„Se zahájením provozu fontán, kašen a pítek jsme začali 1. dubna, postupně došlo k demontáži a odvozu ochranných krytů a bandáží, k vyčištění nádob, kontrole technologií a jejich opětovnému napuštění. Tento poslední dubnový týden jsou ve zkušebním provozu, abychom mohli případné závady nechat opravit. Celkem bylo v širším centru města zprovozněno 32 vodních prvků, které budou Plzeňanům a návštěvníkům města zpříjemňovat veřejný prostor nejen v horkých letních dnech,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.
Podle Ilony Pelíškové z odboru životního prostředí jsou jednotlivé kašny a fontány kontrolovány už na podzim při zazimování. „Na jaře musíme znovu zkontrolovat rozvody elektroinstalace a vody, jestli přes zimu nedošlo k jejich poničení, dále také čerpadla, trysky nebo reflektory. Pokud je potřeba, necháme poškozené části opravit nebo vyměnit. Nádoby zachycující vodu musíme vyčistit, popřípadě vyspravit trhliny, dostanou i nový nátěr. Zahájení provozu zabere přibližně tři týdny, posledních sedm dubnových dnů testujeme, zda je vše v pořádku,“ vysvětlila Ilona Pelíšková.
Nejnáročnější na opětovné spuštění jsou pozlacené kašny na náměstí Republiky – Anděl, Velbloud a Chrtice. Trojice moderních kašen vyrobených podle návrhu pražského architekta Ondřeje Císlera, ozdobené sedmi druhy plátkového zlata, má své technologické zázemí ukryté v prostorách plzeňského podzemí. Tam se také nachází největší, skoro dvacetikubíková rekuperační nádrž kašny Velbloud. „Moderní kašny vracející vodu na plzeňské náměstí spustilo město na konci července 2010. Od té doby došlo k jejich drobným opravám, například v letech 2014 a 2015 k opravě zlacení poškozených míst chrliče. Dosud největším zásahem byla loňská instalace olověné vany kašny Velbloud kvůli objevené trhlině,“ doplnila Ilona Pelíšková.
„Voda v jednotlivých kašnách většinou cirkuluje v uzavřeném okruhu, což je nejen hospodárné, ale i ekologické. Výměna vody se provádí jednou měsíčně, nebo častěji podle případného vandalismu, ve fontánách totiž často končí květiny, mobiliář, odpadky nebo mycí prostředky. Kvůli udržení její čistoty a ochrany složitých technologií fontán ji musíme chemicky upravovat dodáváním chloru tak, aby se v kašnách netvořily řasy. V žádném případě se ale nejedná o vodu určenou k pití. Jedinou pitnou vodu najdou lidé v takzvaných pítkách – pumpičkách, kde voda neprotéká kontinuálně, ale každý si ji spouští individuálně,“ vysvětlila Lucie Davídková, vedoucí oddělení městské zeleně odboru životního prostředí.
Jarní spuštění vodních prvků stojí městský rozpočet přibližně 92 tisíc korun, nejnákladnější je zprovoznění tří kašen na náměstí a kašny Rusalka ve Smetanových sadech pod Velkým divadlem. Ročně jde z městského rozpočtu na údržbu a provoz kašen více než 700 tisíc korun.
