V regionu je podle webucentrální statistiky aktuální koncentrace uprchlíků 5,6 procenta. Jde o poměr jejich počtu k trvalým obyvatelům, který je druhý nejvyšší po Praze, která činí 7,5 procenta, v celé ČR je to 3,6 procenta. Podíl žen mezi uprchlíky je všude kolem 63 procent.
Dětí do dvou let je v kraji téměř 600, od tří do pěti let 820, dětí ve věku šest až 14 let 3730, dívek a chlapců od 15 do 17 let je 1630, žen od 18 do 64 let je 15.900 a mužů ve stejném věku 8600, lidí nad 65 let zhruba tisícovka.
Nejvyšší koncentrace uprchlíků v regionu je na Tachovsku s 11,6 procenta (4111), následuje Plzeň s 8,9 procenta (17.205) a Stříbro s 5,7 pct (938). Jejich nejvyšší podíl je v Prostiboři na Tachovsku, a to 47 procent, tedy 72 uprchlíků, a 36 procent v Korytech na Plzeňsku.
Podle mluvčí kraje Heleny Frintové bylo v regionu k poslednímu lednu v zaměstnáno 16.300 ukrajinských uprchlíků, z toho v Plzni je to podle kontaktního pracoviště úřadu práce 4434 lidí. "Nejčastěji pracují jako skladníci, montážní dělníci, obsluha strojů a zařízení, uklízeči, stavební dělníci anebo také jako zpracovatelé masa či stavební dělníci," řekl Tomáš Moravec z úřadu práce.
Regionálnímu trhu práce podle hejtmana Rudolfa Špotáka Ukrajinci určitě pomohli. "Zastávají řadu profesí, o něž Češi nemají zájem," uvedl. U kvalifikovanějších míst je podle něj problémem jazyková bariéra. "S krajským Centrem lidských zdrojů teď máme půl roku fungující projekt, dotovaný ministerstvem práce, který cílí na vzdělanější Ukrajince, kteří kvůli tomu, že neumí řeč, tak vykonávají méně kvalifikovanou práci," řekl. Centrum pracuje se stovkami takových lidí, pomáhá jim i s uznáváním diplomů.
"O prodloužení dočasné ochrany prozatím v kraji požádalo 19.000 Ukrajinců," uvedla Frintová. Ochrana jim zatím platí do konce března. Poté bude podle hejtmana jasný skutečný počet uprchlíků, kteří v kraji opravdu pobývají. Odhaduje, že reálně jich bude o pár tisíc méně, než uvádějí centrální statistiky, přes 25.000. Spousta jich odjede a nenahlásí to, řekl.
Podle Špotáka se region začíná hodně potýkat s pracovní migrací. "Dřív museli (Ukrajinci) žádat o povolení, teď mají volný vstup na trh práce. Takže hodně mužů sem vysloveně míří za prací," uvedl.
Podle hejtmana se školy v regionu vyrovnaly s příchodem ukrajinských dětí velmi dobře. V základních školách se zapojilo do výuky přes 2800 dětí, ve středních zhruba 400, v mateřských 360 a tři žáci chodí na vyšší odborné školy. Základní a mateřské školy v regionu přijaly všechny děti i žáky postižené běženeckou krizí. Stejné je to v Plzni. "Nemuseli jsme využít dalších legislativních nástrojů jako zajištění povinného vzdělávání v jiných městech kraje," řekla mluvčí magistrátu Eva Barborková. Školy pro děti a žáky zajistily a stále zajišťují doučování českého jazyka a jejich postupnou integraci, v první etapě uprchlické krize i adaptační skupiny, které už teď nejsou nutné. "Teď se připravují projekty na zkapacitnění škol, abychom mohli zajistit povinné vzdělávání pro tyto žáky přímo ve školách a nemuseli jsme dlouhodobě využívat odloučená pracoviště," uvedla Barborková. Cílem města je také snížit průměrné počty žáků ve třídách na stavy před krizí.
"V nouzovém ubytovaní zabezpečovaném krajem je ubytováno 2070 osob," řekla Frintová. Od loňského července platí stát ubytování jen tzv. zranitelným lidem. Ostatní si ho museli zajistit sami, řekl hejtman.
Kriminalita podle něj mírně stoupla, ale zásadní problémy v regionu nejsou, jde z valné většiny o narušování veřejného pořádku.
čtk
