"Důvodem je především velmi teplá zima, kdy v topném období neklesla žádný zimní měsíc průměrná venkovní teplota pod nula stupňů Celsia. Naopak, únor patřil s průměrnou venkovní teplotou plus čtyři stupně k nejteplejším za uplynulou dekádu," uvedla.
Podle příslušné vyhlášky trvá otopné období od začátku září do 31. května. Vytápění je možné přerušit nebo omezit dříve, pokud průměrná venkovní teplota vystoupí dva dny po sobě nad 13 stupňů Celsia a nečeká se ochlazení. "Od 1. června do 31. srpna je plzeňská teplárna podle vývoje počasí připravena operativně zahajovat temperování u objektů, které daly souhlas s letním vytápěním," řekla mluvčí.
Plzeňská teplárenská loni dosáhla čistého zisku téměř 400 milionů Kč, což považuje za úspěch, zejména v době, kdy opět zdražily emisní povolenky, cena silové elektřiny klesala a byla teplejší zima. Loňské tržby podniku byly kolem 2,5 miliardy korun, zhruba na stejné úrovni jako o rok dříve. Trh s teplem v Plzni zůstal podle generálního ředitele Václava Paška stejný, výnosy snížily ceny za silovou elektřinu, které loni rapidně spadly. Klesala také cena za podpůrné služby pro ČEPS, protože je nabízí řada tepláren, aby si vylepšily ekonomiku.
Hospodářské ukazatele nelze meziročně srovnat, protože firma předloni v listopadu fúzovala s Plzeňskou energetikou ze skupiny EPH miliardáře Daniela Křetínského, která získala v Plzeňské teplárenské 35procentní podíl, zbytek drží město. Rok 2019 byl prvním uceleným rokem po fúzi. "V zisku se projevil fakt, že se loni dařilo. A dále se sečetly zisky obou společností a ty se ještě umocnily synergií, která zajistila vyšší profit, než by byl prostý součet," dodal Pašek.
čtk
