osoby. Měsíc s ním ale lidé nevyžijí.
Charita i banka potřebují nejvíce balené vody, kávu, čaj, konzervy, nejlépe masové, ale i s hotovým jídlem, rýži, instantní polévky, těstoviny, sušenky, přesnídávky a potřeby na vaření jako hrnce, pánve a talíře a základní hygienické potřeby včetně plenek, dámských vložek, kartáčků na zuby i zubních past.
"Rozhodně bychom potřebovali víc potravin, ale uvědomujeme si, že na veřejnost už nemůžeme tlačit, aby ona zásobovala uprchlíky. I když jsme za to velmi vděčni a nemáme moc jiných zdrojů," uvedl Šimek. Zejména ze začátku přijížděly celé obecní sbírky potravinové a materiální pomoci. Okamžitá solidarita podle Šimka v poslední době trochu vyprchala, viditelný pokles nastal před třemi týdny. "Teď už darů nepřichází tolik, abychom pokryli potřebný výdej," dodal. Uprchlíci mají nárok na humanitární pomoc buď okamžitě po příjezdu, nebo jedenkrát měsíčně.
"Máme obrovské výdeje. Darování od lidí teď opadlo o tři čtvrtiny," řekl Bakala. Banka dostává od obchodních řetězců potraviny těsně před expirací nebo zboží se špatným potiskem. Dárci bance pomohli, protože v posledních týdnech zažívala enormní zatížení. "Nestačíme to úplně pokrývat. Vydáváme každý den, ale jen organizacím, které se starají o jednotlivce," řekl. Nejvíce potravin z banky jde právě do charity, kde jsou podle Bakaly fronty lidí. "Máme teď před sbírkou. Příští sobotu bude v obchodních řetězcích po celé republice. Tam se uvidí, jestli budou chtít lidé ještě něco darovat," uvedl.
Hejtman Rudolf Špoták (Piráti) odhadl dosavadní náklady kraje na uprchlíky na devět milionů korun. Část peněz, hlavně na bydlení, má kraj dostat od státu. "Zatím nám nepřišla ani koruna," řekl. Kraj dále čeká na deset milionů korun od ministerstva financí, které mají přijít podle krizového zákona. Ty chce využít na provoz Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), které stojí do dvou milionů měsíčně.
KACPU dosud ubytovalo přes 1700 uprchlíků z téměř 19.000 lidí, kteří přes centrum prošli od 1. března. Ubytovací kapacity podle Špotáka zatím stačí. "Kraj má nasmlouvaných okolo 3000 lůžek. Máme domluvených zhruba 38 ubytovatelů, zasluvněných je 13. Když víme, že tam někdo půjde, tak pošleme objednávku a zaplatíme," uvedl. Zájem je také mezi rodinami, které nechávají bydlet uprchlíky doma a dostávají od státu 3000 Kč na osobu, hejtman ale neumí říct, kolik jich je. Do regionu dosud přišlo podle odhadů vedení kraje 22.000 uprchlíků. Podle Špotáka už se ale na Ukrajinu někteří vracejí nebo tam jedou pro příbuzné. "Musí dát štítek na odbor azylové a migrační politiky, že přerušují vízum, aby se zase mohli vrátit," řekl. Nevyloučil, že po jejich příjezdu může být Ukrajinců v kraji víc.
Plzeň vyčlenila na pomoc válečným uprchlíkům šest milionů korun. "Kolik jsme vydali na pomoc, nelze teď přesně říct. Vyčíslíme náklady až zpětně," uvedla mluvčí Eva Barborková. Město, které na začátku války poskytlo rodinám deset bytů a další připravuje, vybudovalo v kulturním domě Peklo dočasné nouzové přístřeší s 50 lůžky a poskytlo dům v Dominikánské ulici. Uprchlíci tam najdou šatník, sociální a právní poradenství i pomoc s bydlením a zajištěním práce i adaptační kurzy a češtinu.
Ukrajinci, kteří potřebují hlídání dětí, mohou využít pět adaptačních skupin od 07:00 do 16:00 v 78. a 49. MŠ a dále v ZŠ Benešova, 31. ZŠ a ZŠ Bolevecká. Uprchlíci mají bezplatnou MHD, město také vyhlásilo veřejnou sbírku Pomáhající Plzeň.
