Piráti se podle Tůmy sice navenek tváří jako strana, která je pro snižování daní. Ve skutečnosti horlivě chtějí zavést minimálně čtyři úplně nové daně v extrémně vysoké výši, které sáhnou velmi hluboko do peněženek občanů.
Koaliční smlouva dua Piráti, STAN výslovně potvrzuje to, co Piráti prosazují již dlouho: Prověříme možnost zavedení uhlíkové a ekologické daně. Co to znamená? Podle ekonomického experta Věslava Michalíka jde v prvé řadě o ještě další zdanění paliv, topiv a surovin. Piráti chtějí zavést ještě další ekologickou daň na paliva a topiva, reálně můžeme čekat benzin za 40 kč/l nebo i dražší. Také to znamená zdanění leteckých paliv a radikální zdražení leteckých dovolených. A velmi drsně taková daň uškodí i starším lidem na vesnicích, kde neexistuje jiná alternativa k topení uhlím než extrémně nákladné elektrické akumulačky. Uhlíková daň zase znamená přirážku za nákup jakéhokoli zboží nebo majetku, přirážku za nákup jídla či pití (zejména masa a alkoholu), a samozřejmě další přirážku k ceně paliva. Další pirátskou novinkou má být tzv. uhlíkové clo na importovnané zboží, což ve výsledku znamená, že elektronika z Číny nebo oblečení z USA se vám může zdražit klidně o 10% nebo i více.
Další nových daní, kterou Piráti systematicky podporují, je daň z plastových obalů. Daň je zdánlivě nízká, znamená zdražení v řádu halířů až korun na obal, jenže její výše odpovídá ceně obalu samotného, takže pro dodavatelské řetězce znamená 100% zdražení.
Piráti chtějí také zavést digitální daň a daň z finančních transakcí, což se zdánlivě dotkne jen „zlých velkých firem“, jenže fakticky to zaplatí obyčejní lidé, kterým velké firmy své náklady zvýšené o pirátské daně pochopitelně naúčtují.
Další vysoké daně mají Piráti přichystané pro vlastníky nemovitostí. "I tam jsou daně motivovány primárně cílem „postihovat něco co Piráti nechtějí“ – a stále více se zdá, že Piráti kopírují KSČ ve snaze nedovolit, aby běžní lidé vůbec směli vlastnit nemovitosti," myslí si Tůma.
Velkou kauzou roku 2019 byl pirátský plán zdanit prázdné byty a kvůli tomu je šmírovat „smart“ sledováním spotřeby elektrické energie. Pracovní skupina Pirátů navrhla zavedení každoroční daně jedno procento z nemovitosti i pro obydlené nemovitosti s tím, že „vedlejším kladným efektem vyššího zdanění nemovitostí je například lepší regulace trhu s bydlením“. Jednoprocentní daň z nemovitosti znamená platit ročně statisíce Kč nikoli z příjmů, nýbrž jako trest za to, že vlastníte střechu nad hlavou.
Piráti mají podle Tůmy také poněkud bolševický přístup k justici – trnem v oku je jim advokacie a zdá se, že jim imponuje komunistické pravidlo, že „obhajoba je součástí obžaloby“. Opakovaně a systematicky tak požadují zrušení základních pilířů právního státu jako je Presumpce neviny či Advokátní mlčenlivost.
Piráti na půdě EU: Hlasovali na podporu nelegální ekonomické migrace a migračních kvót
V říjnu 2019 projednával Europarlament návrth usnesení, který výslovně požadoval, aby členské státy EU „evakuovaly detenční zařízení v Libyi a přesunuly migranty jinam, a to i do EU“, „zavedly humanitární koridory do Evropské unie“ a „své přístavy nechávaly otevřené pro plavidla nevládních organizací“. Dále usnesení vyzývalo Radu EU, aby „urychleně předložila svůj postoj k mechanismu spravedlivého a udržitelného přerozdělování lidí, kteří byli zachráněni na moři nebo se do EU dostali bez pomoci“, a Komisi k „zajištění toho, aby plánované obnovení procesu revize pravidel v oblasti azylu zahrnovalo rovněž udržitelný a spravedlivý mechanismus relokace osob, které připluly po moři“. Jednalo se tedy o uzákonění masové nelegální migrace do EU. Usnesení neprošlo o dva hlasy a všichni čeští MEPs hlasovali proti – až na tři pirátské poslance, kteří hlasovali naopak pro. Konkrétně Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa.
