Dnešní hřbitov na Roudné u kostela Všech svatých byl pravděpodobně založen v první polovině 12. století a sloužil bývalým obcím Malice a Záhorsko. Později zde byli pohřbívání i obyvatelé z nižších vrstev Plzně, především z předměstských Skvrňan a Bolevce. Z 19. století pochází řada významných hrobek a náhrobků, například plzeňského arciděkana Františka Herolda (zemřel 1903), knihovníka Tomáše Cimrhanzla (1899), majitele zvěřince Antonína Kludského (zemřel 1859), inženýra Škodových závodů a průkopníka létání v Plzni Ing. Mikoletského, hrobka rodiny Rohrerovy a další. Ohradní zeď hřbitova, márnice a soubor 61 náhrobků a hrobek nesou statut kulturní památky. „I když se hřbitov na Roudné nachází jen několik minut od centra města, mnohým Plzeňákům je zcela neznámý. Jedná se o výjimečné místo s neopakovatelnou atmosférou a krásným výhledem na městské panorama s věží katedrály sv. Bartoloměje. Hřbitov už dávno neslouží svému účelu, připomíná spíš park se spoustou zeleně. Jeho návštěvu mohu vřele doporučit, zvláště těm, kteří hřbitov neznají. Myslím, že budou mile překvapeni,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
Hřbitov u kostela Všech svatých bude od května do října znovu otevřen každou první středu v měsíci od 9 do 18 hodin. "Vzhledem k tomu, že toto místo neztrácí nic ze svého kouzla ani v zimních měsících, zůstane hlavní brána hřbitova otevřena každou první středu po celý rok. Zkrátí se jen otevírací doba, od listopadu do března bude otevřeno mezi 10. až 16. hodinou,“ doplnila Radka Kolářová z Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně, která se o hřbitov stará.
První květnovou středu se návštěvníkům otevřela i Luftova zahrada v Plzni-Doudlevcích, která se nachází u Tyršova mostu a byla založena manželi Burgerovými na konci 19. století. Poté se o ni staralo několik generací rodiny Luftových. Mezi lety 1918 až 1933 pozemek vlastnil JUDr. Vilém Luft, který zde nechal vybudovat okrasnou zahradu se dvěma rybníky, množstvím exotických dřevin, altánem a sochařskou výzdobou plzeňského autora Otokara Waltera. Součástí zahrady jsou letité stromy, jako např. duby, cypřišky, rhododendrony, tisy a tsugy. Díky specifickému vlhkému prostředí je v zahradě k vidění i celá řada živočichů, jako jsou například žáby, užovky, ale i ledňáčci a volavky. "Model ‚první středy v měsíci‘ platí i zde, zahrada bude otevřena od dubna do října od 9 do 18 hodin, od listopadu do března pak jen od 10 do 16 hodin. U vchodu do zahrady stojí dva zahradní domky, jeden ve velmi špatném stavu. Místo nákladných oprav dojde k jeho zbourání, aby na stejném půdorysu mohl vyrůst dům nový. Ten nabídne sociální zázemí, včetně místnosti s přebalovacím pultem pro maminky s malými dětmi, v plánu jsou i skladovací prostory. Stavba vyjde cca na 6 milionů korun," sdělil Petr Kuták z Úseku městské zeleně Správy veřejného statku města Plzně, která se o zahradu stará.