"Očekáváme 50 procent dotace, tedy 3,5 miliardy korun. Půjde o peníze z výzvy Heat evropského Modernizačního fondu, kde by mělo být 200 miliard korun," řekl Pašek. Žádost na Státním fondu životního prostředí s velkým počtem šanonů s analýzami má firma podanou skoro rok. Byla už vyhodnocena a zaslána na Evropskou investiční banku do Bruselu, která vydá konečné rozhodnutí. "Ve středu jsme jednali na ministerstvu a fondu životního prostředí a vypadá to slibně," uvedl. Zhruba 1,5 miliardy je podnik připraven hradit ze svého, spoří na to od roku 2020, a na dvě až 2,5 miliardy Kč bude potřebovat peníze od bank nebo akcionářů.
"Máme hotové dva ze tří pilířů dekarbonizace - využívání komunálního odpadu a spalování biomasy, což nám zajišťuje téměř 40 procent potřeby energie v Plzni," uvedl Pašek. Spalovna odpadu je v plném provozu a zaplacená, letos firma dokončila druhý kotel pro spalování biomasy. "Hlavním pilířem je teď záměna uhlí zemním plynem," uvedl ředitel. Podnik nahradí uhelné kotle plynovými turbínami se spalinovým kotlem na kogenerační výrobu tepla a elektřiny. Musí umět spalovat i směs s vodíkem, který má potenciál do budoucna.
Kvůli časové i finanční náročnosti rozdělila teplárna projekt na dvě etapy - první paroplynový cyklus postaví v teplárně v Doubravce a druhý na zdroji Energetika v areálu plzeňské Škodovky. "Teď připravujeme výběr EPC dodavatele (zajistí projekt i výstavbu "na klíč") na první etapu. Dotace by mohla být schválená v prvním čtvrtletí příštího roku. Po dokončení první etapy začneme hned v Energetice, kde to budou vyšší výdaje, protože půjde o stavbu na zelené louce," uvedl ředitel. Na dodávku plynových turbín už vypsala firma samostatné výběrové řízení, které pak vítězný dodavatel nainstaluje do systému.
Po dekarbonizaci bude výkon teplárny přibližně stejný jako dnes. Návratnost by měla být do deseti let, řekl Pašek. Investice zahrnuje ještě menší záložní plynové kotle, které by dodávaly teplo při výpadku paroplynových zdrojů.
Opoziční zastupitelé z TOP 09 Petr Suchý a Michal Vozobule se pozastavili nad tím, že loni byla dekarbonizace vyčíslena na čtyři miliardy Kč, a varovali, že se to může promítnout do ceny tepla. Další opoziční zastupitel Pavel Šindelář (ODS) navrhl pro lepší informovanost o projektu vytvoření pracovní skupiny se zástupci opozice. "Díky analýzám, zjišťování poměrů na trhu a dostupným zařízením se technologické složení na obou zdrojích mění. A do toho přichází inflace, indexy materiálů a další. My si ta čísla nevymýšlíme, každý měsíc máme kontrolní dny, kde upřesňujeme rozpočty," řekl Pašek. Podle něj také nelze v průběhu veřejné zakázky na turbíny zveřejňovat ceny. Výběrová řízení teprve probíhají, takže se čísla upřesní," uvedl zastupitel Petr Fišer (ANO), šéf představenstva teplárny.
Firma se přihlásila ke snižování emisí oxidu uhličitého, ale dekarbonizaci musí provést hlavně z ekonomických důvodů. "Náklady na emisní povolenky enormně rostou a příští rok už mají činit 1,4 miliardy a v roce 2025 dvě miliardy, což je pro nás naprosto zdrcující," dodal Pašek.
Plzeňská teplárenská měla loni čistý zisk 807 milionů Kč, meziročně více než dvojnásobný. Výnosy se zvedly o 29 procent na 5,6 miliardy Kč. Výrazný nárůst ukazatelů zajistil hlavně prodej elektřiny. Na dividendy šlo ze zisku 270 milionů Kč, z toho 176 milionů inkasovalo město. Firma zásobuje 54.000 domácností. Letos v lednu zvýšila ceny tepla v průměru o 4,8 procenta na 626,67 Kč/GJ s DPH, v lednu 2022 zdražila teplo o 9,7 procenta. O cenách na příští rok rozhodne valná hromada teplárny 28. listopadu. Představenstvo navrhlo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení Plzně odmítlo a schválilo zdražení o 28,3 procenta.
čtk
