„Naším cílem je identifikovat a pojmenovat principy budování dopravní infrastruktury, včetně té cyklo a pěší, tak, abychom se o ně mohli opřít při jakékoliv diskuzi a zadávání podnětů pro stavbu nových komunikací či úpravu komunikací stávajících. Vytvořit zásady do jisté míry nezávislé na aktuální situaci silniční sítě, zásady, o které se může opřít současná i budoucí politická reprezentace při snaze vést město směrem k posílení cyklodopravy,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí Michal Vozobule.
Podle vedoucí Úseku dopravy a cyklodopravy Správy veřejného statku města Plzně Jana Hakla probíhá velký upgrade cyklogenerelu, který bude rozšířen o kapitoly věnované parkování kol či řešení objížděk, ale především zahrne i kategorizaci tras tak, aby mohly vzniknout hlavní trasy pro denní cestování po Plzni, které budou především rychlé a také co nejvíce oddělené od aut i chodců. "Spolupráce s veřejností je pro nás velmi přínosnou zpětnou vazbou naší práce a považujeme ji za standardní součást prací na koncepčních dokumentech či u velkých projektů," podotkl.
Cílem diskuze bylo pojmenování překážek, které brání občanům využívat cyklodopravu v každodenním životě ve městě. Zároveň měla najít opatření, která zvýší motivaci obyvatel dopravovat se po městě na kole.
Jako největší překážky vidí samotní cyklisté ve stezkách, kde se spolu pohybují pěší a cyklisté, křížení cyklostezek a chodníků, dále pak vzájemnou netoleranci cyklistů a řidičů, neopatrnost chodců na smíšených stezkách, nespojitost a terénní nerovnosti cyklostezek, nedostatek přímých tras v centru města, nedostatek cyklostojanů, obavy o bezpečnost během jízdy a obavy z krádeže kola.
Naopak vidí možné zdroje rozvoje místní cyklodopravy ve vybudování odpovídající infrastruktury, která zajistí především bezpečnost, a přitom zároveň zkrátí čas pro přesun z místa A do místa B. Jako motivující shledala příchozí veřejnost osvětovou kampaň, která by vzdělávala jednotlivé účastníky dopravy – pěší, cyklisty, řidiče k vzájemné toleranci a bezpečnému užívání dopravních koridorů. V ideálním případě úplné oddělení cest pro pěší, pro mikromobilitu – tj. kola, koloběžky, brusle, skateboardy – a automobilového provozu. Dalším motivačním prvkem by mohlo být budování zázemí pro uložení kol zaměstnavateli a u škol, lepší provázanost cyklodopravy s městskou hromadnou dopravou a v neposlední řadě více sdílených kol, zlepšení systému jejich výpůjček a s tím související zvýšení jejich dostupnosti. Účastníci diskuze také zakreslili do map, kde jim v Plzni chybí cyklistické komunikace.
Zpracovatelé nového cyklogenerelu nyní dokončují jednotlivé segmenty analytické části a v druhé polovině roku budou následovat práce na návrhové části dokumentu. Po jejím dokončení bude nový cyklogenerel představen veřejnosti a jeho finální verze bude předložena ke schválení Zastupitelstvu města Plzně. Na rozdíl od dosud platného cyklogenerelu, který představuje pouze návrh sítě cyklistických komunikací v mapě, bude ten nový obsahovat návrh vybudování konkrétní sítě cyklostezek včetně jejich kategorií a také další opatření pro podporu rozvoje cyklistiky v Plzni s výhledem na další dvě dekády.
